Cementárnu ve Štramberku odmítli zastupitelé. Podle firmy jsou obavy zbytečné

Zastupitelé tříapůltisícového Štramberku na Novojičínsku v pondělí odmítli rozšíření vápencového lomu a postavení nové cementárny. Místní proti záměru firmy LB Cemix protestují, obávají se například zhoršení kvality životního prostředí nebo ztráty spodní vody. Podle firmy jsou jejich obavy neopodstatněné.

Petici proti nové cementárně podepsaly během čtyř dnů zhruba dva tisíce lidí. Záporně se k plánu stavěla i přilehlá obec Ženklava. Zastupitelé Štramberku už dříve záměry na rozšíření těžby zamítli, nyní město žádá vypracování komplexního posouzení vlivu na životní prostředí (EIA).

Své vyjádření město pošle ministerstvu životního prostředí. Pětistránkový dokument obsahuje mnoho připomínek a obyvatelé Štramberku v pondělí žádali jeho doplnění o dalších dvacet bodů. „Připomínky se týkají především zahlubování lomu, to znamená obavy ze ztráty podzemní vody, dále spalování uhlí a obavy z negativních vlivů na ovzduší,“ vysvětluje starostka Andrea Hlávková (SNK pro občany Štramberka).

Připomínky se týkají také nárůstu dopravy i průjezdnosti přes železniční přejezd. „Další jsou obavy z toho, že komín plánované cementárny by měl být zhruba na úrovni naší základní školy, tudíž by to mělo špatný vliv na všechny děti jak základní školy, tak tří mateřských školek,“ doplňuje Hlávková a dodává, že věří, že posudky, které si nechá zpracovat Štramberk či ministerstvo, názor města potvrdí.

Méně nákladních vozů, slibuje manažer projektu

Závod Kotouč ve Štramberku je předním českým výrobcem stavebního materiálu a vápenných produktů k odsiřovacím procesům v tepelných elektrárnách a teplárnách. Cementárna by podle záměru firmy vyráběla 563 tisíc tun cementu ročně. Společnost by kvůli tomu chtěla rozšířit těžbu v lomu o pětinu na 42,1 hektaru a prohloubit ho. Teď je povolena hranice 270 metrů nad mořem, firma ji chce posunout až na 220 metrů nad mořem.

Projektový manažer Josef Jurák uvedl, že obavy z ekologické zátěže jsou neopodstatněné. Kapacita těžby by se podle něj nenavýšila. „Výroba cementu nahradí výrobu kusového vápence. Díky tomu dojde k lepšímu využití suroviny a břidlice,“ věří Jurák. Díky tomu, že by se vápenec zpracovával přímo v místě, by podle něj naopak ubylo jízd nákladních automobilů.

Štramberský závod nyní zaměstnává 145 lidí. Po rozšíření výroby by přibylo dalších 70 až 80 pracovních míst.

Jsme rekreační oblast, cementárna by nebyla turistická, míní organizátor petice

Předseda petičního výboru Ondřej Holub řekl, že je proti vybudování cementárny i porušení limitů hloubky těžby. „Nedokážu si představit, že by těžili hlouběji. Z toho už potom nic nebude a nikdo tam nebude moci vkročit, nikdy se to nebude moci použít. Jsme zde rekreační oblast, spousta lidí je závislých na turismu a toto by nebylo turistické,“ míní.

Jako obrovský problém vidí i porušení spodních vod a exploze při těžbě. „Opravdu nám tady ničí majetek. A přímo v záměru mají vypsáno, že jako alternativní palivo můžou používat odpady,“ dodává Holub. Petici podepisují lidé ve Štramberku, Ženklavě i dalších okolních obcích.

„Bydlím na Plaňavě pod jeskyní Šipkou, takže jednak nás trápí otřesy, jednak ztráta vody, studánek, jednak je tam narušená statika našich domů. Za další, cementárna, to znamená, když postaví pec, tak bude spalovna. A spalovna, to je hrůza. Budou pálit a vozit ze zahraničí zase šmejdy,“ komentuje štramberská obyvatelka Ludmila Pešlová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Záchranky měly loni nejvíc výjezdů za patnáct let, evidují i nadužívání služby

Zdravotnická záchranná služba (ZZS) loni v Česku vyjela k více než 1,2 milionu případů. Česká televize to zjistila od ZZS jednotlivých krajů. Podle dat Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) jde o nejvyšší počet za posledních patnáct let. Kromě akutních stavů dál evidují záchranáři také nadužívání služby. Jako příklady uvádějí zveličování závažnosti potíží, volání kvůli dlouhodobým potížím, snahu pacienta dostat se rychleji na urgentní příjem nebo i náhradu za nedostupného praktického lékaře.
před 5 hhodinami

Stát musí kvůli hluku ze silnice zaplatit muži odškodnění

Stát musí Liboru Dolákovi z Brna-Bosonoh zaplatit 150 tisíc korun jako odškodnění za to, že musel kvůli rozhodnutí jihomoravské krajské hygienické stanice snášet zvýšený hluk z dopravy. Hygienici totiž v roce 2016 vydali pro silnici druhé třídy, která vede paralelně s dálnicí D1 na okraji Brna, hlukovou výjimku. Brněnský soud ji ale o dva roky později jako nezákonnou zrušil.
před 5 hhodinami

Na východě Česka se může tvořit ledovka, varují meteorologové

Ve východní polovině Česka hrozí od středečního odpoledne při mrznoucím dešti ledovka. Zejména v částech Pardubického a Olomouckého kraje se může tvořit i ve čtvrtek dopoledne. Vyplývá to z aktualizované výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Při ledovce je podle meteorologů potřeba počítat s problémy v dopravě, opatrní by měli být také chodci.
před 8 hhodinami

Středoškoláci se budou ve Vysokém Mýtě učit zvládat krizové situace za volantem

Na autodromu ve Vysokém Mýtě odstartoval v Česku ojedinělý pilotní projekt zaměřený na zvládání krizových situací za volantem. Dopravní odborníci ho připravili pro nejmladší řidiče ze středních škol. Projekt kombinuje teoretickou výuku, praktický výcvik na polygonu, výuku první pomoci pomocí virtuální reality a měření reakční doby na simulátorech.
před 10 hhodinami

Silná ledovka zkomplikovala dopravu

Silná ledovka zkomplikovala železniční i silniční dopravu na řadě míst po celém Česku. Ve středních Čechách ráno nejezdila velká část příměstských a regionálních autobusových linek, zrušeny byly i některé dálkové spoje. Pražské letiště fungovalo několik hodin v omezeném provozu. Ledovka se někde udržela až do odpoledních hodin, hlavně na severu a severovýchodě republiky hrozí i ve středu a ve čtvrtek.
včeraAktualizovánovčera v 17:46

Úrazy kvůli ledovce plnily urgentní příjmy

Pacienti s úrazy po pádech na ledu plnili v úterý urgentní příjmy a chirurgické ambulance pražských nemocnic. Urgentní příjem FN Motol a Homolka byl dopoledne kvůli lidem s úrazy na ledu maximálně vytížen. Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) i na Bulovce bylo pacientů proti normálu asi o polovinu víc. Nejčastějšími úrazy byly zlomeniny končetin, ale také zranění hlavy či zad. Někteří pacienti s komplikovanými zlomeninami vyžadujícími operaci museli být hospitalizovaní.
včeraAktualizovánovčera v 16:31

Dřív mezi lidi bez domova patřil. Teď jim muž v Plzni pomáhá, popsali Reportéři ČT

V Česku žijí podle nejrůznějších odhadů desítky tisíc bezdomovců. Nelichotivou statistiku se v posledních třech letech pokouší zvrátit plzeňský magistrát. Navázal proto spolupráci se sociálním spolkem K srdci a biskupstvím plzeňským. Zhruba pět set bezdomovců, kteří v západočeské metropoli žijí, tak může získat brigádu a z výdělku si zaplatit alespoň dočasné bydlení v tamních ubytovnách. Díky práci pro plzeňskou městskou policii se do „běžného“ života podařilo z ulice vrátit třiapadesátiletému Romanovi. Nyní pomáhá právě lidem bez domova, mezi něž dřív sám patřil. O jeho příběhu natáčel pro Reportéry ČT David Vondráček.
včera v 06:30

Po mrznoucím dešti hrozí silná ledovka. Podívejte se, kolik spadne srážek u vás

V celé západní polovině Česka se může tvořit silná ledovka, varovali meteorologové. Výstraha platí od pondělního odpoledne do úterního rána. Po mrznoucím dešti se může tvořit ledovka silná dva až pět milimetrů. Web ČT24 přináší mapy, které zobrazují očekávané srážky v jednotlivých regionech. Hrozí úrazy i komplikace v dopravě, na něž se připravují i České dráhy (ČD). Klouzat by povrchy zřejmě neměly v severovýchodní části republiky.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026
Načítání...