Historická města, hrady a zámky, rybníky, přehrady, hory – tím vším oplývají jižní Čechy. Letos v létě si nemohl region na nedostatek turistů stěžovat, nebývalé množství lidí se rozhodlo strávit dovolenou ve vlasti. Na druhé straně i jihočeští podnikatelé v turistickém ruchu pocítili dopady jarního omezení volného pohybu a třeba Český Krumlov zůstává dosud nebývale prázdný.
Covid-19 turistickému ruchu v jižních Čechách pomohl i uškodil
Letitým tématem jihočeské regionální politiky je českobudějovické letiště. Ambice učinit z něj místo, kam budou ve velkém přilétat turisté, se v posledních čtyřech letech výrazně zkomplikovala. Kraj se stal jediným akcionářem společnosti Jihočeské letiště a hledání partnera, který by aeroport provozoval, bylo zatím bezvýsledné.
Z hlediska dopravy ale jižní Čechy trápí i chybějící silniční spojení, zejména nedokončená dálnice D4 a D3. Jejich dostavění ale bude pro region znamenat další výzvu. „Je to dvousečná zbraň,“ říká o dálnici z hlavního města ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu Jaromír Polášek. „Velmi dobře se totiž může stát, že až bude dokončená dálnice, návštěvníci z Prahy přejedou jižní Čechy a skončí rovnou v Rakousku,“ vysvětluje.
Spolu s dostavbou dálnice tak podle něj musí kraj pracovat na zlepšení kvality svých služeb tak, aby se vyrovnal Rakousku a dokázal nabídnout alternativy.
Další problém z hlediska dopravy v regionu je podle Poláška dopravní obslužnost památek veřejnou dopravou. „Je prakticky nemožné se veřejnou dopravou dostat do Holašovic na UNESCO, na Červenou Lhotu a na další cíle,“ uvádí.
Shlukující se turisté
Turisty je podle Poláška potřeba v regionu rozptylovat i jinak než podporou infrastruktury. „Dlouhodobě chybí systematické řízení a financování cestovního ruchu, to má pak výsledky takové, že jsou určité body, které v určitých časech shromažďují turisty,“ popisuje.
Kraj se musí snažit turisticky rozvíjet i jiné oblasti než ty, kam nyní míří nejvíce turistů, i podle bývalého místopředsedy Senátu Jiřího Šestáka. Prioritou by podle něj měl být udržitelný rozvoj „hlavně v těch místech, kde jsou na to tlaky, to je třeba Šumava nebo Třeboňsko“.
Důvodem je podle něj především devastace krajiny, které nyní turistické destinace čelí. „Jižní Čechy nabízejí výjimečnou přírodu, ale zároveň nesmíme zapomínat na její ochranu,“ vysvětluje. Že má region co nabídnou i mimo ně, potvrzuje i Polášek. „Je tady spousta míst, která nebyla objevena a se kterými pracujeme, aby se ukázaly,“ uvádí ředitel tamní centrály cestovního ruchu.
Domácí klientela
I přes nedostatky regionu v oblasti cestovního ruchu si ale na nedostatek turistů jižní Čechy nemohly stěžovat. „Ubytování se dostalo na 90 procent,“ pochvaluje si Polášek. Hotely a penziony tam, stejně jako jinde po Čechách, z velké části plnili spíše domácí než zahraniční turisté.
„Podařilo se nám nahrazení zahraniční klientely domácím cestovním ruchem,“ potvrzuje. Proměna je podle něj velmi dobře znatelná například v Českém Krumlově. „Město začalo žít víc večer,“ vysvětluje. Odpadli totiž zahraniční turisté, kteří do města přijížděli dopoledne a brzy odpoledne.
Náhrada zahraničních turistů za ty z Čech ale přitom podle Poláška nutně neznamenala, že by za dovolenou dali méně peněz. „Chtěli vyrazit ven, nešlo to, takže utráceli tady,“ uvádí a dodává, že nechali peníze i jinde. „Menší lokality, na které se při průjezdu zapomínalo, hlásily až 400procentní nárůst návštěvnosti.“
Jak ale turistická sezona bude vypadat v následujících měsících, není podle Poláška jasné. „Zasáhne absence veřejných výlovů rybníků,“ podotýká s tím, že právě tato atrakce do regionu lákala návštěvníky na podzim. „Stejně tak nevíme, jestli bude advent, jestli budou adventní trhy.“
Diskuse volebních lídrů a kandidátů
Jak podpořit cestovní ruch v regionu, bude i téma předvolební debaty v pondělní večer na ČT24.
Diskutující se do ní nominovali na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi zpracovaly společnosti Kantar CZ a Data Collect se zaměřením na volební potenciál. Ten ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb.
- Průzkum, který realizovala agentura KANTAR CZ ve spolupráci s agenturou Data Collect, nabízí odhad aktuálního volebního potenciálu, nejde tedy o predikci výsledků voleb.
- Hodnota aktuálního volebního potenciálu ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách do krajského zastupitelstva, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů pak není 100 procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu například dvou stran, je potenciálním voličem obou z nich.
- Sběr dat probíhal mezi 10. srpnem a 3. zářím 2020 metodou dotazování po telefonu. Průzkum je reprezentativní s ohledem na voliče v daném kraji starší 18 let, v každém kraji odpovídalo 1200 respondentů, do potenciálu pak vstupovalo v každém kraji okolo devíti set osob, přesná čísla naleznete v dokumentu ke stažení.
Hlasování proběhne na začátku října a o přízeň voličů v něm – v případě Jihočeského kraje – usiluje celkem dvacet politických uskupení. Lídři, kteří se pondělní debaty nezúčastní, dostali od České televize možnost stručně představit své volební priority.
