Začíná Letní filmová škola. Přehled má nejen o Wajdovi, Slámovi a Izraeli, ale i o návštěvnících

Retrospektiva polského velikána Andrzeje Wajdy nebo premiéra nového filmu Bohdana Slámy patří k tahákům 46. ročníku Letní filmové školy. V kině se ale letos mohou usadit jen akreditovaní návštěvníci. Registrace je nutná, aby organizátoři mohli tradiční nesoutěžní přehlídku v Uherském Hradišti uspořádat navzdory ztíženým podmínkám kvůli současné epidemiologické situaci. Filmová lekce se tentokrát navíc uděluje kratší a v jiném termínu : od 7. do 12. srpna.

Aktuální ročník zahájí Havel – film Slávka Horáka inspirovaný disidentskými časy prvního českého prezidenta. Od konce července je novinka uváděna i v široké distribuci. Zakončení je ale vyhrazeno světové premiéře. Bohdan Sláma poprvé veřejnosti promítne černobílé drama Krajina ve stínu. I Slámův snímek vychází ze skutečných událostí. Pojednává o tragickém vyostření česko-německých vztahů v pohraniční obci na sklonku druhé světové války.

„Jsme rádi, že festival uzavřeme právě tímto snímkem. Jednak proto, že jde o výsostně filmové, obrazově podmanivé dílo, a za druhé – a především – proto, že přináší téma, jehož platnost dalece přesahuje dobový kontext,“ podotýká programová ředitelka Iva Hejlíčková. 

Z nových českých filmů si v Uherském Hradišti předpremiéru také odbude drama Žáby bez jazyka režisérky Miry Fornay.

Wajdovy filmy a izraelský humor

Program je rozdělený do tří základních bloků nazvaných Historie, Současnost a Česko/Slovensko, pod něž spadá řada dalších sekcí. Například Filmová čítanka, zaměřená na historii, letos přiblíží hnutí Free Cinema a tvůrce, kteří v britské kinematografii způsobili revoluci. „Lindsay Anderson, Karel Reisz či Tony Richardson nabídli publiku nové uvažování o filmu, nová témata, nové postupy – zárodek britské nové vlny byl na světě,“ připomíná Hejlíčková.

Nahrávám video
Rozhovor s ředitelkou LFŠ Radanou Korenou
Zdroj: ČT24

Tvorbu význačného polského filmaře Andrzeje Wajdy podrobně prozkoumá retrospektiva jeho snímků, doplněná výtvarnými plakáty k jeho dílu. „Těšíme se na Rafala Sysku z krakovské univerzity, který je v Polsku považovaný za jednoho z největších odborníků na dílo Andrzeje Wajdy. Bude s námi diskutovat, a navíc bude mít po každém filmu přednášku,“ doplnila v té souvislosti jméno hosta ředitelka LFŠ Radana Korená.

Sekce Terra festivalis, která představuje vybranou národní kinematografii, se tentokrát soustředí na Izrael. Do Hradiště by měl dorazit americko-izraelský spisovatel a novinář Tuvia Tenenbom, který se prosadil humoristickou knihou Chyťte Žida! s podtitulem „proč Evropa nenávidí Izrael a miluje Palestince“. Vyšla i v českém překladu.  

„Lahůdkou bude sekce němých grotesek Bustera Keatona, průkopníka filmového umění, s živým hudebním doprovodem,“ přidala další programový tip Korená.

Škola s Českou televizí

Svůj stan rozbije na festivalu také Česká televize. Zajít do něj lze například na diskusi s divadelníkem a filmařem Jiřím Havelkou o rozdílech divadelního a filmového režírování anebo na přednášku Prvních pět let televise. „Letos mohou návštěvníci zhlédnout třeba nejnavštěvovanější český dokument V síti, ceněný snímek Nabarvené ptáče, ale také očekávaného Havla nebo Krajinu ve stínu,“ doplnil filmovou část generální ředitel ČT Petr Dvořák. 

Promítání a besedy o kinematografii rozšiřuje na LFŠ tradičně doprovodný program, do něhož jsou zahrnuty divadelní představení, koncerty i literatura. 

Roušky připravit

I na doprovodné akce je třeba se stejně jako na projekce nejprve registrovat. Návštěvníci také musí počítat se zakrytím nosu a úst. „Respektujeme nařízení ministerstva zdravotnictví a ve vnitřních prostorách, kde je více než sto lidí, vždy zahlásíme, že je třeba, aby si všichni nasadili roušku,“ upřesnila ředitelka. Podle svých slov ale nepředpokládá, že by kromě titulů, o něž je vždy velký zájem, jako třeba tuzemských novinek, přesáhlo zaplnění kinosálů rozhodující hranici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...