V kritice na letošní ročník filmového festivalu v Benátkách se ozývá výčitka, že hlavní soutěž je mužskou záležitostí. Z dvacítky snímků jen jeden natočila žena – Australanka Jennifer Kentová. O ženy v soutěžním programu není nouze aspoň jako o hlavní hrdinky, i když v mužské režii.
Ženy na filmovém festivalu v Benátkách na sebe upozorňují pěstmi i magií
Historické drama Favoritka (The Favourite) odhaluje intriky na dvoře královny Anny. O její přízeň se na začátku osmnáctého století praly (i doslova) sestřenice Abigail Mashamová a Sarah Jenningsová. Ve filmu se pozornost britské herečky Olivie Colmanové na svou stranu snaží strhnout Emma Stoneová a Rachel Weiszová.
„Tentokrát jsem chtěl vytvořit tři silné ženské postavy, protože to je něco, co dnes v kině moc často nevidíte. Jejich příběh navíc ukazuje, jak mocní ovlivňují osudy a životy mnoha lidí kolem, ať už jde o muže, nebo o ženy,“ poznamenává k Favoritce režisér Yorgos Lanthimos, který kritiky i diváky zaujal svými posledními počiny Humr a Zabití posvátného jelena.
Boj svádí i mladá služebná v černobílém snímku Roma – bojuje o přežití. Tvůrce oscarové Gravitace Alfonso Cuarón zachycuje jeden rok v životě obyčejné mexické rodiny na začátku sedmdesátých let. Tedy v době, kdy zemi po tzv. mexickém zázraku zasáhla krize a lidé vyšli do ulic protestovat, některé z nich demonstrace stály život.
Curaón do filmu obsadil neherce. „Hodně nám pomohlo, že jsme se dokázali napojit na příběh. Stalo se to sice v roce 1970, ale podobně to u nás na mnoha místech funguje pořád,“ přibližuje vznik snímku představitelka hlavní ženské role Yalitza Apariciová.
Se silnou ženskou hrdinkou se diváci seznámili také v dalším historickému snímku Soumrak (Napszállta) maďarského režiséra Lászlóa Nemese, který na sebe upozornil oscarovým dramatem z Osvětimi Saulův syn. V Soumraku musí osudu čelit mladá žena v Budapešti před první světovou válkou.
Ženy, konkrétně herečky Dakota Johnsonová a Tilda Swintonová, ovládají také horor Suspiria, kde za záhadnými úmrtími studentek taneční školy je třeba hledat temnou magii. Remake hororové klasiky ze sedmdesátých let natočil italský režisér Luca Guadagnino, jenž loni zaujal Oscary úplně jiným žánrem – letní gay romancí Dej mi své jméno.
75. ročník benátského festivalu je za polovinou, po ženské přesilovce dal zase na pár dní prostor mužům. Například malíři Vincentu van Goghovi v podání Willema Dafoea. Film U brány věčnosti (At Eternity's Gate) natočil Julian Schnabel, jenž si rád vybírá životopisné látky. Ze skutečného příběhu vychází i jeho zřejmě nejslavnější titul Skafandr a motýl o ochrnutém muži, který je schopen komunikovat jen mrkáním. Schnabel je také výtvarníkem – většinu obrazů použitých ve filmu o van Goghovi namaloval sám.