Mexiko je po zemětřeseních pokornější, i řidiči troubí méně. Občas ještě spadne kus domu

Obyčejně se v Mexiku měsíc září nese ve znamení oslav Dne nezávislosti (Día de la Independencia, 16. 9.). Tentokrát je ve znamení zemětřesení. Nestačili jsme se vzpamatovat ze zemětřesení na začátku měsíce a už tu bylo další, tentokrát slabší, co se stupňů týče, nicméně ve výsledku ničivější, protože silně zasáhlo i dvacetimilionové hlavní město, podává obrázek o situaci v zemi česká studentka Bára Molnárová, která nyní v Mexico City žije.

Mexico City je obří. Jsem tu už tři týdny, ale pořád jsem si ještě nezvykla, že když někdo řekne „je to kousek“, neznamená to deset minut chůze, nýbrž minimálně půl hodiny autem. Panuje tu anonymita a ruch. Hlasy, výkřiky, sirény, auta, štěkot, motorky a letadla jsou slyšet ve dne v noci.

Ty neznáš mě, já neznám tebe, mineme se, usmějeme se na sebe a už se nejspíš nikdy neuvidíme. Jen prodejci tacos, enchiladas (plněné kukuřičné tortilly zapečené v chilli omáčce) a jiných mexických specialit jsou pozorní a snaží se vás přesvědčit, že máte hlad.

Život se vrátil poměrně rychle do normálu, přece jen od katastrofy uběhl už více než týden. Lidé chodí běhat, pracují, venčí psy a děti chodí do školy. Operátoři si opět účtují za volání a data (zadarmo byly tyto služby jen první dny po zemětřesení), banky vymáhají opožděné platby a prezidentská volební kampaň čile pokračuje. A celý národ se baví na účet současného prezidenta, který při okaté cestě do zemětřesením silně poničené oblasti prohlásil: „Na místě budu za minutu…, vlastně dříve, za pět minut!“

Jediné, co je stále ještě zdarma, je metro, a to proto, aby lidem nic nebránilo dopravit se na místo, kde chtějí pomoci.

Mexiko po zemětřesení
Zdroj: Bára Molnárová

Solidarita, která se městem a vlastně celým Mexikem nese, je neskutečná a Mexičané jsou na sebe hrdí. Kromě finančních sbírek je pomoc vidět přímo, stačí vyjít z domu. V ulici, kde bydlím, je sběrných center hned několik. Nápisy „Centro de Acopio“ (sběrné středisko) označují místa, kam mohou lidé nosit potřebné věci. Brzy ráno tam bývá jen dobrovolník, co ospale mžourá kolem, usrkávajíc kávu. K večeru ho není za všemi těmi věcmi skoro vidět.

Máximo, můj spolubydlící, zorganizoval sbírku na univerzitě El Colegio de México, kde studuje (http://solidaridad.colmex.mx/). Lidé tam začali vozit hygienické potřeby, konzervy, věci pro děti, vodu, léky. Připojila se spousta lidí, kteří vše třídí, balí a distribuují dál. Sbírka byla původně naplánovaná na první čtyři dny po zemětřesení, ale byla prodloužena a stále trvá, protože dárců neubývá.

Většinu pomoci stále zajišťují dobrovolníci

Většinu pomoci zajistili a stále zajišťují dobrovolníci z řad občanů a neziskových organizací. Všichni se shodují na tom, že stát selhal. Studenti z univerzity se rozhodli po pár dnech směřovat pomoc mimo město, do státu Puebla, kde bylo epicentrum zemětřesení a situace tam byla poněkud zanedbaná, protože v centru pozornosti bylo především Mexico City.

Nečekali ale, že kamiony označené samolepkami a nápisy Solidaridad El Colegio de México budou po cestě zastaveny a věci budou zabaveny, aby byly následně vydávány jako pomoc státní. Nechtělo se mi tomu věřit, ale místní se nad tím vlastně ani nepozastavili a rozčilení dobrovolníků zmírnil fakt, že ve výsledku se pomoc k potřebným dostala, tudíž byl účel sbírky splněn.

Pomoc pro oběti zemětřesení v Mexiku
Zdroj: Bára Molnárová

Expertů na statiku staveb je žalostně málo

Zatímco pomoci je dostatek, expertů na statiku a bezpečnost staveb je žalostně málo. Správce budovy již před několika dny žádal odborníka, aby přišel zkontrolovat, že je naše budova bezpečná i přesto, že se v několika bytech objevily praskliny. Ten ale stále nikde. Prasklin je příliš a specialistů se nedostává.

Každý zná někoho, kdo musel opustit svůj domov a čeká, až se (a zda vůbec) do něj bude moct vrátit. Před pár dny musela být evakuovaná budova jeden blok od nás, protože z ničeho nic spadla část fasády. „Můžeš bydlet u nás, dokud budeš potřebovat…“

Jako by celé město bylo protkáno nitkami. Stačí zatáhnout a člověk se dostane k někomu, kdo pomůže. Město je tišší a pokornější, ale paradoxně zároveň živější. Lidé jsou vstřícní, trpělivější, v dopravních zácpách se troubí o něco méně, protože ta minuta zpoždění (nebo méně, pět!) přece není konec světa. Najednou je celá dvacetimilionová aglomerace spolu, každý je bližní toho druhého. A člověk se pak bojí o něco méně.

Bára Molnárová studuje geografii na Univerzitě Karlově v Praze. Nyní žije v Mexico City, kde pracuje na své diplomové práci, poznává místní kulturu a sleduje události v Mexiku. Píše cestovatelský blog Uzitsisveta.com.

Bára Molnárová
Zdroj: Bára Molnárová

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...