Před pár dny skončil meteorologický podzim. Na území České republiky byl především suchý, spadlo totiž jen 58 procent dlouhodobého průměru za období 1981-2010. Z teplotního hlediska patřil letošní podzim k teplejším, ale jen lehce – asi o šest desetin stupně – se vzdálil od dlouhodobého normálu.
Letošní podzim byl v Evropě rekordně teplý, v Česku výjimečně suchý
Ze všech tří měsíců bylo výrazně teplejší září, které s průměrnou teplotou 14,1 stupně Celsia překonalo o 1,3 stupně dlouhodobý průměr. Říjen byl o desetinu chladnější a listopad o sedm desetin teplejší. Srážkově dopadlo relativně nejhůř září, kdy spadlo 40 procent normálu (23 milimetrů), v říjnu to bylo 19 milimetrů, což je 44 procent normálu. V listopadu se situace poněkud zlepšila, měsíční úhrn 44 milimetrů představuje 90 procent dlouhodobého průměru.
Před zimou je ale suchý podzim poměrně nepříjemnou zprávou.
Výše uvedené hodnoty jsou průměry za celé území Česka. V jednotlivých měsících panovaly samozřejmě větší i menší rozdíly napříč naším územím vůči těmto hodnotám.
Například v říjnu jsme registrovali pás s vyššími srážkami táhnoucí se z Kolínska na sever – za tuto „anomálii“ mohly především četné bouřky a silný déšť, které se zde objevily 5. října v souvislosti se zvlněnou studenou frontou. Na začátek října šlo o neobvykle časté a srážkově intenzivní bouřky.
V listopadu evidovala nadprůměrné srážky část Moravy a západní polovina Čech, zatímco méně jich spadlo hlavně ve východních Čechách. Z hlediska rozdílů teplot stojí za zmínku říjen, který byl v jihozápadní polovině Čech citelně chladnější než na severovýchodě a východě Česka. A v listopadu panovaly poměrně chladné teploty na Českokrumlovsku a východní Šumavě.
Září bez tropických teplot
I přesto, že letošní září bylo výrazně teplejší, nepřineslo ani jeden tropický den, nejvyšší teplota letošního podzimu činila totiž 29,3 stupně Celsia a zaznamenali ji 10. září v Plzni, Mikulce. Pro zajímavost, dosud nejvyšší podzimní teplotu naměřili meteorologové na konci „superléta“ 2005, kdy 1. září v Javorníku maximum dosáhlo 37,4 stupně Celsia.
Poměrně brzy přišly první silnější ranní mrazy, a to v noci na 1. října – přízemní minima tehdy klesla až na minus osm stupňů, což místy poškodilo vegetaci, zejména zeleninu. A nejnižší teplotu za celý podzim naměřili na Šumavských pláních na Březníku, kde 29. listopadu kleslo minimum až k minus 14,7 stupně Celsia.
Listopad ale umí přinést i podstatně nižší teploty – na Rokytské slati teploměry 25. 11. 2010 ukazovaly až minus 25,4 stupňů Celsia.
Celkově se letošní podzim jako celek vyznačoval poměrně malým kolísáním teplot a chybějícím výskytem výraznějších extrémů. Velmi stabilní z pohledu odchylek od dlouhodobého průměru byly teploty zejména v období od 21. října do 18. listopadu – pro naše území je přitom mnohem typičtější výraznější kolísání v rámci několika dnů, kdy se střídají studené a teplé vzduchové hmoty.
První sněžení letos na podzim přišlo poměrně pozdě, na horách napadl sníh 13. října, nicméně záhy roztál. Další porce sněhu dorazila až 4. a 5. listopadu, opět se ale týkala pouze hor. První výraznější sněžení v nížinách přišlo s asi dvoutýdenním zpožděním oproti svátku svatého Martina, a to v pátek 26. listopadu.
Další nadílka následovala v neděli 28. 11. V obou případech napadlo víc sněhu ve východní polovině Česka, kde pokrývka zkomplikovala dopravu i v nížinách. Díky četnějšímu sněžení na horách ve druhé polovině listopadu jsme ale do lyžařské sezony 2021/2022 vkročili s nadprůměrným množstvím sněhu, kterému následně pomohlo i sněžení začátkem prosince.
Evropský podzim
Taky z celoevropského pohledu se letošní podzim blíží dlouhodobému průměru, což je v poměrně ostrém kontrastu s loňským rokem, kdy Evropa zažila nejteplejší podzim od roku 1979. Výrazně tepleji měli na Britských ostrovech a taky v jižní Skandinávii včetně Dánska. V Severním Irsku se stal letošní podzim dokonce nejteplejším v historii měření, pro celé území Velké Británie šlo o druhý nejteplejší podzim.
Naopak chladnější období měli v severním Španělsku, kde v listopadu zaznamenali opakované vpády studeného vzduchu od severu doprovázené vydatným sněžením v horských oblastech, a taky v částech jihovýchodní Evropy včetně Černomoří.
Celosvětově pak podle předběžných údajů byl letošní podzim teplotně nadprůměrný, a to navzdory zchlazujícímu efektu jevu La Niña.