Návštěvníci mohou zvířata v brněnské zoo na úpatí Mniší hory v Brně obdivovat už sedmdesát let. Zoologická zahrada, která na zhruba pětašedesáti hektarech chová čtyři sta druhů, byla slavnostně otevřena 30. srpna 1953. Zájem o ni stále roste, ale v zimních měsících opadá, chybí totiž velká zastřešená vzdělávací expozice. Novou expozici by podle ředitelky Radany Dungelové potřebovali lední medvědi a levharti.
Brněnská zoo slaví sedmdesát let. Proslavil ji chov ledních medvědů a šimpanzů
Současná Zoologická zahrada města Brna, kterou mimo jiné proslavil první chov šimpanzů v někdejším Československu nebo čtvrtý umělý chov ledního medvěda na světě, každoročně přiláká, s výjimkou covidových let, přes tři sta tisíc návštěvníků.
Velkou návštěvnost zažila právě v roce 2008, kdy lední medvědice Cora porodila dvojčata Billa s Tomem, za kterými dorazilo 320 tisíc návštěvníků. Medvědice Cora sice před třemi lety dostala nový bazén, podle ředitelky zoo by ale potřebovali lední medvědi expozici novou.
„Stávající je opravdu stará a pro chov nevhodná. Mluvíme ale o nákladech ve stovkách milionů korun. Standardům neodpovídá ani expozice kriticky ohrožených levhartů cejlonských, u který musíme zvládnout přestavbu do roku 2025. Pak už nebude odpovídat ani české legislativě,“ řekla Dungelová.
„Velké investice, jako nové expozice, důstojné parkování nebo třeba chovatelské zázemí, jsou obrovská bolest. Daří se nám ale budovat menší věci, které pokryjeme z vlastního fondu nebo peněz dárců,“ dodala.
Loni zahradu navštívilo tři sta dvacet pět tisíc lidí, podobnou návštěvnost očekává i letos. „Nejvíce lidí chodí o letních prázdninách a daří se, i když je slunné jaro a podzim. Zima je vždy trochu problém, protože nemáme velkou krytou expozici. Je takový můj sen, třeba do příštích deseti let, tohle změnit,“ uvedla ředitelka. Za nejtěžší období fungování zahrady označila koronavirovou pandemii a následnou energetickou krizi v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Obecně ale vnímá, že zoo i v konkurenci dalších možností zábavy neztrácí na popularitě.
Zoo připravuje expozici Himálaj
Největší investicí v její historii byla v roce 2010 stavba expozice Beringie za osmdesát milionů korun, kterou obývají medvědi kamčatští. Zahrada nyní připravuje expozici Himálaj, která nabídne například levharty nebo supy. Odhadované náklady přesahují sto padesát milionů korun. „Nyní je vyprojektovaná polovina investičního záměru, vybudování expozice tak ještě několik let potrvá,“ řekla ředitelka.
Mezi lidmi je populární třeba výběh klokanů, který je průchozí, a návštěvníci tak mohou být zvířatům nablízku. Děti dlouhodobě nejvíce obdivují surikaty a adoptivní rodiče nejvíce přispívají na vlky arktické.
„Zoo je způsob, jak lidem představit divokou přírodu, a cesta k srdcím budoucích ochranářů přírody. V tomhle vidím naše velké poslání. Chceme dalším generacím nabídnout porozumění, aby pochopily, co znamenají ohrožené druhy, jejich původní domoviny, biodiverzita i péče o zvířata v zoo,“ řekla ředitelka.
Iniciátorem založení zoologické zahrady v Brně byl Spolek pro zřízení zoo, který vznikl už v roce 1935. O dva roky později otevřel v Tyršově sadu v Kounicově ulici první zookoutek, který však byl v roce 1941 z rozhodnutí protektorátních úřadů zlikvidován.
Po válce obnovený spolek začal intenzivně hledat pozemek pro zřízení zoo. Nakonec se dohodl s Masarykovou univerzitou, která dostala od státu pozemky na Mniší hoře zabavené brněnskému augustiánskému klášteru s tím, že zde zřídí botanickou zahradu. Univerzita se se spolkem dohodla na souběžném budování botanické i zoologické zahrady. Později byly pro botanickou zahradu vybrány jiné prostory a celá Mniší hora připadla zoo.
Práce na stavbě začaly v roce 1950, slavnostně otevřena byla 30. srpna 1953. Zahrada v prvních letech nabízela pouze výběhy a voliéry, první pavilon, vivarium s nádržemi pro ryby, plazy a obojživelníky, byl otevřen v roce 1956. Následovaly další stavby, například medvědinec zahradu obohatil v roce 1959, pavilony opic byly otevřeny v letech 1964 a 1965.
V sedmdesátých letech se zoo rozšířila o výběh pro tygry, bazén pro lachtany, pavilon exotických plazů či restauraci s terasou, v dalším desetiletí přibyly například stáje a výběhy pro africkou zvěř, ale i vzdělávací a informační středisko a nové pokladny.
V devadesátých letech se zoo potýkala s existenčními problémy i častými změnami vedení. Později se situace zlepšila a zahrada se dále výrazně rozšiřovala. Vznikla řada atraktivních míst, jako například Tygří skály (výběhy a ubikace tygrů a levhartů s umělými skalami, vodopády, potoky a jezírky), expozice severské zvířeny Beringia (například výběh pro vlky arktické a bobří doupě), výběh koní Převalského s mongolskou jurtou či dětská zoo a restaurace U Tygra.
V posledním desetiletí brněnská zoo návštěvníkům připravila například expozici složenou z jedenácti sladkovodních nádrží v návštěvnické chodbě pavilonu Exotárium, expozice pandy červené, paviánů, anakond a lvů konžských či africkou vesnici. Zoo také v roce 2020 otevřela zrekonstruovanou expozici lední medvědice Cory, která již vychovala pět mláďat.