Brněnskou zoo navštívilo nejvíc lidí za posledních dvacet let. Hlavním tahákem byla lvíčata

Nahrávám video

Rekordní počet lidí loni přišel do brněnské zoologické zahrady. Více než 330 tisíc návštěvníků přilákala hlavně mláďata, ale také hezké počasí. Úspěchy hlásí i jiná místa, například Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, kam loni přišlo přes 350 tisíc návštěvníků.

Na zvířata v Zoo Brno se loni přišlo podívat nejvíc lidí za posledních dvacet let, tedy od doby, kdy zoo začala návštěvníky sčítat. „Rekordní bývají vždy roky, kdy má zahrada nějaká roztomilá mláďata. Loni to byla hlavně lvíčata,“ říká mluvčí zoo Michal Vaňáč. Počet návštěvníků v roce 2018 překonal i rok 2008, kdy do zoo především kvůli mláďatům ledního medvěda přišlo skoro 327 tisíc lidí.

Lvíčata jsou teď od dospělých lvů už téměř k nerozeznání. V brněnské zoo přesto zůstanou ještě minimálně rok. „Pro nás jsou v první řadě zvířata, až poté návštěvníci. My nemnožíme zvířata jenom kvůli návštěvníkům, ale necháváme to na nich,“ zdůrazňuje mluvčí zoo.

„Moc si ceníme každého návštěvníka, který k nám vážil cestu. Zároveň je pro nás stoupající obliba brněnské zoo závazkem, abychom nadále pokračovali ve slibně rozjetém zvelebování celého areálu, tedy i v rekonstrukcích a výstavbě nových expozic,“ uvádí ředitel Zoo Brno Martin Hovorka.

  • Brněnská zoologická zahrada byla otevřena v roce 1953. Do roku 1997 se vstupenky prodávaly z trhacích kotoučových lístků. V roce 1997 v zoo zavedli registrační pokladny, díky kterým se zpřesnila i evidence návštěvnosti. Od roku 2007 funguje v zoo turniketový systém. 
  • V 50. a 60. letech se roční návštěvnost zoo pohybovala kolem 250 tisíc lidí, v 70. a 80. letech vystoupala v průměru na 430 tisíc. Změna přišla v 90. letech, kdy návštěvnost i v souvislosti s otevřením hranic klesla na průměrných 200 tisíc ročně. Od roku 1997 do roku 2007 se opět vrátila na úroveň kolem 250 tisíc ročně.

Ve Zlínském kraji je nejvyhledávanější Valašské muzeum v přírodě

Velké návštěvnosti pomohlo i pěkné počasí, stejně jako dalším venkovním atrakcím. Například Valašskému muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, které navštívilo rekordních 353 tisíc návštěvníků. To je nejvíc za posledních šestnáct let.

Skanzen v Rožnově pod Radhoštěm v zimě
Zdroj: Dalibor Glück/ČTK

A že je teď muzeum pod sněhem, nevadí. Naopak, někteří návštěvníci přijíždějí v zimě cíleně. „Je to tady krásné, a když sněží, tak je to jak v pohádce,“ popsala návštěvnice Lenka Švrčková. „Je to takové typické valašské dřevěné městečko, do kterého se vždycky rádi přijdeme podívat ve vánočním klidu a tichu, rozjímat a pobýt,“ přidal se další návštěvník Jan Komínek.

Muzeum se loni snažilo zaměřit na dětské návštěvníky. Připravilo pro ně několik pořadů, výstavu o hračkách a otevřelo nový dětský dvorek v Dřevěném městečku. Návštěvnicky nejúspěšnější byly pořady Velikonoce na Valašsku, Vánoční jarmark a Starodávný jarmark. „Jsem rád, že nehmotné kulturní dědictví můžeme prezentovat stále se zvyšujícímu počtu návštěvníků a naplňovat tím poslání našeho muzea,“ říká ředitel muzea Jindřich Ondruš.

Skanzen návštěvníkům ukazuje tradiční práce na Valašsku a způsob života v dřívějších dobách. Skládá se ze tří areálů – Dřevěného městečka, Valašské dědiny a Mlýnské doliny. V areálu, který v roce 1925 založili bratři Bohumír a Alois Jaroňkovi, byly původně tři měšťanské domy. Nyní je v něm stovka typických valašských staveb.

obrázek
Zdroj: ČT24

Praha si stále drží první příčky

Do regionů začíná turisty v poslední době lákat i agentura CzechTourism. Jednoduše do nich poslala mladé cizince a natočila, co tam dělali. I přesto si první příčky návštěvnosti dlouhodobě drží Praha. Pražský hrad, zoo, lanovka na Petřín a akvapark Aquapalace v Čestlicích u Prahy.

Na pátém místě je jihomoravská vodní atrakce Aqualand. „Na deset návštěvníků se dá počítat šest Čechů, dva Slováci a dva obyvatelé Rakouska. Někdy jsou to ale i návštěvníci ze zajímavých exotických destinací,“ spočítal vedoucí marketingu Aqualand Pasohlávky Tomáš Svoboda.

Oblíbená je i jihomoravská architektura. V první desítce architektonického žebříčku jsou hned čtyři brněnské vily: Tugendhat, Löw-Beer, Stiassni a Jurkovičova vila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Slibované čtyři miliardy na vodní hospodářství chce Šebestyán v roce 2027

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) řekl, že pro rok 2027 chce na vodní hospodářství čtyři miliardy ze státního rozpočtu. Připomněl, že na této částce byla dohoda v roce 2018, kdy vznikala Koalice proti suchu. Dodal, že od roku 2028 bude možné využít i finanční prostředky, které v současnosti jeho resort vydává na obnovu lesů po kůrovcové kalamitě. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Priessnitzovy lázně řeší výskyt 111 případů zažívacích potíží

Celkem sto jedenáct případů akutních zažívacích obtíží zaznamenala olomoucká krajská hygienická stanice v uplynulých dnech mezi klienty a návštěvníky Priessnitzových léčebných lázní v Jeseníkách. Lidé trpěli zejména zvracením, průjmem a bolestmi břicha. Zdroj nákazy zatím zjištěn nebyl, epidemiologické šetření pokračuje, řekla v pondělí mluvčí olomoucké krajské hygienické stanice Markéta Koutná. Lázně přijaly hygienická opatření, nadále jsou v běžném provozu, řekl ředitel lázní Roman Provazník.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
před 8 hhodinami

Českem prošly silné bouřky. Hasiči napříč zemí evidovali stovky výjezdů

Českem v pondělí prošly silné bouře. Meteorologové před nimi už dopoledne zpřísnili pro jihovýchod země výstrahu. Bouřky doprovázel přívalový déšť, kroupy i silné nárazy větru. Ve Skutči na Pardubicku byl zaznamenán náraz větru přes sto kilometrů za hodinu, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hasičům v některých oblastech v důsledku bouřek výrazně přibylo výjezdů. Celkem od dvanácté do osmnácté hodiny evidovali více než 550 případů technických pomocí. Ve východních Čechách a na Vysočině bouře způsobily výpadky elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V týdnu přijdou přeháňky i bouřky, extrémní teploty nedorazí

Česko v tomto týdnu čekají přeháňky i bouřky, ojediněle mohou být doprovázené přívalovým deštěm či krupobitím. Proti předchozímu období se také ochladí, na rozdíl od předchozího období tentokrát meteorologové nečekají teploty výrazně překračující 30 stupňů Celsia. Nejchladnější bude úterý. Od středy by ale maxima neměla být od třicítky daleko, na Moravě se mohou dostat i na tuto hranici, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Plameny se ve Zlíně atypicky šířily i dolů, říká znalec

Rozsáhlý požár budovy číslo 34 v bývalém baťovském areálu ve Zlíně se podle znalce požární ochrany Václava Kratochvíla v některých ohledech choval netypicky. Oheň se totiž z vyšších pater šířil také směrem dolů. Proč se tak stalo a kde přesně požár vznikl, musí podle něj ukázat až podrobné vyšetřování.
před 14 hhodinami

Celníci na Teplicku objevili skoro deset kilo heroinu, kokainu a pervitinu

Na Teplicku zajistili celníci téměř deset kilogramů drog – heroinu, kokainu a metamfetaminu neboli pervitinu. Společně s ústeckými kriminalisty zadrželi dva muže, informovala v pondělí Martina Kaňková z Celní správy ČR. Oba muži skončili ve vazbě. Pokud se jim u soudu prokáže vina, hrozí jim pět až 12 let vězení, doplnila na webu policie. Celníci a policisté také při zásahu zajistili výnos z trestné činnosti v řádu statisíců.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.