Plzeň - Bobra dnes zná většina lidí už jen z obrázků. Brzy tomu však může být jinak. Populaci bobra evropského se totiž v posledních letech mimořádně daří v západních Čechách. V Českém lese, kde nebyl viděn tři sta let, žije podle odhadů až sto padesát kusů.
Natočit bobra ve dne je prakticky nemožné. Tito velcí hlodavci totiž hledají potravu a stavějí hráze výhradně v noci. Jejich systém hrází je však dobře patrný právě ve dne. „Tady máme pěkný příklad bobří hráze, kterou si bobři postavili proto, aby zadrželi vodní hladinu,“ ukazuje typické bobří dílo zooložka CHKO Český les Petra Cehláriková.
Při potocích v Českém lese si staví takzvané hrady, ve kterých žijí, a bobří hráze, které zvyšují hladinu. „Hráze si staví proto, aby měli zatopený vchod do nory nebo aby se dostali k potravě,“ vysvětluje smysl bobřích hrází Petra Cehláriková.
Stovky let u nás bobři nežili, protože je předci vyhubili. Do Českého lesa se první kusy dostaly v roce 1992 z Bavorska poté, co je Němci začali znovu vysazovat. „V současné době se v Českém lese nachází asi 25 rodin, což představuje cca 150 jedinců,“ odhaduje zooložka Cehláriková. „Bobři se šíří dál přes labsko-dunajské rozvodí do vnitrozemí Čech,“ říká lesník Jiří Kadera.
Ke konfliktům s člověkem dochází málo. Bobři sice zadržují vodu, která tak občas zaplavuje okolní pozemky, ale zemědělci v takových případech mají nárok na náhradu. Kdysi pronásledovaní bobři jsou zvlášť ohrožený druh, a tak se těší mimořádné ochraně. Neživí se rybami, jak se hodně lidí nesprávně domnívá. „Bobr je hlodavec a ti se živí rostlinnou potravou,“ vysvětluje lesník Kadera.
Bobrům se v Českém lese daří a i prognózy jsou dobré. Populace se už ustálila.
