Vyznání Antonína Dvořáka – ve světové premiéře a s Českou filharmonií

Praha – Ve světové premiéře dnes v zaplněném sále pražského Rudolfina zazněla orchestrální verze Písní milostných od Antonína Dvořáka, jejichž interpretace se ujala mezzosopranistka Magdalena Kožená. Dvořákovská premiéra tak představovala jeden z vrcholů slavnostního novoročního koncertu České filharmonie - a i ten měl své prvenství, neboť filharmonici až dosud drželi tradici silvestrovských vystoupení. Koncert byl zároveň zahájením Roku české hudby, jímž je rok 2014.

Dvořákovy Písně milostné byly původně určeny jen pro hlas a klavír, věhlasný skladatel svůj cyklus lásky zkomponoval na milostné verše básníka Gustava Pflegera-Moravského a pro skladby využil své písně ze staršího cyklu Cypřiše z roku 1865. S myšlenkou převést Dvořákovy skladby do podoby vhodné pro filharmoniky přišla sama Kožená.

Hosté novoročního koncertu České filharmonie tak dnes mohli vyslechnout písně Ó naší lásce, V tak mnohém srdci mrtvo jest, Já vím, že v sladké naději, Nad krajem vévodí lehký spánek a Ó duše drahá jedinká. Kožená i filharmonici pod taktovkou šéfdirigenta Jiřího Bělohlávka si za Dvořákovu interpretaci vysloužili mocný aplaus.

„Převzít záštitu nad Českým hudebním rokem byla veliká čest. Pro mne je česká hudba vždycky srdcovou záležitostí, snažím se ji zařazovat do programu i v zahraničí,“ řekla po koncertu Magdalena Kožená.

Večer zahájila Sukova pohádka O věrném milování Radúze a Mahuleny a jejich strastech, následoval Koncert pro flétnu, hoboj a orchestr skladatele Moschelese. První polovinu koncertu zakončila Smetanova Česká píseň, kantáta pro smíšený sbor a orchestr v podání Pražského filharmonického sboru se sbormistrem Lukášem Vasilekem. Druhá část koncertu mimo jiné nabídla koncertní rapsodii pro housle a orchestr Cikán od Maurice Ravela, novoroční vystoupení filharmoniků uzavřela suita z Janáčkovy Lišky Bystroušky a Fučíkův Vjezd gladiátorů.

„Především šlo o to ukázat co možná nejširší spektrum českých skladatelů a hvězdná čtveřice Smetana, Suk, Janáček, Dvořák to zajistila. Vždy jsem toužil, co nejdřív udělat českou Smetanovu píseň, pro tuto příležitost to bylo naprosto ideální,“ přiblížil dramaturgii večera šéfdirigent České filharmonie Jiří Bělohlávek.

Rok české hudby otevřen

Česká filharmonie letos vystupovala na Nový rok vůbec poprvé, až dosud patřily její koncerty Silvestru. Jak informoval šéf České filharmonie David Mareček, o vysílání novoročního koncertu tuzemských filharmoniků již také projevili zájem v zahraničí; Česko se tak přibližuje mimořádně populárnímu dopolednímu novoročnímu koncertu Vídeňské filharmonie (čtěte víc).

Dnešní slavnostní večer také oficiálně zahájil Rok české hudby 2014, nad nímž drží záštitu právě Kožená spolu se svým mužem, dirigentem Simonem Rattlem. V rámci celého roku se uskuteční zatím zhruba 800 akcí, z toho 300 v zahraničí; vrcholem bude 17. prosince 2014 galakoncert světových sólistů s českými profesionálními orchestry v pražské O2 areně (čtěte víc).

„Rok české hudby nesmí zůstat pouhým výčtem mimořádných osobností, které pro ni v minulosti pracovaly,“ podotkl v této souvislosti Bělohlávek. „My víme, že osobností, které se narodily v letopočtu se čtyřkou na konci, je osmdesát. A pokud se podaří tento fakt ozřejmit nejen muzikantské obci, ale i širšímu posluchačstvu, tak rok české hudby splní svůj účel.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
před 17 hhodinami

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
před 20 hhodinami

Pro filmového Pobertu je pandemie příležitostí, která dělá zloděje

Do kin vstupuje zlodějská komedie Poberta. Celovečerní debut režiséra Ondřeje Hudečka slibuje kombinaci černého humoru, satiry či krimi. Pojednává o zlodějíčkovi, který se svými kumpány přijde během pandemie na „byznysový plán“. Ve filmu hrají Matyáš Řezníček, Stanislav Majer, Václav Neužil či Denisa Barešová.
před 22 hhodinami

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
3. 3. 2026

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
3. 3. 2026

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
3. 3. 2026

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
3. 3. 2026
Načítání...