Drak, opice i krysa. Aj Wej-wejův Zvěrokruh dorazil do Prahy

Před pražským Veletržním palácem stojí od neděle sousoší světově známého čínského umělce a kritika tamního režimu Aj Wej-weje nazvané Zvěrokruh. Instalaci, která je mimo jiné kritikou evropské válečné intervence v Číně v 19. století i současného uměleckého trhu, přijede autor koncem příštího týdne do Prahy osobně představit.

Ředitel Národní galerie Jiří Fajt upozorňuje na to, že Zvěrokruh je první prezentace díla Aj Wej-weje v Česku. Příští rok by měl ale světově známý umělec vytvořit dílo přímo pro Národní galerii. Nyní bude Aj Wej-wej v Praze 5. a 6. února a kromě zahájení výstavy se zúčastní dvou debat, při nichž se pravděpodobně dotkne i tematiky lidských práv a migrace.

Poprvé bude Aj Wej-wej Zvěrokruh prezentovat osobně, v předchozích případech neměl totiž cestovní pas a nemohl se zúčastnit prezentace tohoto souboru.
Jiří Fajt
ředitel Národní galerie

Více než metrové bronzové zvířecí hlavy na vysokých stojanech budou před Veletržním palácem do konce srpna. Podle Fajta je Česká republika jedním z mála míst (vedle Dánska, Německa, Ruska a Španělska), kde bylo či bude dílo vystaveno.

NG si zapůjčila exemplář přímo z umělcovy sbírky. „Jednání o prezentaci Zvěrokruhu jsme s Aj Wej-wejem zahájili loni na jaře, kdy jsme jej navštívili v Pekingu, tehdy ještě jako nesvobodného člověka, který nemohl vycestovat za hranice Číny. V létě se situace změnila a další jednání pokračovala v Berlíně,“ řekl Fajt.

Sochy se převážely z Pekingu lodí přes Hamburk, do Prahy je přivezla nákladní auta. Z obrovských beden se vykládaly a pomocí jeřábu několik hodin vztyčovaly a vybalovaly, aby před Veletržním palácem vytvořily půlkruh.

Umění, historie a politika ve 12 hlavách

Dvanáct soch Zvěrokruhu vzniklo jako kopie plastik, které v 18. století navrhli dva evropští jezuité pro dvůr císaře Čchien-lunga z dynastie Čching. Originály tvořily vodní hodiny na fontáně ve Starém letním paláci v Pekingu. Vyrabovali je ale francouzští a britští vojáci během opiových válek v roce 1860.

Jejich instalace ve veřejném prostoru je podle Fajta připomínkou spletitého vztahu umění, historie a politiky a úzce souvisí s reflexí poslání a identity výstavních institucí.

Aj Wej-wejova interpretace je velmi univerzálním dílem, kde se střetává historie se současnou politikou. Stojí na hranici mezi tím, co je globální a co je lokální. Zároveň se zamýšlí nad tématem autenticity a nápodoby. A taky nad tím, jakou má umění hodnotu. Aj Wej-wejova práce reinterpretuje velmi důležité momenty z minulosti. Sám říká, že předmět se nemění, jen jeho interpretace. Jeho práce je aktivistická a dává světu jasnou zprávu, jakým způsobem by se měl změnit, aby se zlepšily podmínky pro život.
Adam Budak
šéfkurátor Národní galerie
Události v kultuře: Aj Wej-wejův Zvěrokruh v Praze (zdroj: ČT24)

Poprvé byl Zvěrokruh vystaven v roce 2011 v newyorském Central Parku. Měl veliký úspěch, stal jedním z nejslavnějších děl současného čínského umění a v průběhu let vznikla řada jeho kopií. Menší varianta souboru se loni v aukci prodala v novém autorském rekordu za 4,3 milionu dolarů (téměř 104 milionů korun).

I v Evropě zůstává aktivistou

Aj Wej-wej kritizuje dlouhodobě čínský režim. Je ale patrně nejslavnějším čínským umělcem, i v době, kdy byl v domácím vězení, se jeho díla objevovala v prestižních světových galeriích a sbíral světová ocenění v oblasti obrany lidských práv.

Loni mu čínské úřady vrátily pas. Okamžitě odjel do Berlína, kde žije jeho rodina. V posledních měsících se kriticky vyjadřuje k postojům některých evropských států k migrantům. Na řeckém ostrově Lesbos plánuje vztyčit pomník uprchlíkům, kteří míří do Evropy. V uplynulém týdnu se rozhodl v reakci na nové azylové zákony v Dánsku stáhnout svá díla z tamních muzeí a galerií. Dánští politici přijali zákony umožňující zabavování cenností imigrantům.