Díky kauze s drahými mobilními daty k sobě nedávno nepřitáhla pozornost jen ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO), ale i její mluvčí Milan Řepka. A to ve chvíli, kdy vstoupil do rozhovoru šéfky resortu a reportéra České televize. Později Řepka téhož novináře, ještě s jedním dalším, zablokoval na svém twitterovém účtu. Ojedinělý případ, nebo ukázka proměny profese mluvčího? Tématu, jak by se k sobě měli tiskoví mluvčí a novináři chovat na sociálních sítích, se věnoval nedělní Newsroom ČT24. Hostem byl mluvčí Bezpečnostní informační služby Ladislav Šticha.
„Odpovídat na dotazy novinářů mluvčí Milan Řepka neumí, ale rozdávat blokace na Twitteru, to mu jde,“ napsal v pondělí na sociální síť šéfredaktor webu Lupa.cz David Slížek. Blokace měla přijít za to, že opakovaně pokládal mluvčímu na Twitteru otázky. Blokován byl i reportér ČT Jan Novák.
Řepka se ale brání. „Twitterový účet mluvciMPO je můj osobní účet, který je skutečně orientován jako informativní. To znamená, žádné diskuse se tam nevedou a nemám zájem, aby se tam vedly,“ vysvětluje Milan Řepka pro Newsroom ČT24. „Každý správce osobního účtu na Twitteru má právo rozhodnout o tom, které příspěvky tam bude blokovat, anebo nebude blokovat, a které přispívající bude blokovat,“ dodává.
Mluvčí také poukazuje na to, že Ministerstvo průmyslu a obchodu má oficiální účet MPOtweetuje, který nikoho neblokuje. „Všichni novináři mají bezproblémovou šanci se dostat k dění na resortu průmyslu a obchodu. Neděláme žádnou selekci,“ odmítá mluvčí kritiku.
I tak ale jeho chování někteří novináři kritizují. „Je to samozřejmě především hrubě neprofesionální, protože z teorie marketingu víme, že když nechcete na nic upozorňovat, tak neděláte žádné výrazné kroky. A toto byl výrazný krok. Takže si tím mluvčí ministerstva průmyslu jedině uškodil,“ říká k případu komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk.
Podle Pavla Vlčka, předsedy PR Klubu a dlouholetého tiskového mluvčího, jde o neobvyklou situaci. „Obecně blokování kohokoliv je velice problematické a rozhodně ho nemůžu nikomu doporučit. Je to proti standardům oboru,“ říká. Jsou ale i výjimky. „Samozřejmě, něco jako vulgární příspěvky, tak to je o něčem jiném. Nicméně věcná diskuse by se určitě blokovat neměla,“ dodává Vlček.
Podobný názor zastává i mluvčí BIS Ladislav Šticha, ačkoliv konkrétně Řepkův krok komentovat nechce. „Blokovat skutečně jenom ve chvíli, kdy se jedná o vulgarismy, jedná se například o to, co se stalo jednou v mém případě, když se na twitterovém účtu začaly objevovat rasistické, xenofobní příspěvky, většinou samozřejmě pod anonymními účty,“ popisuje.
„V tom případě samozřejmě nezbývá nic jiného, protože přece jenom máte určitou zodpovědnost i za to, co se na té vaší timeline odehrává. Takže tam ano, ale v případě novinářů si to neumím představit,“ dodává Šticha.
Univerzálně platné hranice neexistují, míní Šticha
Podle Štichy neexistují univerzálně platné hranice, které by mluvčí musel dodržovat. „Vždy záleží na pohledu celé té instituce, na jejím vedení,“ vysvětluje. Obecně by ale mluvčí měl být na internetu opatrný. Je totiž obtížné oddělit osobnost mluvčího od organizace, kterou zastupuje.
„Ve chvíli, kdy jsme zřídili oficiální účet, tak skutečně tam vidíte ten veliký rozdíl mezi tím, co už dnes publikuji na svém účtu. Přestože i na něm jsem zdrženlivý a nepouštím se do věcí, do kterých bych se jako mluvčí pouštět neměl, což je například otázka politiky,“ vysvětluje Šticha, jak odděluje svůj pracovní účet od osobního. „Něco jiného je ten oficiální účet, tam skutečně komunikujeme standardní informace, které se týkají buď přímo BIS, anebo témat, která se vztahují k práci zpravodajských služeb obecně,“ dodává.
„Sociální sítě nám daly obrovské možnosti. Já jsem přesvědčený, že by nemělo nikdy docházet k nějakým zápasům, bojům, k nějakému vymezování. Je to prostě nástroj pro výměnu informací. A věřím tomu, že ve většině případů to tak funguje,“ dodává Šticha.
