Od nového roku má leteckou záchrannou službu na jihu Čech převzít armáda. Toto rozhodnutí vlády ale kraj považuje za nešťastné. Armádní vrtulníky totiž nemohou využívat zázemí, které kraj před půl rokem vybudoval – jsou totiž větší a těžší. Investice za 60 milionů je tak podle něj zmařená. Karlovarský heliport, armádou již obsluhovaný, pak čeká přestavba, aby na něm mohly přistávat větší stroje.
Na letiště v Plané se záchranáři přestěhovali před půl rokem ze starých nevyhovujících prostor. Létat sem budou ale zřejmě jen do prosince, než službu převezme armáda.
Nový heliport však není postaven tak, aby mohl unést těžší armádní vrtulník. Ten tak bude muset přistávat na náhradní betonové ploše mimo areál záchranné služby. Stejné je to i s hangárem: pro stroje nad 3,5 tuny není certifikovaný.
Rozhodnutí vlády o převodu pod armádu kritizuje i Marek Slabý, ředitel Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Podle něho bylo rozhodnutí učiněno bez předchozího průzkumu technických možností.
Těžší vrtulníky, ale s většími možnostmi
Starosti mají nejen kraj a záchranáři, ale také armáda. I ta se nyní musí s úkolem zabezpečit lety v Českých Budějovicích vypořádat. Zázemí lékařů bude dál využívat a na betonové ploše chce postavit nový mobilní hangár.
Samotné vrtulníky W-3A Sokol ale mluvčí Generálního štábu Armády ČR Jan Šulc hájí. „Pokud hovoříme o skutečnosti, že jsou větší a těžší než civilní stroje, je nutné si uvědomit i jejich značně širší schopnosti. Větší vnitřní prostor vrtulníku umožňuje lepší přístup k pacientovi, ve vrtulníku je možné v nouzových situacích přepravit až dva pacienty zároveň.“
Armáda ale musí ještě vytipovat nová přistávací místa v blízkosti nemocnic. Ne všude totiž může využít stávající heliport. Ten v českobudějovické nemocnici, kam stroje přistávají nejčastěji, ale normám plně vyhovuje.
Přestavba čeká heliport karlovarské nemocnice
Heliport na střeše karlovarské nemocnice vznikl před čtyřmi lety. Projekt ale nepočítal s těžkým armádním vrtulníkem. A to i přesto, že Karlovarský kraj obsluhuje vojenská letecká záchranka z Plzně. Heliport se proto musí upravit tak, aby na něm mohly přistát i větší stroje.
Náměstek hejtmana pro zdravotnictví Karlovarského kraje Jakub Pánik (ČSSD) uvedl, že podle statiků konstrukce budovy vydrží přeměnu na vyšší zátěž. Podle prvních informací kraj pravděpodobně nebude muset rozšiřovat betonovou plochu, zvětší ale takzvanou bezpečnostní zónu. Například záchranné sítě. Úpravy přistávací plochy mají být hotové nejpozději v září.
Téměř všechny pacienty z terénu nyní vojenské vrtulníky převáží do nemocnic v Plzni. Na karlovarském heliportu přistávají jen lehčí stroje soukromých společostí typu Eurocopter s hmotností do 3,5 tuny.
- Leteckých stanovišť záchranné služby je v Česku 10. Osm z nich provozují soukromé firmy, plzeňskou základnu armáda a ta pražská je policejní. V příštím roce přejde pod policii i stanoviště v Brně, a českobudějovická letecká záchranka pod armádu.
- Zbylým šesti soukromým provozovatelům letos končí smlouvy, takže bude potřeba nový tendr. Jeho vypsání vláda před třemi měsící schválila. Dohoda ministrů ale nebyla jednoduchá. Nakonec místo osmi let se soutěž vypíše jen na 4 roky a za menší peníze. Z původních 3,7 miliard dali politici k dispozici o dvě miliardy méně.
- Je možné, že po roce 2019 bude leteckou záchrannou službu zajišťovat stát úplně všude. Vypracovat analýzu, zda by to bylo výhodnější nebo ne - má za úkol do konce srpna ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.
