Úterní text investigativních reportérů serveru Seznam Zprávy posunul kauzu Vrbětice do další úrovně. Článek obvinil předsedu ČSSD Jana Hamáčka, že chtěl informace o ruských tajných agentech v Moskvě „zahladit“ výměnou za milion dávek vakcíny Sputnik. Text pro některé čtenáře vzbuzuje otázky – především proto, že odkazuje na utajené zdroje. Politik chce podat na autory článku trestní oznámení, ke kritice se přidali i někteří čeští komentátoři. Pořadu Newsroom ČT24 potvrdili, že v takové podobě by text nevydali. Na všechna úskalí nejzmiňovanější novinářské práce uplynulého týdne upozorní Newsroom ČT24 v neděli večer.
Článek vyvolává snad všechny důležité novinářské otázky: Jak informace získat a zpracovat, jak je zasadit do kontextu, do jaké míry chránit zdroj a jak následně čelit kritice ze strany toho, koho se text týká, ale i ze strany konkurentů, tedy novinářů z jiných redakcí.
Autoři textu, investigativní reportéři Janek Kroupa a Kristina Ciroková, si od publikování stojí za svými důkazy a zdroji a podporuje je i šéfredaktor Seznam Zpráv, kterým je další investigativní novinář Jiří Kubík. „My se soudu nebojíme, protože jsme si jistí, že nemůžeme prohrát. My máme důkazy natolik silné a tvrzení Jana Hamáčka jsou v této chvíli natolik slabá, že není možné, abychom soud prohráli,“ tvrdí Kroupa s Cirokovou.
Spor je především o citace v textu, které mají dokládat, že Hamáčkova zrušená cesta do Moskvy měla být výměnným obchodem Vrbětic za vakcíny proti covidu. Článek citace neobsahuje, nejmenované respondenty autoři pouze parafrázují. „Text je rozhodně zajímavý, ale parafráze vzbuzují pochybnosti, jestli to není pouze sešroubovaná konstrukce,“ říká například komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk.
Etik médií: Zpráva má být ucelená, ověřená, vyvážená, a to nenaplňuje
Víc než investigativní žurnalistiku článek připomíná komentář, tvrdí zase Martin Fendrych z Aktuálně.cz. „Kdybychom takový článek dělali v Aktuálně, tak nevyjde. Seznam Zprávy to dělají jinak a já s tím mám problém, protože potom mám tendenci tomu nevěřit nebo o tom pochybovat,“ vysvětluje.
Za pravdu zmíněným komentátorům dává odborník na etiku médií z Masarykovy univerzity Jan Motal. Jemu ale v textu chybí daleko víc než citace. „Pokud se informace potvrdí, tak to byla velmi dobrá práce. Ale ty články jsou dle mého soudu napsané mizerně. Kdybych je dával svým studentům, tak na nich ukážu, jak nepsat investigativní žurnalistiku, protože je to spíš rozsáhlý tweet. Zpráva má být ucelená, ověřená, vyvážená a tak dále, a to prostě nenaplňuje,“ říká Motal.
Reportéry podepsané pod textem překvapuje, že by si někdo z novinářů mohl myslet, že si informace vymysleli. Částečnou kritiku ale očekávali. „V investigativní žurnalistice občas člověk chvíli musí dostávat přes hubu, aby pomohl pravdě na světlo. A to je bohužel situace, která nastane, a nám nezbývá nic jiného než to vydržet. My víme, že to tak je, že to, co říkáme, je pravda. A zároveň víme, že pravda se v téhle věci ukáže spíš dřív než později,“ oponuje Janek Kroupa.
Podmínky odtajnění zdrojů
Ochrana zdrojů v tomto případě sporná není. S jejich anonymizací lidé z oboru většinou souhlasí. „To je sama podstata novinářské práce. Kdyby se nechránily zdroje, tak vám nikdy nikdo nic neřekne a byla by vyloučena jakákoli investigativa,“ vysvětluje Petr Honzejk z Hospodářských novin.
Podle Petra Kamberského, který komentuje pro Lidovky.cz, nelze ale k ochraně zdroje přistupovat automaticky. „Přece není možné, abychom my, novináři, napsali cokoli a řekli, ochraňujeme zdroje. Novinář přece nestojí nad zákonem,“ upozorňuje. „Pokud vám lidé informaci nejsou ochotní potvrdit, tak ta informace neexistuje,“ doplňuje.
Redakce Seznam Zpráv je připravena zdroje odkrýt ve dvou případech. Pokud si to samy budou přát, jako se stalo v případě pardubického hejtmana Martina Netolického (ČSSD), nebo pokud se ukáže, že nemluvily pravdu. „Protože fakticky v tu chvíli není zdrojem,“ říká Kroupa.
Odtajnění přijde pravděpodobně i v případě, že se věc dostane k soudu. Jan Hamáček už avizoval, že podá trestní oznámení, po redakci požaduje omluvu a desetimilionové odškodné. ČSSD se vůči Janku Kroupovi ohradila také letákem nazvaným „Barometr důvěryhodnosti novináře Janka Kroupy“, který na tiskové konferenci rozdávala novinářům.
Mediální vývoj kolem vrbětické kauzy sleduje pořad Newsroom ČT24.
