Před pražským Veletržním palácem stojí od neděle sousoší světově známého čínského umělce a kritika tamního režimu Aj Wej-weje nazvané Zvěrokruh. Instalaci, která je mimo jiné kritikou evropské válečné intervence v Číně v 19. století i současného uměleckého trhu, přijede autor koncem příštího týdne do Prahy osobně představit.
Ředitel Národní galerie Jiří Fajt upozorňuje na to, že Zvěrokruh je první prezentace díla Aj Wej-weje v Česku. Příští rok by měl ale světově známý umělec vytvořit dílo přímo pro Národní galerii. Nyní bude Aj Wej-wej v Praze 5. a 6. února a kromě zahájení výstavy se zúčastní dvou debat, při nichž se pravděpodobně dotkne i tematiky lidských práv a migrace.
Více než metrové bronzové zvířecí hlavy na vysokých stojanech budou před Veletržním palácem do konce srpna. Podle Fajta je Česká republika jedním z mála míst (vedle Dánska, Německa, Ruska a Španělska), kde bylo či bude dílo vystaveno.
NG si zapůjčila exemplář přímo z umělcovy sbírky. „Jednání o prezentaci Zvěrokruhu jsme s Aj Wej-wejem zahájili loni na jaře, kdy jsme jej navštívili v Pekingu, tehdy ještě jako nesvobodného člověka, který nemohl vycestovat za hranice Číny. V létě se situace změnila a další jednání pokračovala v Berlíně,“ řekl Fajt.
Sochy se převážely z Pekingu lodí přes Hamburk, do Prahy je přivezla nákladní auta. Z obrovských beden se vykládaly a pomocí jeřábu několik hodin vztyčovaly a vybalovaly, aby před Veletržním palácem vytvořily půlkruh.
Umění, historie a politika ve 12 hlavách
Dvanáct soch Zvěrokruhu vzniklo jako kopie plastik, které v 18. století navrhli dva evropští jezuité pro dvůr císaře Čchien-lunga z dynastie Čching. Originály tvořily vodní hodiny na fontáně ve Starém letním paláci v Pekingu. Vyrabovali je ale francouzští a britští vojáci během opiových válek v roce 1860.
Jejich instalace ve veřejném prostoru je podle Fajta připomínkou spletitého vztahu umění, historie a politiky a úzce souvisí s reflexí poslání a identity výstavních institucí.
Poprvé byl Zvěrokruh vystaven v roce 2011 v newyorském Central Parku. Měl veliký úspěch, stal jedním z nejslavnějších děl současného čínského umění a v průběhu let vznikla řada jeho kopií. Menší varianta souboru se loni v aukci prodala v novém autorském rekordu za 4,3 milionu dolarů (téměř 104 milionů korun).
I v Evropě zůstává aktivistou
Aj Wej-wej kritizuje dlouhodobě čínský režim. Je ale patrně nejslavnějším čínským umělcem, i v době, kdy byl v domácím vězení, se jeho díla objevovala v prestižních světových galeriích a sbíral světová ocenění v oblasti obrany lidských práv.
Loni mu čínské úřady vrátily pas. Okamžitě odjel do Berlína, kde žije jeho rodina. V posledních měsících se kriticky vyjadřuje k postojům některých evropských států k migrantům. Na řeckém ostrově Lesbos plánuje vztyčit pomník uprchlíkům, kteří míří do Evropy. V uplynulém týdnu se rozhodl v reakci na nové azylové zákony v Dánsku stáhnout svá díla z tamních muzeí a galerií. Dánští politici přijali zákony umožňující zabavování cenností imigrantům.
