Zrození Venouše a jiný surrealismus. Švankmajerovi vystavují

Nahrávám video
Retrospektiva Evy Švankmajerové
Zdroj: ČT24

Lidské nevědomí i démony lze vystopovat v dílech Evy Švankmajerové. Staroměstská radnice v Praze deset let od její smrti připomíná tvorbu této malířky, keramičky, loutkářky a filmové výtvarnice. Souběžně se s retrospektivní výstavou představuje její syn, také výtvarník, Václav Švankmajer.

Eva Švankmajerová je držitelkou pěti Českých lvů za výtvarné řešení a filmové plakáty  - všechny získala za práci na surrealistických filmech svého manžela Jana: hororové pohádce Otesánek, filozofickém hororu Šílení a zpracování faustovského mýtu v Lekci Faust.

Filmová tvorba a několik výstav byly pro absolventku průmyslové školy bytové tvorby a loutkářství na AMU jedinou možností, jak za normalizace prezentovat svou tvorbu v domovském Československu. Od roku 1970 byla členkou Surrealistické skupiny, která působila v undergroundu. 

„Obrazy jsou deník jejího života, malovala nás, malovala svět,“ vzpomíná malířčina dcera Veronika Hrubá.

Eva Švankmajerová zaznamenávala všechno, co se v jejím okolí dělo. Často se věnovala i ženským tématům. Na výstavě je zařazen Emancipační cyklus z konce šedesátých let, parafrázující slavná díla světového malířství. Z Botticelliho Zrození Venuše tak vzniklo ironické Zrození Venouše.

Retrospektivní expozice s názvem 75-10 potrvá do 4. září. Paralelně s Evou Švankmajerovou vystavuje na Staroměstské radnici i její syn Václav své malby a kresby, kromě toho se věnuje také animovanému filmu. Výtvarný talent zdědila i dcera Veronika, která je keramičkou.

Nahrávám video
Václav Švankmajer vystavuje
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 12 hhodinami

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
před 15 hhodinami

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026
Načítání...