Plzeň - Jako podvedení se cítí lidé v Borovně na Rokycansku, protože uvěřili politikům a teď mají existenční problémy. Malá vesnička patří ke dvacítce brdských obcí, kterým bývalá vláda v rámci plánů na stavbu amerického radaru v Česku slíbila milionové dotace. Bohužel však zůstalo jen u slibů. A obce nyní musí platit za rozjednané projekty částky, které přesahují jejich rozpočty.
Brdské obce kvůli radaru zabředly do dluhů
Není tu kanalizace ani vodovod. Z devadesáti dvou obyvatel má ve studni pitnou vodu jen hrstka. „Chodíme pro vodu k obecnímu úřadu a to je špatné. Dlouho jsme byli vojenskou obcí a nikdo se o nás příliš nezajímal,“ stěžuje si jeden z obyvatel Borovna.
Nepříznivou situaci měly změnit radarové dotace. Jenže padla vláda a kvůli jejím planým slibům řeší Borovno další problém a tím je dluh. Projektantovi totiž musí zaplatit milion a půl. „Všechny investice jsou zastavené. S rozpočtem sedm set padesát tisíc korun se toho moc nenadělá,“ přiznává trochu rezignovaně starosta Borovna Josef Loukota.
Bývalý předseda Komise pro rozvoj Brdska a nynější náměstek ministra financí Ivan Fuksa už před půl rokem sliboval, že Borovnu pomůže. Zatím se ale nic nestalo. „Nejde jen o Borovno, jsou zde další malé obce, které začaly plánovat příslušné projekty,“ říká náměstek hejtmana Plzeňského kraje Ivo Grüner. „Peníze tečou na různé lesoparky nebo cyklostezky, ale to nám nepomůže. O základní životní potřeby, jako je pitná voda a kanalizace, tak o ně se nikdo ve státě nestará,“ dodává Josef Loukota.
Kraj ani starostové netuší, zda se státní pomoci dočkají. O to překvapivější bylo zjištění České televize na ministerstvu financí. Peníze na problémové projekty v Brdech už ministerstvo schválilo, obce si ale musí pospíšit. Na podání žádostí mají poslední dva týdny. „Po tomto termínu se příslušná kapitola uzavře a už nelze další projekty proplácet. Takže ve vlastním zájmu: Čím dřív, tím líp,“ radí náměstek ministra financí a bývalý předseda Komise pro rozvoj Brdska Ivan Fuksa. Zároveň připomíná, že bývalá vláda slíbila brdským obcím na rozvoj zanedbané infrastruktury celkem jeden a čtvrt miliardy korun.