Zločin pronikl i do on-line počítačových her, jejich popularita přitom stále roste

Plzeňští policisté hledají pachatele, který odcizil nůž z počítačové hry Counter-Strike, aniž by jeho majiteli zaplatil plnou cenu. Podobné případy jsou v Česku podle policie relativně ojedinělé, ukazují ale hlubší problém týkající se bezpečnosti mladistvých na internetu a nové formy vydělávání peněz. Počítačové hry svým obratem i díky koronavirové krizi překonávají sport a filmy. Profesionální hráči jako Tomáš Šťastný se pak jejich prostřednictvím bez problému živí.

„Obdobný případ jsme v Plzni neměli, pár podobných bylo ve zbytku republiky, tady ale ne,“ přibližuje plzeňská policejní mluvčí Veronika Hokrová. Poškozený se na policisty obrátil poté, co nedostal zbytek peněz za velice vzácnou podobu nože, který se používá jako zbraň v počítačové hře Counter-Strike: Global Offensive. Nepoctivý kupec měl už ale položku převedenou na svém herním účtu. Případ nyní plzeňští policisté vyšetřují a nechtějí se k němu podrobněji vyjadřovat.

„Policisté operativně pátrají i v on-line prostředí, to není neobvyklé. Podněty týkající se krádeží herních virtuálních komponentů zaznamenáváme čas od času, ale nejsou ve výsledku příliš často oznamovány,“ uvádí policejní prezidium.

Samotná hra Counter-Strike: Global Offensive je zdarma, svůj zisk ale generuje právě z doplňkového obsahu. Ten do ní vývojáři přidali až po jejím vydání. Hráči si tak mohou vybrat z širokého spektra různobarevných variant zbraní, pokud jsou ochotni investovat peníze. Dát najevo mohou i podporu svého oblíbeného týmu či hráče. Vše ale funguje, pouze co se týká vzhledu, žádné vylepšení, které by hráče posilovalo, možné není.

S doplňkovými předměty do Counter-Striku se díky jeho popularitě čile obchoduje a sám vydavatel si z nich bere provizi. Velkou kontroverzi v nedávné době vzbudily kauzy internetového hazardu. Na speciálních stránkách, které propagovali i někteří přední hráči a populární baviči, jež sledují tisíce lidí, totiž hráči mohli svoje vybavení nebo peníze vsadit s vidinou toho, že získají věc hodnotnější.

Miliony hráčů denně

Counter-Strike: Global Offensive je několikátým pokračováním úspěšné série takzvaných stříleček, tedy her, jejichž cílem většinou bývá likvidace co největšího množství nepřátel. Hra vyšla už v roce 2012, popularitu si ale drží ne díky unikátnímu příběhu nebo grafice. Může za ni především výborná hratelnost. Nejčastěji totiž hráč absolvuje jednu „misi“ stále dokola. Zápas je rozdělený na dva týmy po pěti osobách, které se v závislosti na tom, jestli hrají za teroristy nebo policisty, buďto snaží dobýt cílovou lokaci a položit na ní bombu, nebo v tom teroristům zabránit.

Tým, který dosáhne první vítězství v šestnácti kolech, vyhrál celý zápas. Po patnácti kolech se ale prohazují strany, hráči tak musejí umět nejenom útočit, ale také bránit právě v týmu policistů. Tento jednoduchý režim se hraje opakovaně a na různých mapách. Aktéři se tedy postupně zlepšují a snaží se pilovat taktiku jak pro útok, tak obranu.

Využívají přitom zbraně z reálného světa včetně například oslepujících granátů, které používají speciální jednotky. V rámci žánru „stříleček“ patří Counter-Strike k těm náročnějším hrám, protože je v něm zakomponován například zpětný ráz zbraně, který při soustavné střelbě rozhazuje mušku. Stejně tak jako v reálném životě i zde je možné zabít protivníka jednou ranou. I to tedy posiluje soutěživost a nároky na hráče.

Popularita hry dlouhodobě stoupá. Zatímco v době jejího uvedení ji v jeden moment hrály desetitisíce lidí, nyní se čísla pohybují okolo milionu. Během večera tak může být po celém světě v jeden okamžik třeba milion lidí, kteří aktuálně hrají. Celkem je osob, které si Counter-Strike čas od času zapnou, skoro 25 milionů.

Vlnu zájmu pravidelně vyburcují turnaje. Ty se běžně odehrávají ve velkých sportovních halách po celém světě, kde se přímo na pódiu utkávají hráči proti sobě před zraky tisíců fanoušků. Profesionálové většinou sedí ve zvukotěsných kabinách a komunikují spolu prostřednictvím mikrofonu a sluchátek, aby je fanoušci nerušili.

Zvýšený zájem o hraní her po internetu přinesla i koronavirová krize. Zasednout s kamarády do virtuálního ringu je často jediná možnost, jak s nimi sportovat a provozovat společnou aktivitu, když je kvůli vládním protiepidemickým opatřením zakázáno se scházet ve větším počtu a sportovat klasicky. Z takzvaného esportu, tedy soutěžních klání hráčů počítačových her, se stal svébytný obor. 

Šéf nejlépe dotované tuzemské ligy v esportech Pavel Janega byl už loni v březnu přesvědčený, že přerušení klasických sportovních zápasů kvůli koronaviru pomůže urychlit rozvoj esportových soutěží v České republice. 

Právě ve hře Counter-Strike na podzim vyhrál liberecký tým Sinners, esportová odnož hokejového klubu Bílí Tygři Liberec, který zvítězil už v jarní části. Společnými výhrami si tak zajistil historicky nejvyšší finanční odměnu v česko-slovenském esportu, a to 650 tisíc korun.

Součástí týmu je od začátku prosince nově i nejúspěšnější Čech ve hře Counter-Strike Tomáš Šťastný.

Ten se jako jediný z republiky prosadil i na mezinárodní scéně. „Už teď jsme vkročili do top 30 týmů na světě, což je úspěch za tak krátkou dobu, kterou spolu jsme, a první krůček k tomu, abychom se stali doopravdy světovým top 15 týmem,“ popisuje Šťastný.

Hraní her jako živobytí

„Hrál jsem od mala, první vlastní počítač jsem měl, když mi bylo asi 12 let. Counter-Strike jsem objevil u kamaráda z hokeje, jednou mě vzal domů a tam jsem si to zahrál poprvé a hrozně mě to chytlo,“ vzpomíná Šťastný. Hokej ho také částečně dovedl právě k profesionálnímu hraní. Po těžkém zranění byl nucen na nějakou dobu přestat a místo toho se věnoval počítačovému soupeření.

Paralela s běžnými sportovci přitom není vzdálená. Stejně jako oni i profesionálové v počítačových hrách soupeří o výhry ve velkých turnajích, dbají o svoji životosprávu za pomoci trenérů nebo pravidelně s týmem trénují a nacvičují strategii. Jeden takový pracovní den zabere bez problému i 10 hodin.

Profesionální hráč Counter-Striku Tomáš Šťastný
Zdroj: HLTV.org

„Teď už ty negativní reakce nejsou tak časté, ale bylo jich dříve dost, nikdo netušil, že hraní může být na profesionální úrovni a vlastně se tak dá i něco vydělat. A myslím, že to byl ten moment, kdy se mi dostávalo největší podpory a už nikdo neřešil, kolik hodin za PC prosedím a kolik úsilí tomu věnuji,“ říká o prolomení stigmatu Šťastný.

Jen v odměnách na turnajích se za loňský rok v Counter-Striku rozdalo přes 100 milionů dolarů, což dělá více než dvě miliardy korun. Podle odhadů tak nejúspěšnější hráči mají na kontech klidně i desítky milionů korun za úspěchy na turnajích.

„Pokud je to jeden z těch lepších světových týmů a má velké sponzory, tak si myslím, že tam hráči mají určitě více než někteří vrcholoví sportovci tady u nás. Jinak výhry z turnajů jdou organizaci a na ní je, jak to bude rozděleno, nějaké procento jde organizaci, nějaké trenérovi a zbytek hráčům,“ přibližuje Šťastný.

Tomáš je tak regulérním sportovcem. Ve hře vystupuje pod přezdívkou Oskar a jeho fanoušci nosí trička se stejným nápisem. Jen na Twitteru jich má přes 60 tisíc, a to přitom nepatří k největší hvězdné špičce na světě. Takoví hráči se mohou pyšnit regulérním fanklubem, který při běžných necovidových podmínkách skanduje jejich jméno po celé hale stejně jako třeba na stadionu při fotbalovém zápase.

„Doufám, že se zbavíme co nejdříve covidové doby, abychom mohli hrát velké turnaje a cestovat. Pro mě to bude opět něco nového, protože jsem čtyři roky cestoval pouze s angličtinou a odjet na turnaj s českým týmem, to budou zážitky určitě o to zajímavější,“ říká Oskar.

Podle jeho slov je ve hře velmi vysoká soutěživost, která hráče tlačí, aby se stále zlepšovali. „Určitě i to napětí hraje svou roli, je to taková návyková látka,“ popisuje.

Negativní dopad na děti

Návyková hra skutečně může být a jsou již popsány případy, kdy nadměrné sezení u počítače vedlo až k těžkým zdravotním problémům nebo smrti. Ty jsou ale výjimečné, riziková je jen určitá část lidí, u které pak hrozí větší riziko vzniku závislosti. Rozhodně ale netvoří většinu.

Zásadnější problém ve spojitosti s hrou Counter-Strike už byl ale zmíněn výše. Je jím obchodování s různými podobami zbraní a gambling. Celým herním světem tato kauza otřásla před několika lety, kdy vyšel najevo masivní systém, který podporoval hazard u mladistvých. Speciální stránky jim dovolovaly sázet svoje virtuální zbraně s vidinou toho, že vyhrají některou vzácnější. Celý systém pravděpodobnosti býval ale posunutý v jejich neprospěch.

„V určitém bodě jsem neměl peníze na jídlo, protože sázení mělo přednost,“ svěřil se britský student Ryan Archer, který byl na hazardu závislý. „Na ulici neuvidíte jít jedenáctileté dítě do sázkové kanceláře, ale na internetu takto hrát můžete a nic vás nezastaví,“ komentoval Archer.

Na kauzu reagovala i společnost Valve spravující právě hru Counter-Strike a vydala přísnější pravidla, na základě kterých velké množství hazardních stránek zaniklo. Stále ale jde poměrně snadno podobné provozovatele najít. I celý systém obchodu s virtuálními zbraněmi funguje.

„Problém to je, stránky, které to provozují, by si měly určitě kontrolovat identity lidí, nebo jinak prostě ověřit, že člověk, který se pouští do hazardu, je plnoletý,“ komentuje profesionální hráč Šťastný.

Na zneužívání mikroplateb sloužících pro počítačové hry poukazuje i poradna projektu E-Bezpečí Univerzity Palackého v Olomouci. Ta stále častěji řeší situace spojené se zneužitím platebních karet pro on-line platby. Rodiče si stěžují, že se jim na účtu objevila celá řada drobných finančních transakcí, které však neautorizovali, a netuší, odkud by mohly pocházet. Vysvětlení však může být podle odborníků jednoduché, platební karty rodičů velmi často využívají k finančním transakcím jejich děti. Dospělí totiž často nedbají na zásady internetové bezpečnosti.  

Kyberkriminalita na vzestupu

Případů kyberkriminality pak dlouhodobě přibývá. Pro policisty je ale těžké takové chování sledovat, protože do této kategorie spadají různé činy od hackingu, přes podvody až po mravnostní jednání a zneužívání nezletilých.

Obecně policisté doporučují dodržovat základní bezpečnostní pravidla pro pohyb v on-line prostředí, nekomunikovat s osobami, které člověk s jistotou nezná, neklikat na odkazy a přílohy, u kterých není jasné, co obsahují.

Podobných případů, jako byla krádež virtuálního nože do hry Counter-Strike, tak bude do budoucna nejspíš přibývat. „Takové věci se stávají i v normálním životě, na zahradě vám také můžou lidé odcizit cokoliv, ale tady je to spíš nezkušenost člověka, který o ten předmět přišel. Existuje hodně ověřených stránek, kde si můžete bez komplikací a bezpečně nakoupit. Ale chápu, internet může být hodně zrádný,“ hodnotí Šťastný.

Podle policistů podobné krádeže už dnes nejsou úplně neobvyklé. „Zároveň je nutné uvést, že v mnoha případech nejsou obdobné případy Policii České republiky oznamovány,“ říká mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoPlzeňský festival světel Blik Blik nabízí nejsložitější projekci v dějinách akce

V Plzni ve čtvrtek začal festival světla s názvem Blik Blik. Letos je pro velký zájem poprvé třídenní a nabídne sedmnáct světelných instalací od českých i světových umělců. Ty jsou rozprostřené po celém městě, třeba i v jindy nepřístupném dvoře renesanční radnice. Návštěvníky tam čeká dílo českého autora Jana Hladila. Jde o nejsložitější projekci v jedenáctileté historii festivalu.
před 10 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Producenti „Pana Nikoho“ odmítají stížnost Ruska. Vidí v ní další propagandu

Moskva poprvé oficiálně zareagovala na dánsko-český dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Čerstvý držitel Oscara ukazuje ideologickou indoktrinaci ruských školáků. Podle Moskvy ale bez souhlasu jejich rodičů, a žádá proto reakci po organizátorech cen. Čeští producenti uvedli, že snímek vznikl podle nejvyšších standardů. Bez výhrad nebyl dokument ale přijat ani Ukrajinci, některým vadí, že z Rusů příliš dělá oběti putinovského režimu.
před 14 hhodinami

Filmové premiéry: Spasitel, Tajný agent či Při zemi

Co nového promítají kina? Ve sci-fi Spasitel závisí záchrana Země na učiteli přírodopisu v podání Ryana Goslinga. Na Oscara nominovaný snímek Tajný agent se vrací do doby, kdy v Brazílii vládla vojenská diktatura. Šanci na Oscara mělo i komorní drama Hlas Hind Radžab o záchraně šestileté dívky uvázlé uprostřed bojů v Gaze. Ve filmu Tanec s medvědem stojí manželský pár, ztvárněný Pavlou Gajdošíkovou a Kryštofem Hádkem, před rozhodnutím týkajícím se ještě nenarozeného dítěte. Poeticky natočený český dokument Při zemi přibližuje přírodu a jednotlivce, kteří se jí snaží pomáhat. Dokument je v premiérách zastoupen i maďarským snímkem 80 rozlícených novinářů. Investigativně sleduje tým žurnalistů soupeřících s autoritářským režimem.
před 20 hhodinami

Kauza Sbormistr otvírá debatu o zfilmování reálných osudů, říká šéf producentů

Natáčení podle reálného osudu má rozměr legislativní i etický, uvádí předseda Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer. V pořadu 90’ ČT24 mluvil obecně, podnětem k tématu bylo předběžné rozhodnutí soudu ohledně snímku Sbormistr. Šlajer považuje za pozitivní, že budí diskusi o zpracování reálných osudů.
před 20 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
včera v 06:30

Novináři tvrdí, že odhalili identitu Banksyho. Všichni ji ale znát nechtějí

Agentura Reuters tvrdí, že ví, kdo je Banksy. Pečlivé pátrání její redaktory dovedlo k streetartovému umělci, jemuž se už několik desetiletí daří svou identitu skrývat. Díla tohoto fantoma, komentující břitce sociální či politickou situaci, se „zničehonic“ objevila na řadě míst světa a v aukcích se prodávají za miliony liber. Odhalení Banksyho zní jako senzace, někteří si ale myslí, že by v anonymitě měl dál zůstat.
18. 3. 2026

Soud předběžným opatřením zakázal televizní vysílání Sbormistra

Obvodní soud pro Prahu 4 předběžným opatřením zakázal televizní vysílání filmu Sbormistr v Česku, sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti. Producenty snímku jsou Česká televize, společnost endorfilm, innogy Česká republika a Barrandov Studio.
18. 3. 2026Aktualizováno18. 3. 2026
Načítání...