Kraj spojí jihomoravské nemocnice pod jednu střechu. Chce tak zlepšit služby

Jihomoravské nemocnice zřizované krajem by mohly časem spadat pod jednu organizaci. Poskytovala by jim sdílené služby, třeba centrální nákupy nebo jednání s pojišťovnami o lepších úhradách za výkony. Nemocnicím by přitom zůstalo samostatné vedení. Novou koncepci zdravotnictví v pondělí schválilo mimořádné krajské zastupitelstvo.

Reorganizace by podle navrhovatelů měla přinést výhody jako sdruženou administrativu, společné jednání s pojišťovnami a společné nákupy léků a vybavení. V posledně jmenované kapitole má co nabídnout Nemocnice Kyjov.

„Jsme velká lékárna, máme v rámci budovy tři patra, 12 zaměstnanců, kteří zajišťují všechny tyto činnosti,“ přiblížil vedoucí lékárník Nemocnice Kyjov Juraj Bakič. Pokud by nemocnice léky nakupovaly dohromady, jejich konečná cena by se mohla snížit. „Obecně platí, že větší množství se odrazí v ceně v pozitivním slova smyslu. Teď každá jedná sama za sebe,“ řekl ředitel Nemocnice Kyjov Lubomír Wenzl.

Jednodušší by mohlo být i získávání akreditací. „Máme akreditované tři kurzy v nemocnici Břeclav. Můžeme systém vzdělání v Jihomoravském kraji povýšit o spolupráci všech zdravotnických zařízení,“ popsal například ředitel Nemocnice Břeclav pověřený řízením Nemocnice Hustopeče Petr Baťka.

Problémy přijdou se stárnoucí populací

Nevyhovující začíná být také struktura lůžek v současných krajských nemocnicích. Jestliže teď není optimální, tak vyhlídky jsou ještě horší. Jen do roku 2050 se má podíl lidí starších 65 let zvýšit na 31 procent.

Kraj chce proto situaci změnit. „Budeme rozvíjet analýzu lůžkového fondu našich nemocnic. Dochází k tomu, že lidé jsou delší dobu nemocní, prodlužuje se střední délka života, je potřeba jim déle a v jiném rozsahu poskytovat zdravotní péči,“ uvedl krajský radní pro zdravotnictví Milan Vojta (ANO).

Společná organizace pro krajské nemocnice by mohla vzniknout zhruba za dva roky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Nadšenci z mnoha zemí přijeli na Vyškovsko fotit parní vlak

Do prvních slunečních paprsků se v sobotu v Nemoticích na Vyškovsku nesl ostrý hvizd parní píšťaly. Jindy ospalé nádraží a jeho okolí obsadilo šedesát nadšenců s fotoaparáty a kamerami. Jakmile vjela lokomotiva zvaná Rosnička do záběru, začaly cvakat závěrky. Za nevšedním snímkem dávno ukončeného parního provozu přijeli nejen Češi, Rakušané či Němci, ale také Američan, Japonec, Francouz a tři Španělé, sdělili spoluorganizátoři fotovlaků Petr Holub a Jiří Rubín.
včera v 18:21

O prvním setkání se sovětským vojákem mohl Vladimír Leman vyprávět jen známým

Přestože celý svůj profesní život prožil Vladimír Leman v pelhřimovské nemocnici, kde působil nejdříve jako lékař a poté dlouhá léta jako primář interního oddělení, pochází z Brna, kde se v roce 1932 narodil na Obilním trhu. V Brně prožil i druhou světovou válku. Popisuje změny během okupace, zabíjení v Kounicových kolejích i dramatické okamžiky při příchodu Rudé armády.
včera v 14:46

V Ústí přibývá opuštěných psů, někteří majitelé obcházejí poplatek za útulek

V Ústí nad Labem přibývá případů nejen odchycených psů bez čipu, ale i nemocných zvířat. Strážníci se domnívají, že lidé tímto způsobem mimo jiné zneužívají městský útulek, když nemají peníze na veterinární péči. Po ošetření si pak psa vyzvednou sousedé nebo příbuzní, aby se majitel vyhnul placení za léčbu i pokutě.
23. 4. 2026

Studenti demonstrovali na podporu ČT a ČRo, Klempíř za nimi nepřišel

Studenti v centru Prahy protestovali proti zákonu, který počítá se změnou financování Českého rozhlasu (ČRo) a České televize (ČT) a který podle nich může zásadně ovlivnit jejich fungování. Protestní akce zorganizovaná studenty sdruženými v iniciativě Média nedáme! začala v poledne na náměstí Jana Palacha, odkud se účastníci vydali na pochod k ministerstvu kultury. Šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy) i přes výzvy ale za studenty nepřišel. Protesty se konaly i v dalších městech.
22. 4. 2026

Hasiči druhým dnem zasahují ve skladu plastů v Brně, objevila se nová ohniska

Hasiči stále zasahují ve skladu plastů, který začal hořet v pondělí brzy ráno v brněnských Přízřenicích. Podle mluvčího hasičů Jaroslava Mikošky se v noci na úterý objevila další čtyři ohniska, která bylo nutné uhasit, a požár tak není dosud plně zlikvidovaný. Vyšetřovatelé jsou na místě od pondělí, aby zjistili jeho příčinu. Doporučení nevětrat kvůli zplodinám odvolali hasiči již v pondělí v podvečer. Několik hodin totiž stoupal do okolí hustý tmavý dým.
21. 4. 2026

Předběžná škoda u požáru skladu plastů v Brně je 50 milionů. Likvidace potrvá do úterý

Požár skladu plastů v Brně-Přízřenicích, který se rozhořel v pondělí brzy ráno, dostali hasiči po poledni pod kontrolu. Ve 12:30 ohlásili lokalizaci, plameny už se tedy nešíří. Tři hasiči se lehce zranili, záchranáři je ošetřili na místě. Předběžná výše škody po požáru je 50 milionů korun, jeho příčinu vyšetřovatelé zjišťují. U události zasahovalo přes sto hasičů. Úplnou likvidaci ale s největší pravděpodobností ohlásí až v úterý ráno.
20. 4. 2026Aktualizováno20. 4. 2026

V brněnském studiu ČT vznikl stávkový výbor v reakci na návrh zákona

V brněnském studiu České televize (ČT) vznikl v reakci na vládní návrh zákona o médiích veřejné služby stávkový výbor. Podle členů výboru návrh ohrožuje existenci televizních studií v Brně a v Ostravě, uvedl předseda výboru Jan Havlík. Návrh se totiž o nich vůbec nezmiňuje. Stávkový výbor má nyní jedenáct členů, podle Havlíka situaci sleduje a je připraven činit další kroky k obraně veřejnoprávního média.
17. 4. 2026

Rezavý rám, poškozené brzdy. Polovina zkontrolovaných autobusů měla problémy

Inspekce silniční dopravy (INSID) při dvoudenní mezinárodní akci na hraničním přechodu Lanžhot zkontrolovala 19 dálkových autobusů, u deseti z nich zjistila porušení pravidel. Dva vozy nechali kontroloři kvůli závažným problémům odstavit. Nejzávažnější případ se týkal autobusu tureckého dopravce, který měl nebezpečné technické nedostatky včetně poškození brzd a koroze nosných částí.
17. 4. 2026
Načítání...