Brněnský městský soud se začal zabývat dalším případem církevních restitucí. Katolická církev u něj žádá o navrácení fresky pocházející ze zbořeného gotického kostela v Hustopečích na Brněnsku. Freska je nyní uložená v depozitáři brněnské Moravské galerie, která ji odmítá vydat. Rozsudek padne za měsíc.
Církev a Moravská galerie ve sporu. Soudí se o půl tisíciletí starou fresku
Fragment ze vzácné nástěnné malby Smrt Panny Marie byl součástí původního gotického kostela v Hustopečích. Jenže se v roce 1961 zřítil a na jeho místě před více než dvaceti lety vyrostl kostel nový. Podle pamětnice Marie Zemanové za to mohly tanky a těžké náklaďáky, které kolem kostela často jezdily. „Vlastně to bylo pár metrů. Takže se muselo otřásat celé náměstí, nejenom kostel. Prostě tam byl záměr, aby se to shodilo,“ vysvětlila pamětnice.
Freska pád budovy přežila. V novém kostele je ale nyní pouze kopie. Originál má v depozitáři Moravská galerie a církev jej chce zpět. „Vycházíme ze zákona o nápravě majetkových křivd. Komunisti úmyslně tento kostel zbourali, fresku sňali, přes námitky faráře, děkana, místních obyvatel,“ uvedl advokát katolické církve František Severin.
Spor o fragment malby u soudu (zdroj: ČT24)
Právě fakt, že původní kostel už neexistuje, je důvodem, proč galerie odmítá fragment vydat. Nástěnná malba totiž byla neoddělitelnou součástí pouze původního objektu, a tak si na ni církev podle galerie nemůže činit nárok. Na žádost České televize o vyjádření k případu pak Moravská galerie zaslala stručné písemné prohlášení, že postupuje podle zákona.
Spor nechtěl komentovat ani hustopečský farář. Jeho farnost nyní spravuje nově postavený kostel. Nepřeje si totiž, aby on nebo farníci byli s kauzou spojováni. Rozsudek padne 4. února.
Freska pochází z počátku 16. století
Několik století starou fresku o rozměru 20 metrů čtverečních zhotovil patrně v roce 1507 neznámý autor. V její nedochované části autor zobrazil pravděpodobně výjev Nanebevzetí Panny Marie. Lůžko Ježíšovy matky obklopují apoštolové. V dolní části se pak nachází dochovaná renesanční malba zachycující šest měšťanů klečících před starobrněnskou abatyší.
Hustopečská freska představovala jeden z nejvýznamnějších příkladů moravského nástěnného malířství počátku 16. století, technickou dokonalostí srovnatelný s deskovou malbou.
Minulý měsíc vyhrála katolická církev spor o jinou památku. Pražský městský soud tehdy vyhověl její žalobě a přikázal Národní galerii vydat gotický obraz Madony z Veveří. Nárokovala si ji také na základě zákona o majetkovém narovnání. A chystá se soudit dál, třeba o čtyři obrazy ze Slupi na Znojemsku.