Brno - Protiletecký kryt z padesátých let pod hradem Špilberk se měl stát prvním interaktivním muzeem totalitních režimů v Česku. S tímto nápadem přišli před časem tři nadšenci z Brna. Po poslední schůzi brněnských radních ale opět není jasné, kdo se krytu na Husově ulici ujme. Radnice se totiž rozhodla, že projekt vytovření muzea nejdříve zadá své příspěvkové organizaci - Brněnskému kulturnímu centru.
Bunkr z betonových tvárnic na Husově ulici již několik desítek let zeje prázdnotou a nikdo jej nevyužívá. V minulosti představoval skrýš před bombami a zbraněmi hromadného ničení. V současné době město uvažovalo, jak podzemní prostory využít. Vedle plánů zřídit tam podzemní garáže, nebo vinárnu se objevil další nápad. Tři podnikatelé chtěli z bunkru udělat muzeum komunismu.
Ještě v únoru se nápad radním líbil. Se soukromníky město dohodlo oboustranně výhodnou smlouvu. Podpis naplánovaný na březen se ale stále odsouval a radní by dnes kryt pronajali raději Brněnskému kulturnímu centru (BKC). „Vedení města ještě jednou prověří možnost a zájem Brněnského kulturního centra o provozování těchto krytů. V případě, že bychom bez ověření této možnosti pustili kryt z rukou, už bychom si neměli co ověřovat,“ vysvětlil náměstek primátora Oliver Pospíšil.
BKC nabídku ujmout se podzemních prostor pod Špilberkem už jednou dostalo, ale odmítlo ji. „Ta nabídka přišla asi před dvěma lety. Bylo to za jiného vedení a také za jiné situace, kdy ještě vůbec nebyl v úvaze projekt Brněnské podzemí,“ vysvětlila tisková mluvčí BKC Jana Fantová.
Brněnské podzemí je název projektu, v němž chce BKC zpřístupnit všechna brněnská podzemí, od historických sklepení až právě po zmíněný kryt. O aktuálních plánech členů rady města Brna s protileteckým krytem ale zatím lidé z BKC nic nevědí. „Ta nabídka zatím nepadla oficiálně, nicméně, pokud přijde, my jsme připraveni o ní s vedením města jednat tak, abychom třeba dokázali najít smysluplné využití prostoru,“ dodala Fantová.
O nejnovějších plánech radní zatím neinformovali ani ony tři nadšence. „Stále žiji v domnění, že by se dnes měla podepisovat smlouva,“ řekl jeden ze tří zájemců Pavel Smilek. Navíc doufá, že pokud město kryt pronajme BKC, muzeum totality tam nebude. „Bral bych to jako podraz. Ten nápad byl náš. My jsme si ho nepatentovali, protože jsme nevěřili tomu, že někdo zneužije nápadu, s kterým jsme přišli my,“ tvrdil Smilek.
Brněnští radní začnou o zapůjčení krytu na Husově ulici jednat s BKC v červenci. Jestli BKC nabídku přijme a vytvoří v něm muzeum ovšem ukáže až čas.
