Význam Wej-wejova Zvěrokruhu? Jde o kontext, říká sinoložka Lomová

Že Aj Wej-wejův Zvěrokruh jsou jen zvířecí hlavy bez většího smyslu? Omyl. Debatu na Filozofické fakultě s umělcem Aj Wej-wejem moderovala sinoložka Olga Lomová. Ve studiu ČT24 prozradila hlubší kontext celého díla a také to, na jakou kauzu umělec Zvěrokruhem reagoval.

Je Aj Wej-wej světově uznáván skutečně pro své umění, nebo mu věhlas více zajistila pozice kritika čínského režimu?

Wej-wej je jedním z největších světových umělců. O jeho uznání svědčí výstavy v předních světových galeriích a je naprosto skvělé, že se Národní galerie řadí po jejich boku. Jeho umění je zároveň uměním politickým. Sám zdůrazňuje, že umění a politiku od sebe nelze oddělovat, takže nemůžeme říct, že by tam politika nehrála roli. K jeho angažmá je potřeba zdůraznit, že je v médiích zjednodušeně prezentován jako kritik čínského režimu, ale to, na co naráží ve svých instalacích, promlouvá i k nám a našim problémům, ačkoliv třeba o Číně nic nevíme.

Je to pro Česko prestiž, že si pro výstavu vybral Národní galerii?

Samozřejmě. Národní galerie se opravdu ocitá vedle nejpřednějších světových galerií. Je to obrovská událost. 

Podle jakého originálu je Zvěrokruh vytvořen?

Zvěrokruh oslovuje diváka především krásou řemeslného provedení, která je Wej-wejovým dílům vlastní. Vznikl v době, kdy se v Evropě a na Dálném východě odehrával skandál, v němž se dražila posmrtná sbírka Yves Saint-Laurenta, kde byly dvě hlavy těchto zvířat.  Původně šlo o čínské sochy z 18. století. Vznikly podle návrhu jezuitských misionářů, kteří pro čínského císaře postavili Letní palác a tamní fontánu osadili těmito zvířaty.

10 minut
Sinoložka Lomová: Wej-wejovo dílo má přesah
Zdroj: ČT24

Palác posléze vypálily evropské mocnosti v polovině 19. století. A předměty byly rozchváceny, některé se dostaly do Evropy, kde si je Saint-Laurent koupil. Když se dostaly do dražby, čínská vláda protestovala a mluvila o tom, že jde o čínské národní dědictví. Vznikla dokonce obrovská kampaň s velice silným nacionalistickým podtextem. Sošky se nakonec v dražbě prodaly čínskému zájemci, který je odmítl zaplatit.

Aj Wej-wej na to bezprostředně reagoval tím, že s posměchem komentoval onu nacionalistickou vlnu. Říkal, že není třeba propadat takovým náladám, protože se nejedná o tak mimořádné dílo, které navíc vytvořili cizinci, a oni si je v Číně mohou udělat. A taky udělal jejich kopie. Objekty Zvěrokruhu se tímto dostávají do nového kontextu a také mohou připomínat nechvalně známou invazi evropských vojsk, která zničila onen Letní palác. Předměty nás pak upozorňují na jiný aspekt společenského problému.

Aj Wej-wej žije momentálně v Berlíně?

Ano, ale je to pobyt dočasný. Zdůrazňuje, že je Číňan, že žije v Číně a že nemíní emigrovat do zahraničí. Aj Wej-wejovo dílo je široké a přesahuje konkrétní umělecké artefakty. Dělá sochy, design, je významný kurátor a architekt. Ve svém díle kloubí věci sloužící každodenní potřebě s nejrůznějšími projekty, které se vyjdařují k problémům doby.

Text byl redakčně krácen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 7 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 18 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...