Vrbětická kauza dopadá na zahraniční reportéry v Rusku. Bojí se jakékoli záminky k vyhoštění

Newsroom ČT24: Dozvuky vrbětické kauzy –⁠ jak skandál ovlivní práci novinářů v Rusku? (zdroj: ČT24)

Nejdříve se objevily informace o zapojení ruských tajných agentů do výbuchu ve Vrběticích, následně přišla diplomatická roztržka a snižování počtu zaměstnanců na ambasádách v Rusku i Česku, a nakonec zařazení Česka na ruský seznam nepřátelských zemí. O všem zahraniční zpravodajové z Ruska informují, události ale mají dopad i na ně samotné. Mají problém získat respondenty a bojí se o akreditaci, bez které nemůžou v zemi novinářsky působit. Kdo z novinářů, kteří se objevují v českých médích, si post udržel, kdo o něj přišel a jak ovlivní současná situace práci českých reportérů v Rusku, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Pro posluchače Českého rozhlasu, kteří jsou zvyklí slyšet z Ruska hlas Ivany Milenkovičové, se zatím nic nezměnilo. V Moskvě stále žije i pracuje stejně jako dřív. Přesto cítí, že poslední dva týdny je něco jinak.

„Každý, kdo odjíždí jako zpravodaj do Ruska, si musí být vědom, že misi nemusí dokončit, že může být zbaven akreditace, vyhoštěn, označen za nežádoucí osobu. Tohle tady bylo vždycky. Nicméně po posledních událostech je ta nejistota o něco větší,“ přiznala rozhlasová zpravodajka.

Proto musí být opatrnější než dřív. „Člověk musí ještě pečlivěji zvažovat, jak přistupovat k některým věcem, jak třeba nezavdat někomu záminku k tomu, aby byl zbaven akreditace, aby byl vyhoštěn,“ přiblížila. Například posledních opozičních protestů už se po konzultaci s redakcí raději osobně neúčastnila.

Novináře země vyhošťuje nebo jim odebírá akreditaci při jakékoli diplomatické rozepři a také tím reaguje na obdobné kroky v jiných zemích vůči svým novinářům. Například kvůli neprodloužení akreditací dvěma ruským novinářům v Česku nezískal před pěti lety vízum redaktor Hospodářských novin a expert na Rusko Ondřej Soukup.

„Bude podstatně obtížnější získávat novinářská víza, s tím, bohužel, počítám. Ale není třeba si představovat, že v Rusku budeme obklopeni špiony, tak důležití vůbec nejsme. Ale pro nějakého místního úředníčka nebo policistu, který vás někdy zastaví, to bude důvod, aby si vás vychutnal,“ vyhlíží budoucnost Soukup.

Po deseti letech zákaz na deset let

Vyhoštění v roce 2001 zažila novinářka Petra Procházková. Zemi opustila v rámci „mediální čistky“ nového prezidenta Vladimira Putina. Na odjezd měla deset dní a deset let se nemohla vrátit. „Zatkli mě na Kavkaze, místo na konzulát mě vzali na policii, kde mě drželi přes noc. Pamatuji si, jak mi vyšetřovatel říkal: A vy máte ruské vízum? A já jsem řekla, že mám. To byl takový zelený sešítek, který se vkládal do pasu. A on můj pas otevřel, vzal ten zelený sešítek, roztrhl ho a říkal: Už ho nemáte. A to byl celý diplomaticky úkon, kterým mě vyhostili,“ vzpomíná Procházková.

V Moskvě už se ani nedostala do svého bytu, po téměř jedenácti letech strávených v Rusku tak odjížděla jen „s igelitkou a pasem“. Teď už do země zase pracovně jezdí a chtěla by i v budoucnu. Nově se statusem novináře z nepřátelské země to ale ona i další čeští novináři budou mít složitější.