Fakultní nemocnice Olomouc otevřela nové pracoviště kliniky nukleární medicíny

Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL) otevřela novou přístavbu pracoviště kliniky nukleární medicíny s nejmodernějším přístrojovým vybavením pro diagnostiku a léčbu zejména onkologických onemocnění. Celkové výdaje dostavby pavilonu a jeho přístrojového vybavení jsou téměř 130 milionů korun. Víc než třetinu zaplatila nemocnice z dotace.

Práce na rekonstrukci a dostavbě kliniky začaly loni v březnu. Po půldruhém roce je výsledkem nová dvoupodlažní budova vybavená dalším přístrojem PET/CT pro vyšetření pacientů s nádorovými i zánětlivými procesy.

„Jednalo se o jeden z nejnákladnějších projektů realizovaných v naší nemocnici v posledních letech. Je však potřeba si uvědomit, že moderní medicína se bez drahého přístrojového vybavení a odpovídajících prostor zkrátka neobejde,“ řekl ředitel nemocnice Roman Havlík. Doplnil, že nemocnice teď může nabídnout pacientům špičkovou péči, navíc v komfortním prostředí.

Laboratoře a rozšíření lůžkové kapacity

V pavilonu X2 vznikla vyšetřovna, která bude fungovat nezávisle na první, již fungující. Druhé podlaží objektu bude sloužit laboratořím pro výrobu a distribuci radiofarmak, ale i jako zázemí pro personál. „Naše klinika je jedním z mála pracovišť, která poskytují celé spektrum v České republice dostupných vyšetřovacích metod nukleární medicíny. Na lůžkovém oddělení jsou prováděné terapeutické výkony včetně teranostiky karcinomu prostaty a neuroendokrinních nádorů. Nová dostavba tedy umožní i rozšíření kapacity našeho lůžkového zařízení,“ popsal přednosta kliniky Milan Kamínek.

PET/CT pracoviště je součástí kliniky od roku 2005. Narůstající množství vyšetření prováděných na jednom přístroji, kterých je až 4,5 tisíce ročně, si podle primářky kliniky nukleární medicíny Libuše Quinn vynutilo rozšíření tohoto pracoviště o druhý přístroj. „Naše klinika tak bude schopna uspokojit rostoucí poptávku po těchto vyšetřeních a zároveň efektivněji využít nakupovaná radiofarmaka. Nově instalovaný přístroj je ve srovnání s tím stávajícím technicky vyspělejší,“ uvedla primářka.

Evropské dotace

Fakultní nemocnice Olomouc je šestou největší nemocnicí v České republice. Zařízení má pět desítek pracovišť. Ročně je tam hospitalizováno pětapadesát tisíc pacientů a lékaři provedou dvaadvacet tisíc operací.

„S pomocí Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) a týmu Centra pro regionální rozvoj České republiky, které projekty IROP zastřešuje, má nemocnice na kontě již osm projektů, na které EU přispěla celkem 921 milionů korun,“ doplnil mluvčí nemocnice Adam Fritscher.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 u Domašova

Převrácený nákladní vůz v pondělí dopoledne na necelou hodinu zablokoval dálnici D1 na 171. kilometru u Domašova na Brněnsku ve směru na Prahu. Následně se začalo jezdit odstavným pruhem, po 13:00 policie dálnici znovu plně zprůjezdnila. Po havárii se utvořila několikakilometrová kolona. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
10:48Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoSrážek chodců s tramvajemi v Praze ubývá

Nejméně srážek tramvají s chodci za deset let hlásí pražský dopravní podnik. Ve srovnání s lety před pandemií covidu jde o třetinový pokles. Z více než sedmdesáti loňských nehod skončila většina lehkým zraněním, dvě ale smrtí. Dopravní podnik se jim snaží předcházet školením řidičů i osvětou. Právě proto zveřejnil videa střetů. Nejrizikovější úsek v Praze začíná na I. P. Pavlova. Podle koordinátora BESIP pro Středočeský kraj Ondřeje Žabenského může za většinu nehod spěch a nepozornost. „Dneska vidíme sluchátka v uších, zraky upřené do mobilu,“ pronesl.
před 12 hhodinami

Přenášela zbraně i motáky. Dana Milatová se do odboje zapojila už jako školačka

Rodina Gajdošíkových se za druhé světové války aktivně účastnila odboje na Zlínsku. Do ilegální činnosti se zapojily i děti – Dana Milatová jako školačka přenášela partyzánům zbraně, které měl otec v úkrytech na hřbitově, a z věznice gestapa pašovala motáky. Věděla, že jí jde o život, přesto se do nebezpečných akcí s odvahou pouštěla. Ani dnes by prý neváhala a bojovala by za svobodu.
včera v 08:00

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
včera v 07:00

Obce raději kupují zchátralé nemovitosti, obávají se vzniku problémových ubytoven

Města a obce vykupují nemovitosti, aby zabránily jejich přeměně na soukromé sociální ubytovny. Za pořízení a následné rekonstrukce tak vydávají desítky milionů korun. Často jde o hotely, ale odkupují také budovy pošty nebo bývalé obchodní domy.
28. 2. 2026

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
28. 2. 2026

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Soud zrušil část brněnského územního plánu

Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil část brněnského územního plánu, která upravovala využití území za Lužánkami. Město se při pořizování územního plánu nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před aktuálním soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou dvaadvacet metrů. Magistrát považuje rozsudek za překvapivý, chystá jeho právní analýzu, poté zváží další kroky.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...