Dopady plánovaného rozšíření polského hnědouhelného dolu Turów u hranic s Českem musí nejprve posoudit experti. Taková jsou slova polské velvyslankyně v Česku Grażyny Bernatowiczové. Kvůli těžbě se už teď v příhraničí ztrácí voda a starostové žádají řešení, než se problémy ještě zhorší.
Bez posudku expertů se na dole u českých hranic nekopne, slibuje polská velvyslankyně
2 minuty
Události v regionech: Rozšíření polského dolu může ohrozit vodu pro české domácnosti
Víc do šířky i do hloubky. Takové jsou plány polského majitele dolu Turów, který plánuje prodloužit těžbu až do roku 2044. Ale zejména prohloubení dolu vyvolává obavy na české straně hranice. Mohlo by totiž ohrozit zdroje pitné vody pro desítky tisíc obyvatel Hrádecka, Frýdlantska nebo Chrastavska.
O vzniku komise, která situaci prověří, proto v pátek jednali zástupci obou vlád. „Je vůle ministrů životního prostředí i premiérů obou zemí, aby se udělalo vše, co je možné, aby práce v Turówě nenarušovaly zájmy české strany,“ uvedla velvyslankyně Bernatowiczová.
Už je vidět, že se o tom hovoří. Jedná se na nejvyšších místech, a to si myslím, že je dobře, to je velký pokrok. V minulosti to nikdy nebylo.
Hnědouhelný důl u polské Bogatyně zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu Turów. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam těžit chce až do roku 2044. Důl by se měl rozšířit podél silnice z německé Žitavy do Bogatyně. Je to jen 300 metrů od nejbližšího obydleného českého území v Uhelné na Hrádecku.
Připojení zpět k Polsku
Tématem pátečního jednání ale byla i otázka územního vypořádání s Polskem, které při vytyčení státních hranic v roce 1958 přišlo o 368 hektarů půdy. Česko chce nyní Polsko odškodnit jiným územím. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) poznamenal, že Polsko chápe, že pro Česko není jednoduché celou záležitost připravit, a to i kvůli církevním restitucím. Dodal, že ministerstva zahraničních věcí by měly začít připravovat návrhy mezinárodní smlouvy.
Teď je potřeba najít takové pozemky, které nebudou na straně samospráv považovány za problematické.
Toto vrácení se ale některým obcím nelíbí. „Mně to připomíná malý Mnichov, až na to, že to je o nás s námi,“ říká starosta Chrastavy Michael Canov (SLK). „Není to, řekněme, nejvážnější problém, který by nás dělil,“ dodává na adresu územního vypořádání velvyslankyně.
Kvůli menší rozloze by obce dostaly méně peněz ze státního rozpočtu a některé by přišly o důležité lokality.