Pražská rada vybrala firmy pro obnovu vyhořelého Průmyslového paláce

Vyhořelé křídlo pražského Průmyslového paláce dostaví pro město konsorcium Společnost pro Průmyslový palác vedené Metrostavem. Náklady dostavby jsou zhruba 2,64 miliardy korun. Kromě dostavby vyhořelého křídla konsorcium zrekonstruuje druhé křídlo a střední trakt. Práce začnou letos, skončit mají do roku 2024. Výběr dodavatele v pondělí schválili pražští radní. Vítězné konsorcium tvoří firmy Metrostav-DIZ, Avers a Syner. Jeho dostavbu dlouhodobě provázely potíže.

Vybraná firma vybuduje repliku vyhořelého křídla, která však bude uvnitř vybavena moderními technologiemi. K vytápění využije tepelná čerpadla se sedmdesáti hlubinnými vrty s průměrnou hloubkou 140 metrů. Palác vybaví vzduchotechnikou a takzvanou zastiňovací technologií. Pod levým křídlem vznikne nový masivní suterén, do kterého se umístí zázemí pro přípravu expozic.

Dostavbu a rekonstrukci paláce zaplatí hlavní město ze svého rozpočtu v letech 2021 až 2024. V letošním roce by magistrát měl dát 15 milionů korun, v příštím roce 1,05 miliardy a stejně tak v roce 2023. V roce 2024 by město mělo vydat 522,6 milionu korun.

Původně hlavní město při vyhlášení zakázky na konci loňského roku předpokládalo maximální cenu asi o 9,5 procenta nižší. Rozdíl je podle dokumentace způsoben zdražením stavebních prací a materiálů v poslední době.

Dostavbu komplikují spory a chyby magistrátu

Obnovu paláce provázely dlouhodobě problémy. Město se mimo jiné soudilo o peníze z pojistky po vyhoření křídla. Pražští zastupitelé následně rozhodli v roce 2018 o vypsání zakázky. Nynější vedení magistrátu ji ale v říjnu 2019 zrušilo, protože byla vypsána ještě předtím, než byl dokončen projekt, a tedy bez podrobné znalosti toho, co bude stavba zahrnovat. Vyhlášení tendru se tak opět zpozdilo.

Průmyslový palác byl postaven při příležitosti Jubilejní zemské výstavy podle návrhu architekta Bedřicha Munzbergera. Od počátku sloužil k pořádání výstav a dalších kulturních akcí, i když původně mělo jít o dočasnou stavbu. V letech 1952 až 1954 komunistická garnitura rozhodla o změně funkce a hlavní hala paláce nechala přestavět na společenský a taneční sál. Změnilo se i jeho jméno na Sjezdový palác, který byl součástí tehdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka. Křídlo paláce vyhořelo v roce 2008.