Církev převzala správu zámku a Podzámecké zahrady v Kroměříži. Pro návštěvníky se nic nemění

Olomoucké arcibiskupství převzalo od státu správu Arcibiskupského zámku a Podzámecké zahrady v Kroměříži. Církev získala zámek i zahradu už před čtyřmi lety. Na základě smlouvy, která právě skončila, se o ně ale nadále staral Národní památkový ústav. Teď bude provoz zajišťovat nezisková organizace založená arcibiskupstvím. Pro návštěvníky se podle olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera nic nemění.

  • prosinec 2013 – církev žádá o vrácení zámku a zahrad 
  • červenec 2015 – komplikace kvůli statusu Květné zahrady
  • prosinec 2016 – je podepsána smlouva o předání zámku a Podzámecké zahrady církvi
  • leden 2017 – církev je oficiálně uvedena jako vlastník do katastru nemovitostí

Poprvé v historii budou mít tři kroměřížské památky zapsané na seznam světového kulturního dědictví UNESCO rozdílné majitele i správce. Zatímco Květnou zahradu vlastní stát, Arcibiskupský zámek a Podzámecká zahrada patří olomouckému arcibiskupství. To teď bude druhé dvě památky zároveň spravovat.

Provoz památek bude zajišťovat nezisková organizace Správa Arcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži. Založilo ji arcibiskupství, aby s Muzeem umění Olomouc chránila, udržovala a zpřístupňovala veřejnosti oba objekty a sbírkové předměty v nich.

„Přejeme si, aby provoz směrem k lidem pokračoval tak, jak byl. Pokud se podaří ještě nějaká zlepšení, budeme rádi, budeme se o to snažit,“ řekl olomoucký arcibiskup Jan Graubner. „Velké kulturní dědictví chceme odpovědně spravovat, jak nás k tomu zavazuje odkaz biskupa Karla z Liechtensteinu-Castelcorna i jeho následovníků, kteří kroměřížský zámek i jeho sbírky budovali,“ dodal.

Většina zaměstnanců zůstane na zámku

Pod Správu Arcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži přejde také většina zaměstnanců, kteří se dosud o zámek a Podzámeckou zahradu starali, jde o dvacet osm pracovních úvazků. Dosavadní kastelán zámku Martin Krčma je výkonným ředitelem správy.

„Náš tým zůstává z velké části zachován. Jsem přesvědčen, že v Kroměříži působí profesionální týmy,“ řekl Martin Krčma. Pokračovat budou také plánované opravy zahrady a zámku. Pětiletý projekt obnovy zámku a Podzámecké zahrady je nyní asi v polovině, celkové náklady jsou téměř dvě stě padesát milionů korun, evropská dotace činí dvě stě dvacet šest milionů korun.

Rekonstrukce zámku a zahrady bude pokračovat

Už od podzimu pracují dělníci na rybnících a vodních cestách v Podzámecké zahradě. „Na zámku počítáme, že asi v polovině roku se v některých částech objeví lešení. Začneme střechou, opravou části pláště a krovů a půjdeme dolů, sbírkové patro. Máme na tři roky co dělat,“ popsal Martin Krčma.

V plánu je také restaurování nábytku a dalších předmětů, také Sněmovního sálu. Sál proto letos nebudou moci využívat pořadatelé koncertů, výjimkou bude festival Forfest. Návštěvníkům by se však sál uzavřít neměl, podle Krčmy by naopak mohli sálem procházet a sledovat restaurátory. Počítá se také s obnovou Mlýnské brány. V plánu je i dovybavení depozitářů, vytvoření nové expozice zámecké pokladnice, rekonstrukce dlažeb, částečná rekonstrukce elektroinstalace nebo instalace kvalitnějších zabezpečovacích systémů.

Pro návštěvníky by se měl v letošní sezoně zjednodušit systém slev a zlevní například vstup na zámeckou věž. „Novinkou je celozámecká vstupenka, se kterou bude možné navštívit všechny přístupné expozice,“ uvedl Martin Krčma. Chystá se i reorganizace prohlídkových tras. Vzniknout by měl samostatný okruh ve druhém patře s prezentací sbírek a také nový okruh v Mlýnské bráně s představením historie arcibiskupské gardy.

Květná zahrada bude i nadále v rukou státu

Na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO je zámek s Podzámeckou a Květnou zahradou od roku 1998. Loni podle generální ředitelky NPÚ Naděždy Goryczkové navštívilo zámek šedesát pět tisíc lidí, vstup do Podzámecké zahrady nebyl zpoplatněný, Květnou zahradu si prohlédlo přes sto tisíc návštěvníků. O Květnou zahradu se nadále bude starat asi třicet zaměstnanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 7 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 7 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
19. 12. 2025

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
19. 12. 2025

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
19. 12. 2025
Načítání...