Dobrovolníci v Moravskoslezském kraji za měsíc pomohli 15 lidem. Jsou o pět minut rychlejší než záchranka

Dobrovolní záchranáři na zavolání, takzvaní first respondeři, během prvního měsíce fungování v Moravskoslezském kraji pomohli u patnácti případů. Jsou podle mluvčího Moravskoslezských záchranářů Lukáše Humpla průměrně o pět minut rychlejší než profesionálové ve službě. Podobný systém funguje už od září 2016 v Královéhradeckém kraji. Tam už pomohli záchranáři na zavolání v 277 případech. Systém plánuje zavést dalších pět krajů.

Letos v dubnu spustili Moravskoslezští záchranáři systém pomoci dobrovolných zachránců. Takzvaní first respondeři mají ve svém telefonu staženou aplikaci, která je upozorní na pacienta v ohrožení života v jejich bezprostředním okolí.

„Vše spočívá v propojení záchranné služby s vyškolenými zachránci, kteří jsou v dosahu místa události. Operační středisko je aktivuje prostřednictvím mobilní aplikace. Je-li zachránce právě poblíž, může poskytnout základní první pomoc dříve než posádka zdravotnické záchranné služby,“ popisuje princip Humpl.

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Záchranáři spolupracují s first respondery
Zdroj: ČT24

Zvládnou i ty nejvážnější případy

Tito dobrovolníci za první měsíc pomohli v Moravskoslezském kraji v patnácti případech. „Jednalo se o stavy poruch vědomí, vážných úrazů a šestkrát o selhání všech základních životních funkcí. Resuscitace byla započata průměrně o pět minut dříve, než na místo dorazila posádka ZZS,“ doplnil Humpl.

V současné době je jen v tomto kraji registrováno přes 400 first responderů. „Budou probíhat další školení. Počítáme, že nám přibude asi dalších 80 dobrovolných záchranců. Zájem o školení je vysoký, určitě převyšuje počet aktuálně dostupných míst,“ říká Humpl. Během školení se zachránci učí hlavně správnou resuscitaci nebo jak obsluhovat aplikaci.

Zatím pomáhají jenom pracovníci IZS, na Královéhradecku i laici

V Moravskoslezském kraji zatím do systému dobrovolných záchranářů berou pouze vyškolené záchrance. „Do týmu se můžou zapojit jen pracovníci integrovaného záchranného systému (IZS) – tedy hasiči, dobrovolní hasiči, policisté, vodní nebo letečtí záchranáři. Úplné laiky zatím nebereme,“ uvedl Humpl.

V Královéhradeckém kraji, kde s first respondery začali v září 2016 jako první, do týmu přibrali i veřejnost. „Jsme jediná záchranka, která využívá i laiky. Ale není to tak, že bychom brali lidi z ulice. Stanovili jsme si přísná pravidla a ty lidi musíme nejdříve proškolit,“ říká mluvčí záchranky Královéhradeckého kraje Ivo Novák.

„My máme v současné době asi 600 first responderů. Zájem je veliký, a tak si dobrovolné záchrance vybíráme podle místa bydliště. Máme přesycený Hradec Králové, a tak nyní nabíráme zájemce hlavně z míst, kde je delší dojezd záchranky, například v horách,“ dodává Novák.

Dobrovolníci budou pomáhat i v dalších krajích

Podle ředitele královéhradecké záchranky Libora Senety už krizových situací, kdy byl přes aplikaci volán first responder, bylo 277. „Na těchto 277 událostí zareagovalo a přijelo celkem 387 first responderů, na některé události se sešlo na místě více first responderů,“ řekl.

Mobilní systém záchranářů na zavolání ve spolupráci s operátorem O2 vyvíjeli právě královéhradečtí záchranáři. V Moravskoslezském kraji aplikaci využívají od letošního dubna. Přidat se podle mluvčí O2 Lucie Jungmannové chtějí také v Plzeňském, Středočeském, Libereckém, Jihočeském a Karlovarském kraji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Senioři poptávají kurzy práce se smartphony. Preferují je před počítači

Focení, sociální sítě, poslech hudby, on-line nákupy nebo zdravotnické aplikace. Mezi seniory roste zájem o kurzy zacházení s chytrými telefony, potvrdili ČT oslovení organizátoři lekcí. Nejčastěji se penzisté učí v malých skupinách, existuje ale také možnost individuálních konzultací nebo jednorázových přednášek.
před 3 hhodinami

VideoVycházka Prahou připomněla první Wintonovu záchranu židovských dětí

K výročí první záchrany dětí organizované Nicholasem Wintonem se symbolicky konala první procházka po jeho stopách Prahou. Prohlídky bude Muzeum paměti XX. století pořádat i v budoucnu. Vlak s prvními dvaceti dětmi opustil Prahu přesně před 87 lety. Winton a jeho spolupracovníci zachránili nakonec 669 dětí, a to převážně židovského původu.
před 15 hhodinami

Jako dvacetiletý převáděl Bohuslav Úlehla lidi přes hranice, pak sám emigroval

Bohuslav Úlehla jako dítě zažil nacistickou okupaci i příchod sovětské armády v obci Hrušky na Jižní Moravě. Po roce 1948 pomáhal lidem utíkat přes hranice. V roce 1952 s manželkou emigroval, žili v Rakousku a pak našli nový domov v Austrálii, kde žije téměř 99letý pamětník dodnes.
před 22 hhodinami

Platformy odmítají dopady stávky kurýrů, ti naopak hlásí problémy z menších měst

Páteční stávka kurýrů za lepší pracovní podmínky podle Woltu a foodory nemá vliv na doručování objednávek. Podle šéfa foodory Adama Kolesy se k rozvozu nepřipojilo méně než jedno procento kurýrů, připouští ale mírná zpoždění doručování. Fungování Woltu je podle mluvčího Tomáše Kubíka bez výkyvů. Stávky se účastní i kurýři pro Bolt Food. Podle organizátorů akce má ale akce výrazný dopad především v menších městech.
13. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

VideoKoberce či dětské boby. Z Jesenicka se zpožděním mizí odpad z povodní

Z polí nad Mikulovicemi na Jesenicku konečně mizí desetitisíce tun povodňového odpadu. Po záplavě v září 2024 ho tam nechal navézt Olomoucký kraj z okolních obcí, které zaplavila řeka Bělá. Místní měli z dlouhého skládkování obavy, hlavně kvůli vodě v podzemí. Podle odhadů na místě leželo asi 34 tisíc tun odpadu. Skutečnost může být ale jiná – ve Velké Kraši, kde byla podobná skládka, se původně odhadovaná hmotnost nakonec vyšplhala na trojnásobek. Odpad z Mikulovic, mimo jiné koberce, zbytky nábytku i dětské boby, teď míří na skládku v Rapotíně. Likvidace za zhruba padesát milionů korun ale začala později, než se plánovalo. Zdrželo ji odvolání jedné z firem, které neuspěly v krajském tendru. Práce začaly místo na jaře až koncem loňského roku. Podle náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Ireny Blažkové (ANO) by měly skončit v květnu. Po likvidaci skládky přijde na řadu rekultivace pozemku, která potrvá další dva roky.
12. 3. 2026
Doporučujeme

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
12. 3. 2026

Národní dům na Vinohradech našel kupce

Pražský Národní dům na Vinohradech se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) na osmý pokus podařilo prodat. Zájemce v elektronické aukci, která skončila ve čtvrtek, nabídl za nemovitost na náměstí Míru vyvolávací cenu 399 milionů korun, vyplývá z aukčního webu. Prodej patří mezi nejvýnosnější, které majetkový úřad uskutečnil.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...