Zvládne demokracie vyřešit klimatickou krizi? ptá se Bělohradský. Lidé podle něj začínají mít ze změn strach

27 minut
Václav Bělohradský v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Začínáme se bát změn, přitom právě jejich přijímání a víra v jejich legitimitu je charakteristikou liberální demokracie. V Interview ČT24 to řekl filozof a sociolog Václav Bělohradský. Ptá se proto, zda bude liberální demokracie schopná vypořádat se například s klimatickou krizí – zda dokáže legitimizovat radikální změny, které bude třeba k jejímu řešení přijmout.

„Základní znak liberální demokracie je, že nemáme strach ze změn,“ zdůraznil Bělohradský v Interview ČT24. „Vím, že vyhraje opozice a budou to třeba i socialisté, kteří přinesou nějaké změny, zvýší mi třeba daně. Mně to bude vadit, ale já ty změny přijímám, protože se odehrávají v nějakém rámci,“ uvádí příklad.

Takový rámec lze podle něj označit „trochu umělým výrazem 'duch marginality'. To znamená, že tady budou změny, ale budou marginální, nebudou tady totální vítězové, kteří vás vyvlastní a mě vyženou z univerzity, protože jsem třeba Žid nebo něco takového. To nám nehrozí. Liberální demokracie je legitimnost změny, my se změn nebojíme.“

Planeta Země ale podle něj vstupuje do období antropocénu, v němž je hlavní geologickou silou člověk. „Toto je situace, kdy ze změn začínáme mít strach. Jaké změny jsou nutné, abychom vyřešili klimatické změny? To je apokalyptický tón,“ naráží na plamenné projevy aktivistky Grety Thunbergové. „Přežije demokracie takovýto tón?“ ptá se Bělohradský.

Je demokracie schopna legitimizovat radikální změnu?

„Otázka zní, zda je demokracie schopná řešit apokalyptické instance, takové radikální změny,“ pokračuje filozof a poukazuje na způsob, jakým podle něj česká veřejnost reaguje na soubor opatření Green Deal, s kterým přišla Evropská unie. „Ty (Unií navrhované) změny nejsou veliké, jsou pomalé, ale přesto (se objevují názory, že) to povede k bídě,“ upozornil.

„Ty změny, které budou nutné na záchranu planety – jsme schopni je legitimizovat, považovat je za legitimní? Anebo začneme říkat – to je spiknutí?“ ptá se Bělohradský. „Toto je proměna liberální demokracie. Záchrana života na planetě Zemi, to už není jen (o tom) zvýšit daně,“ uzavřel v Interview ČT24.

Václav Bělohradský mluvil v Interview ČT24 také o tom, proč je třeba mít kvalitní opozici, proč jsou současné politické většiny spíše slepenci různých nálad než reprezentanty názorových proudů či o úpadku argumentace a vlivu takzvaných digitálních mělčin. Celý rozhovor ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...