Komentář: Kdepak auta na baterky. Budoucností elektromobility je vodík

Kauza Dieselgate přitáhla před několika lety pozornost k alternativním pohonům v automobilové dopravě. Automobilky se začaly – na základě tlaku úřadů i veřejného mínění – předhánět v přípravě nových systémů, které mají v budoucnosti nahradit dosud převládající spalovací motory. Evropští výrobci se vrhli na produkci bateriových elektromobilů, zatímco japonská Toyota sází na vodíkový pohon. Který z nich v dlouhodobém měřítku vyhraje?

Hlavním trendem současnosti jsou bateriové elektromobily. Pohání je elektromotor, kterému dodává energii chemický proces v mohutné baterii. K jeho obnovení je třeba baterii dobít z elektrické sítě (u čistých elektromobilů) nebo dynama spalovacího motoru (hybridní vozy).

Tento pohon má řadu výhod, tou hlavní je provoz bez emisí při jízdě na elektrickou energii. Díky němu dokáží výrobci splnit přísné limity Evropské unie, která přikázala razantní snížení výfukových emisí do roku 2025.

Bateriové elektromobily skončí s posledním ložiskem uhlí, lithia či kobaltu

Bateriové elektromobily však mají významné nevýhody. Jejich masové rozšíření si vyžádá posílení energetické sítě, a to se v Evropě, která se odklání od atomové energie, může stát jen prostřednictvím výstavby dalších uhelných elektráren. Větrné, sluneční ani vodní zdroje elektrické energie potřebu bateriové elektromobility nepokryjí.

Takže Evropané budou dále jezdit auty, která pohání spalování fosilního paliva. To je ekologicky problematické, protože do ovzduší při spalování uhlí uniká větší množství CO2 i sazí než při spalování benzinu.

K dalším minusům bateriové elektromobility patří nízká energetická hustota baterie (zhruba desetkrát menší než u stejně velké nádrže benzinu), tedy relativně krátký dojezd na jedno nabití (v současnosti v průměru zhruba do 250 kilometrů). K tomu je třeba připočíst dlouhou dobu nabíjení a nutnost výstavby sítě dobíjecích stanic.

Hlavním argumentem, který hovoří proti bateriové elektromobilitě v dlouhodobém měřítku, je však skutečnost, že zásoby fosilních paliv lidstvu zhruba za sto let dojdou. Jízdy na baterii pak skončí společně s posledním ložiskem uhlí. Ale nejspíše dříve, protože výkonné baterie vyžadují řadu vzácných kovů (lithium, kobalt) a jejich zásoby jsou mnohem menší než ty uhelné.

Vodík je nadějný, ale jak ho vyrobit?

Druhou cestou k elektromobilitě jsou vozidla poháněná takzvanými palivovými články, jinými slovy auta na vodík. Spalováním vodíku v palivových článcích si takovýto automobil dokáže sám vyrobit elektrický proud pro svůj elektromotor.

Jejich vývojem se v současnosti zabývají hlavně japonské a korejské automobilky. Obě země mají malé zásoby uhlí, a tak se místo bateriových elektromobilů vrhli právě na vodíkový pohon. Ten má řadu výhod – nulové škodlivé emise (jediným odpadem je vodní pára), tichý provoz, dojezd na jednu nádrž činí až 600 kilometrů. Vodík se tankuje stejně rychle jako benzin nebo nafta, ve světě už proto jezdí řada sériových vozidel na vodíkový pohon.

Má to ale háček: lidstvo nemá žádné zásoby vodíku. Je nutné vyrobit jej elektrolýzou, která je v průmyslovém měřítku energeticky náročná. K masové vodíkové mobilitě tedy opět lidstvo potřebuje nové elektrárny.

Existuje však řešení – produkce vodíku v lokálních výrobnách, které by poháněla solární nebo větrná energie. Takové už v Japonsku existují a počítá se s nimi například i v Německu. A mohou fungovat i po vytěžení poslední uhelné sloje. Palivové články jsou tedy v dlouhodobém horizontu nadějnějším pohonným systémem než chemické baterie.

Šéfredaktor časopisu a webu Automakers.cz vydávaného ve spolupráci se Sdružením automobilového průmyslu, dále webu Ekologickarevue.cz a Autologistika.cz. Jako ekonomický novinář pracuje od roku 1991, působil jako redaktor v MF Dnes, týdeníku Euro a Profitu.

Erich Handl
Zdroj: archiv

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...