Církev převzala správu zámku a Podzámecké zahrady v Kroměříži. Pro návštěvníky se nic nemění

Olomoucké arcibiskupství převzalo od státu správu Arcibiskupského zámku a Podzámecké zahrady v Kroměříži. Církev získala zámek i zahradu už před čtyřmi lety. Na základě smlouvy, která právě skončila, se o ně ale nadále staral Národní památkový ústav. Teď bude provoz zajišťovat nezisková organizace založená arcibiskupstvím. Pro návštěvníky se podle olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera nic nemění.

  • prosinec 2013 – církev žádá o vrácení zámku a zahrad 
  • červenec 2015 – komplikace kvůli statusu Květné zahrady
  • prosinec 2016 – je podepsána smlouva o předání zámku a Podzámecké zahrady církvi
  • leden 2017 – církev je oficiálně uvedena jako vlastník do katastru nemovitostí

Poprvé v historii budou mít tři kroměřížské památky zapsané na seznam světového kulturního dědictví UNESCO rozdílné majitele i správce. Zatímco Květnou zahradu vlastní stát, Arcibiskupský zámek a Podzámecká zahrada patří olomouckému arcibiskupství. To teď bude druhé dvě památky zároveň spravovat.

Provoz památek bude zajišťovat nezisková organizace Správa Arcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži. Založilo ji arcibiskupství, aby s Muzeem umění Olomouc chránila, udržovala a zpřístupňovala veřejnosti oba objekty a sbírkové předměty v nich.

„Přejeme si, aby provoz směrem k lidem pokračoval tak, jak byl. Pokud se podaří ještě nějaká zlepšení, budeme rádi, budeme se o to snažit,“ řekl olomoucký arcibiskup Jan Graubner. „Velké kulturní dědictví chceme odpovědně spravovat, jak nás k tomu zavazuje odkaz biskupa Karla z Liechtensteinu-Castelcorna i jeho následovníků, kteří kroměřížský zámek i jeho sbírky budovali,“ dodal.

Většina zaměstnanců zůstane na zámku

Pod Správu Arcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži přejde také většina zaměstnanců, kteří se dosud o zámek a Podzámeckou zahradu starali, jde o dvacet osm pracovních úvazků. Dosavadní kastelán zámku Martin Krčma je výkonným ředitelem správy.

„Náš tým zůstává z velké části zachován. Jsem přesvědčen, že v Kroměříži působí profesionální týmy,“ řekl Martin Krčma. Pokračovat budou také plánované opravy zahrady a zámku. Pětiletý projekt obnovy zámku a Podzámecké zahrady je nyní asi v polovině, celkové náklady jsou téměř dvě stě padesát milionů korun, evropská dotace činí dvě stě dvacet šest milionů korun.

Rekonstrukce zámku a zahrady bude pokračovat

Už od podzimu pracují dělníci na rybnících a vodních cestách v Podzámecké zahradě. „Na zámku počítáme, že asi v polovině roku se v některých částech objeví lešení. Začneme střechou, opravou části pláště a krovů a půjdeme dolů, sbírkové patro. Máme na tři roky co dělat,“ popsal Martin Krčma.

V plánu je také restaurování nábytku a dalších předmětů, také Sněmovního sálu. Sál proto letos nebudou moci využívat pořadatelé koncertů, výjimkou bude festival Forfest. Návštěvníkům by se však sál uzavřít neměl, podle Krčmy by naopak mohli sálem procházet a sledovat restaurátory. Počítá se také s obnovou Mlýnské brány. V plánu je i dovybavení depozitářů, vytvoření nové expozice zámecké pokladnice, rekonstrukce dlažeb, částečná rekonstrukce elektroinstalace nebo instalace kvalitnějších zabezpečovacích systémů.

Pro návštěvníky by se měl v letošní sezoně zjednodušit systém slev a zlevní například vstup na zámeckou věž. „Novinkou je celozámecká vstupenka, se kterou bude možné navštívit všechny přístupné expozice,“ uvedl Martin Krčma. Chystá se i reorganizace prohlídkových tras. Vzniknout by měl samostatný okruh ve druhém patře s prezentací sbírek a také nový okruh v Mlýnské bráně s představením historie arcibiskupské gardy.

Květná zahrada bude i nadále v rukou státu

Na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO je zámek s Podzámeckou a Květnou zahradou od roku 1998. Loni podle generální ředitelky NPÚ Naděždy Goryczkové navštívilo zámek šedesát pět tisíc lidí, vstup do Podzámecké zahrady nebyl zpoplatněný, Květnou zahradu si prohlédlo přes sto tisíc návštěvníků. O Květnou zahradu se nadále bude starat asi třicet zaměstnanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoDokončení páteřní dálniční sítě je prioritou, říká Bednárik

Lepší propojení mezi regiony, s evropskými zeměmi i kratší cestovní vzdálenosti – to vše přinese dokončení páteřní dálniční sítě. Právě to označil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) v Událostech, komentářích z ekonomiky za jednu z největších priorit. Nejdůležitější je podle něj dobudování páteřní sítě dálnic a silnic prvních tříd. „Když už nedokončit do konce volebního období, tak aspoň je připravit tak, aby se daly dokončit do roku 2035,“ klade si za cíl Bednárik. Senátor Ondřej Lochman (STAN) považuje za prioritní práci na dálnici D0 označované jako Pražský okruh a dálnici D52 a D3. Dokončená dálniční síť bude mít podle obou diskutujících pozitivní vliv na českou ekonomiku. „Investice do toho, že budeme mít novou dálniční síť, která nám přinese vyšší HDP, znamená, že stát bude mít reálně více peněz a potom se bude lépe žít občanům,“ uvedl Lochman. Debatou provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 4 hhodinami

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
před 9 hhodinami

VideoPřed třiceti lety se začal psát konec kladenské Poldi

Před třiceti lety se začal psát definitivní konec kladenské Poldi. Na přelomu února a března 1996 vyvrcholil spor mezi státem a firmou Bohemia Art, která ocelárny zprivatizovala. Podnik vedený Vladimírem Stehlíkem se propadal do stamilionových dluhů, neměl na energie a nezaplatil ani celou kupní cenu. O rok později skončil v konkurzu a tisíce lidí musely hledat novou práci. V roce 2019 soud potvrdil, že Stehlík způsobil ocelárně škodu – místo 117 milionů ale jen necelých 600 tisíc korun.
před 11 hhodinami

Zbrojařská firma chce v Ralsku výcvikové centrum. Část místních se projektu obává

Zbrojařská společnost DSS, zapojená do muniční iniciativy, plánuje v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku vybudovat výcvikové centrum pro policii, armádu a NATO. Někteří místní obyvatelé se ale obávají, že by v areálu mohl vzniknout také muniční sklad. Radnice projekt obhajuje jako výhodný.
včera v 07:30

Karlovo náměstí v Praze se chystá na rekonstrukci, probíhá přesadba stromů

Na Karlově náměstí v Praze začaly přípravné práce před jeho rekonstrukcí. Při nich město nechává přestěhovat několik až devět metrů vysokých stromů. Za pomocí jeřábu je pracovníci vytahují i s kořeny a převážejí do jiné části parku. Podle krajinářské architektky z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Barbory Liškové aktuálně probíhá přesadba pěti kusů stromů a celková rekultivace prostoru. Rekonstrukce samotného náměstí začne na přelomu roku a potrvá zhruba tři roky.
6. 3. 2026

Ve Studénce se uzavře nebezpečný železniční přejezd. Pokračuje stavba podjezdu

Stavba podjezdu pod železniční tratí ve Studénce na Novojičínsku postupuje do hlavní fáze. V sobotu 7. března se uzavře frekventovaný přejezd, který je považován za velmi nebezpečný. Zanikne tak křížení hlavní trati mezi Přerovem a Ostravou s důležitou silnicí. Provoz vlaků zůstane zachován, osobní i nákladní auta budou muset místo objíždět. Stavba podjezdu má být hotová příští rok.
6. 3. 2026

Protivínské listy musí zveřejnit upravený text kritika radnice, rozhodl soud

Okresní soud v Písku sice zamítl žalobu opozičního zastupitele Milana Mráze (nez.) kvůli údajné cenzuře v Protivínských listech, zároveň ale rozhodl, že městem vydávaný zpravodaj musí otisknout upravenou verzi kritického článku o protivínských radních, který původně odmítl vydat.
6. 3. 2026

Vědci z Liberce vyvinuli zubní nanonit ke snížení rizika parodontózy

Probiotickou zubní nanonit, která může snížit riziko parodontózy, vyvinul tým vědců Technické univerzity v Liberci ve spolupráci s lékaři a odborníky z několika českých institucí. Nový typ zubní nitě je na světě unikátem, obsahuje živé probiotické kultury, které mají pomáhat potlačovat bakterie spojené se záněty dásní, a mohou tak přispět k prevenci parodontitidy.
6. 3. 2026
Načítání...