„Chtěla jsem tam dostat temnotu dnešní doby, ale způsobem, že se čtenáři potěší, budou mít naději, a současně se v rámci hry mohou propadnout do skutečnosti, která není příliš zářivá,“ představuje Knihu roku 2025 její autorka Dora Kaprálová. S prózou Mariborská hypnóza zvítězila v cenách Magnesia Litera.
Kniha vznikala na zakázku od nakladatelství Větrné mlýny, které žádalo literární bedekr druhého největšího slovinského města. Dora Kaprálová chtěla napsat román. Výsledek charakterizuje Magnesia Litera jako „něco mezi románem, novelou a bedekrem“. Každý čtenář si tak v jejím textu může najít ledacos.
Pohled mouchy
Sama spisovatelka v přesnějším zařazení své knihy odkazuje na mouchu – protože i pohledem tohoto hmyzu Maribor popisuje. „Ta moucha je relativně svobodná. Tím, jak je všemi opovrhovaná, tak to je její životní výhra,“ říká Kaprálová.
Od mouchy domácí si půjčila stroboskopické rozostřené vidění. „Vidí toho daleko víc, žije daleko intenzivněji než člověk, a tím pádem zahlédne víc pod povrch věcí než člověk, kdyby byl protagonistou,“ vysvětlila. I ty nejpřehlíženější bytosti prý dokážou zachytit, co lidé se svou lhostejností a arogancí nespatří.
Próza mísí postupy blízké magickému realismu, příběhy ze života historických i smyšlených osobností a hypnotické stavy. „Chtěla jsem skutečně zachytit dějiny Mariboru, ale chtěla jsem tam také dostat základní existenciální příběh. Tím, že se mi ve vyprávění zjevila moucha a hypnotizér, tak mi bylo jasné, že tam bude linie milostného příběhu. A tím se tam pak zjevil Tito jako nejbenevolentnější diktátor dvacátého století, tak bylo jasné, že se tam nakonec dostanou i sítě digitálních parazitů a téma fake news,“ snaží se upřesnit Kaprálová.
A zároveň přiznává: „Nedokážu to zpětně interpretovat, mám pocit, že jsem se sama zhypnotizovala během psaní, byl to částečně vědomý a částečně nevědomý proces.“ Její Mariborskou hypnózu si díky překladu mohou přečíst už i Slovinci.
