Odznaky muslimské víry

Kdyby šlo jen o šátky muslimských zdravotních sester, odpověď na otázku, zda je zakázat nebo povolit, je jednoduchá a jasná: zakázat. Oděv zdravotních sester je totiž uniforma svého druhu, která pacientům, nemocničnímu personálu a obecné veřejnosti sděluje, že nositel uniformy je zdravotní sestra.

Sdělení je to jednoznačné a všem srozumitelné, nikdo nezůstává a nesmí zůstat na pochybách, že uniformová osoba je zdravotní sestra. Jakákoli modifikace uniformy, třeba právě přidáním nějakého šátku, ať už muslimského nebo jakéhokoli jiného, samozřejmě vnáší do ustálené komunikace chaos a může mít proto vážné a nenapravitelné důsledky, jako ostatně každý chaos.

Někdo se může třeba v časové nouzi dovolávat pomoci od osoby, kterou považuje za zdravotní sestru, a spoléhat, že se mu pomoci dostane. Pak se ale ukáže, že se dovolával nepravé osoby, která se vůbec necítí zavázána poskytovat pomoc, nosí šátek třeba jen tak z čiré ženské koketerie nebo z nějakého jiného důvodu, třeba zrovna proto, že považuje nošení šátku za povinnost, kterou jí ukládá její muslimská víra. Vůbec ne proto, že by chtěla sdělovat svoji připravenost pomoci. Jenomže už může být tragicky pozdě.

Vojáci, policisté, ale také obecná veřejnost proto dbají přísně na to, aby jejich uniformu nemohl nosit kdokoli a kdykoli. Když se chce nějaký podvodník vydávat za policistu, sežene si pokoutně policejní uniformu, aby se mu jeho podvodné plány lépe dařily. Tomu je samozřejmě v obecném zájmu třeba stůj co stůj zabraňovat. Nemá to nic společného s netolerancí.

Tolerance jako součást dýchatelného prostředí může kvést, jen když jsou jasně vymezené věci, které tolerovat nelze. Nelze je tolerovat ze sebezáchovných i čistě pragmatických důvodů, jako je právě zákaz matení veřejnosti, nosí-li muslimské šátky zdravotní sestry. Hranice mezi zakázanými věcmi a prostorem volného jednání proto existovat musí, byť se může v čase měnit nebo rozostřovat, ale existovat musí.

Desatero Božích přikázání je takovým seznamem věcí (hříchů), které by se neměly tolerovat. Je sice pravda, že obecná přísnost vůči porušování a nedodržování zejména některých přikázání postupem času slábne, ale je také pravda, že tou měrou, jak slábne všeobecná ochota zejména některá přikázání dodržovat, sílí také spontánně se dostavující trest. O jeho podobě by mohly podrobně svědčit tisíce opuštěných dětí a nešťastných mužů a žen. A také správci státních peněz, kterých se stále více nedostává, dobře vědí, kam vede nemístná tolerance vůči porušování odvěkých tabu platných pro vztahy mužů a žen. Je stále více dětí bez rodičů a vůbec těch, kteří ve své bídě nemají jinou oporu než stát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...