Zemřel György Konrád, zakázaný spisovatel a bojovník za lidská práva

Ve věku 86 let zemřel maďarský spisovatel, sociolog a čelný představitel disentu v dobách komunistického režimu György Konrád. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na prohlášení rodiny, podle níž byl těžce nemocný. Skonal doma v Budapešti.

Konráda mezinárodně proslavil román Kurátor z roku 1969, který od roku 1996 znají i čeští čtenáři. Kvůli politickým názorům později maďarští komunisté zakázali vydat jeho dílo Zakladatel města (1977). V češtině mu loni vyšly paměti pod názvem Odjezd a návrat / Nahoře pod zatmělým sluncem.

V rozhovoru pro deník Die Zeit z roku 1974 Konrád řekl: „Píšu to, co píšu. Státní nakladatelství v Maďarsku ať si z mého díla vydají, co chtějí. Já se snažím vydávat co nejvíc,“ řekl Konrád, který byl v posledních desetiletích komunismu v Maďarsku zakázaným autorem.

Narozen do složité doby

Narodil se do bohaté židovské rodiny 2. dubna 1933 v Debrecínu ve východním Maďarsku. Přežil spolu se svou nejbližší rodinou holocaust, na rozdíl od mnoha svých příbuzných.

Byl považován za neochvějného obhájce osobních svobod. Angažoval se v protikomunistickém disentu a v roce 1988 stál u zrodu liberální politické strany Svaz svobodných demokratů (SZDSZ). Od roku 1989 byl jedním z hlavních myslitelů, kteří se v Maďarsku podíleli na přechodu k demokracii.

Podle agentury Reuters byl otevřeným kritikem konzervativního premiéra Viktora Orbána, který vládne od roku 2010. Konrád mu vyčítal především jeho vinu na erozi demokracie v Maďarsku. „Má země začíná připomínat postsovětské diktatury ve střední Asii, někteří jí dokonce říkají Orbánistán. Mnoho mladých Maďarů se chystá odejít, mnoho z nich do západní Evropy,“ napsal v článku pro americký deník The New York Times.

V letech 1990 až 1993 byl prezidentem Mezinárodního PEN klubu, celosvětového sdružení spisovatelů s bezmála stoletou historií, které se skrze literaturu snaží propagovat porozumění mezi národy a svobodu slova. V letech 1993 až 1997 pak pracoval jako prezident Akademie umění v Berlíně. Byl vyznamenán mnoha cenami za literaturu a boj za lidská práva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Poslední návrat do Peru. Česky vyšel román nobelisty Llosy

Esejista a romanopisec Mario Vargas Llosa se ve svém posledním románu vrátil do rodného Peru. Nositel Nobelovy ceny za literaturu zemřel letos v dubnu, kniha Vám teď věnuji své ticho vyšla nyní česky v překladu Anežky Charvátové.
před 17 hhodinami

Island se přidal k zemím bojkotujícím Eurovizi kvůli účasti Izraele

Island je pátou zemí, která se rozhodla odstoupit z příštího ročníku mezinárodní hudební soutěže Eurovize. Oznámila to ve středu rada islandské veřejnoprávní vysílací společnosti RÚV, informují tiskové agentury APA a AP.
10. 12. 2025Aktualizováno10. 12. 2025

Ochotníci se dostali na seznam UNESCO

Výbor UNESCO zapsal hraní amatérského divadla v Česku na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva. V tiskové zprávě o tom informovalo české ministerstvo kultury a na síti X to uvedlo také samotné UNESCO. Je to desátá položka, kterou Česko na seznamu má. Už dříve na něj byly zapsány například jízdy králů, sokolnictví či modrotisk.
10. 12. 2025Aktualizováno10. 12. 2025

Méně filmů v kinech a streamovací obr? Co přináší přetahovaná o Warner Bros. Discovery

Paramount Skydance chce zabránit vytvoření dominantního giganta na filmovém trhu, který by vznikl, pokud by Netflix od Warner Bros. Discovery převzal filmová studia i konkurenční platformu HBO Max. Ve snaze zvrátit nedávno zveřejněnou dohodu proto Paramount nabídl, že odkoupí celou společnost WBD, tedy včetně kabelové televizní sítě. Hollywood i znalci zábavního průmyslu vedou diskuse, co tyto vlastnické změny můžou přinést. Ubude filmů pro kina?
9. 12. 2025

ČT chystá na jaro Místo zločinu Zlín, černou komedii Lajf i pečení

Česká televize představila programové novinky na jaro 2026. Mimo jiné se vrátí pořad Peče celá země a série Místo zločinu se rozšíří o Zlín. Tvůrčí dvojice Jiří Strach a Marek Epstein představí černou komedii Lajf. Novinkou zaměřenou na deváťáky je projekt DouČTo a ČT sport čekají přenosy ze zimní olympiády.
9. 12. 2025

Nominace Zlatých glóbů vede drama Jedna bitva za druhou

Nominace na Zlaté glóby ovládlo americké drama Jedna bitva za druhou režiséra Paula Thomase Andersona, získalo jich devět. Následuje snímek Citová hodnota s osmi nominacemi a film Hříšníci se sedmi.
8. 12. 2025Aktualizováno8. 12. 2025

Klempíř považuje za prioritu stabilitu, financování a dostupnost kultury

Kandidát Motoristů na ministra kultury Oto Klempíř označil diskusi s prezidentem Petrem Pavlem za noblesní. Řekl, že jeho prioritou ve funkci by byla stabilita nebo financování kultury, aby měly instituce i umělci dlouhodobou jistotu. Chce také, aby byla kultura dostupná všem. S Pavlem se shodli na nutnosti chránit nezávislost veřejnoprávních médií. Následoval ho Boris Šťastný, nominovaný na post ministra sportu. Kandidát na ministra životního prostředí Filip Turek se omluvil ze zdravotních důvodů, proti jeho jmenování má hlava státu výhrady.
8. 12. 2025Aktualizováno8. 12. 2025

Večer ho přemalovali, ráno tam byl zas. Lennonova pomníku se komunisté báli

Místem jedněch z prvních protirežimních akcí v komunistickém Československu, které předznamenaly listopad 1989, byla i takzvaná Lennonova zeď. Ta v Praze na Velkopřevorském náměstí vznikla několik dnů poté, co se před 45 lety v New Yorku poblíž Central Parku ozvalo pět výstřelů. Duševně nemocný Mark Chapman tam 8. prosince 1980 před jedenáctou hodinou večer postřelil hudebníka Johna Lennona. Bývalý člen skupiny Beatles pak během několika minut zemřel. Po celém světě se následně zvedla mohutná vlna piety, která se přelila až do mírových happeningů.
8. 12. 2025
Načítání...