Zemřel György Konrád, zakázaný spisovatel a bojovník za lidská práva

Ve věku 86 let zemřel maďarský spisovatel, sociolog a čelný představitel disentu v dobách komunistického režimu György Konrád. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na prohlášení rodiny, podle níž byl těžce nemocný. Skonal doma v Budapešti.

Konráda mezinárodně proslavil román Kurátor z roku 1969, který od roku 1996 znají i čeští čtenáři. Kvůli politickým názorům později maďarští komunisté zakázali vydat jeho dílo Zakladatel města (1977). V češtině mu loni vyšly paměti pod názvem Odjezd a návrat / Nahoře pod zatmělým sluncem.

V rozhovoru pro deník Die Zeit z roku 1974 Konrád řekl: „Píšu to, co píšu. Státní nakladatelství v Maďarsku ať si z mého díla vydají, co chtějí. Já se snažím vydávat co nejvíc,“ řekl Konrád, který byl v posledních desetiletích komunismu v Maďarsku zakázaným autorem.

Narozen do složité doby

Narodil se do bohaté židovské rodiny 2. dubna 1933 v Debrecínu ve východním Maďarsku. Přežil spolu se svou nejbližší rodinou holocaust, na rozdíl od mnoha svých příbuzných.

Byl považován za neochvějného obhájce osobních svobod. Angažoval se v protikomunistickém disentu a v roce 1988 stál u zrodu liberální politické strany Svaz svobodných demokratů (SZDSZ). Od roku 1989 byl jedním z hlavních myslitelů, kteří se v Maďarsku podíleli na přechodu k demokracii.

Podle agentury Reuters byl otevřeným kritikem konzervativního premiéra Viktora Orbána, který vládne od roku 2010. Konrád mu vyčítal především jeho vinu na erozi demokracie v Maďarsku. „Má země začíná připomínat postsovětské diktatury ve střední Asii, někteří jí dokonce říkají Orbánistán. Mnoho mladých Maďarů se chystá odejít, mnoho z nich do západní Evropy,“ napsal v článku pro americký deník The New York Times.

V letech 1990 až 1993 byl prezidentem Mezinárodního PEN klubu, celosvětového sdružení spisovatelů s bezmála stoletou historií, které se skrze literaturu snaží propagovat porozumění mezi národy a svobodu slova. V letech 1993 až 1997 pak pracoval jako prezident Akademie umění v Berlíně. Byl vyznamenán mnoha cenami za literaturu a boj za lidská práva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
včera v 12:47

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...