Zorka Ságlová a Naděžda Plíšková probírají muže i umění. Krátká návštěva potěší

Nahrávám video
Zorka Ságlová a Naděžka Plíšková jsou hrdinkami divadelní hry
Zdroj: ČT24

Výtvarné umělkyně Naděžda Plíšková a Zorka Ságlová měly podobný osud, ale zcela odlišný přístup k životu. Jejich příběhy propojuje novinka souboru Tygr v tísni. Inscenaci Krátká návštěva potěší uvádí od začátku října v pražské Vile Štvanice.

Naděžda Plíšková a Zorka Ságlová tvořily ve stejné době, největší výsek jejich tvůrčího života zabrala normalizace. „Nemohly se nijak veřejně prezentovat a systém na ně různě útočil. Bylo to dvacetileté vězení, které určitě na jejich psychiku mělo vliv,“ je přesvědčena dramaturgyně Marie Nováková.

Ve stínu muže

Obě umělkyně byly spojeny s undergroundem a obě se prosazovaly tak trochu ve stínu známějších mužů. Zorka Ságlová byla ovlivněna bratrem, básníkem a výtvarným kritikem Ivanem Martinem Jirousem. Z umělecké branže byl i její manžel, fotograf Jan Ságl, který mimo jiné dokumentoval Zorčiny landartové performance, třeba házení míčů do rybníka Bořín.

Naděžda Plíšková se provdala za sochaře a grafika Karla Nepraše. Právě k němu se v divadelní hře často obrací. „Tvořila z manželského přetlaku, kdy byla spíš doma u plotny, ale všechno přetavovala v básně a různé objekty,“ podotýká její představitelka Alena Štréblová. Její uměleckou souputnici ztvárnila Marie Švestková. 

Seno a guláš

Výtvarně-divadelní portrét ve scénografii vychází z díla těchto dvou výtvarnic. Tvůrci se inspirovali například balíky sena, které do galerie navezla Zorka Ságlová, nebo obrovskými lžícemi, jež Naděžda Plášková vystavila v roce 1970. Z jedné z nich mohli návštěvníci dokonce ochutnat gulášovou polévku.

„Guláš na jevišti nevaříme, ale smažíme bramborák, který pak zabronzujeme. Máme tu také králíka a tímto způsobem mapujeme výzkum Zorky Ságlové, který se týká mytologie králíka,“ zmiňuje další inspirace režisérka a spoluautorka hry Zuzana Burianová.

Dva přístupy, jak se vypořádat se životem

Zásadní pro hru je kontrast v chování obou hrdinek. Zatímco Zorka hledala řešení životních situací uvnitř sebe samé, Naděžda se naopak konfrontovala s okolím. Na jevišti je tak první z nich plachá a téměř nemluví, zatímco druhá pije, hodnotí a ironizuje.

„Jsou to dva naprosto odlišné přístupy, jak se s tvorbou i vnímáním svobody a nesvobody vypořádat. Ale oba jsou funkční,“ nepochybuje Petr Šmíd, jediný herec v inscenaci, k níž zároveň složil hudbu. 

Krátká návštěva potěší obě výtvarnice při nejbližších reprízách 27. a 29. října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...