Světoznámý čínský umělec a aktivista Aj Wej-wej přijel do Prahy a zdrží se do soboty. V pátek večer ve Veletržním paláci odhalil své dílo Zvěrokruh, které je součástí oslav 220. výročí založení Národní galerie. Před vernisáží se Aj Wej-wej zúčastnil debaty pořádané Knihovnou Václava Havla na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Diskusi vysílal živě web ČT24. Záznam je k vidění v tomto článku.
Aj Wej-wej: Umění musí klást otázky. Lidské hodnoty se vytrácejí
Aj Wej-wej po vstupu do sálu nezahálel a ihned vyfotografoval, jak vypadá scéna v aule z jeho pohledu. Jakmile se dostal ke slovu, hovořil hlavně o současném úpadku morálky: „Pokud hledáme výmluvy, abychom snižovali lidské hodnoty, je to lidská tragédie. Může se odrazit v politice i v osobním životě. Pokud nemáme základní úctu, je to skutečná tragédie.“
Lidská práva jsou zásadní věcí člověka a není žádný rozdíl v lidských právech v různých částech světa, uvedl Aj Wej-wej. „Lidská práva jsou definovaná, ale nedodržují se ani na Západě, jak dnes ukazuje uprchlická krize. Příkladem je Dánsko se svými opatřeními z nedávné doby,“ řekl. V reakci na tamní nové azylové zákony, které umožňují zabavování cenností imigrantům, se rozhodl stáhnout svá díla z dánských galerií.
„Všechny moje malé internetové protesty nebo snímky na sociálních sítích vyvolávají velkou odezvu, lidé o nich diskutují, což je důležité,“ říká Aj Wej-wej. Mezi rozhovory s médii odesílá do světa další desítky snímků z návštěvy Prahy, která pokračuje ještě v sobotu.
V pátek zřejmě čínský umělec dlouho nevyspával. Hned ráno na svůj účet na sociálních mediích Twitter a Instagram umístil vlastnoručně pořízenou fotku zahaleného Zvěrokruhu. Hlavy jsou zabaleny ve zlaté fólii, jaká se dává uprchlíkům, aby je chránila (nejen) před prochladnutím. „Není to gesto, je to moje chápání situace,“ přiznal autor na Filozofické fakultě. Zvěrokruh viděl na vlastní oči vystavený po sedmi letech.
Podle jiných tak Aj Wej-wej protestuje proti odmítavé české politice vůči migrantům. Což de facto potvrdil i on sám: „Vím, že Češi jsou v opozici proti přijímání uprchlíků,“ řekl. Prý ho to překvapilo a zmínil zodpovědnost, kterou by vůči sobě a světu lidé měli mít.
V této souvislosti vzpomněl i na „velkého myslitele“, někdejšího disidenta a českého prezidenta Václava Havla, který podle čínského aktivisty uváděl odpovědnost jako jeden z pilířů demokracie. „Z našich srdcí se vytrácí humánnost. Testujeme hodnoty, na kterých je založena naše společnost a ony utíkají mezi prsty,“ dodal v souvislosti s uprchlíky.
Počátkem ledna oznámil, že chce na řeckém ostrově Lesbos vytvořit památník, který bude připomínat osudy migrantů připlouvajících do Evropy. Už prý ostrov navštívil a pronajal si na něm ateliér, nyní shání sponzory, kteří by na vznik památníku přispěli.
Dílo by podle něj mělo nést poselství o tom, jak důležitá je pomoc lidem v nouzi. Před několika dny také zveřejnil snímek, na kterém je ve stejné poloze, v jaké byl na tureckém pobřeží nalezen utonulý syrský chlapec Ajlan Kurdí. Fotografie jeho těla pak obletěla svět.
„Jsem umělec, ale především jsem lidská bytost se svými emocemi. Nevynáším soudy, nepřináším řešení. Nevím, jestli mohou umělecké projekty nějak pomoci. Ale pomáhá to mně, mojí existenci, pomáhá mi to vnímat a pochopit svět. Není to ale otázka výběru, je to otázka účasti na dění světa, respektu k životu,“ uvažuje Aj Wej-wej.
Fajtova a Zemanova Čína
Ředitel Národní galerie Jiří Fajt díky návštěvě Aj Wej-weje představuje českému publiku jiné stránky Číny než ty oficiální, kterou prezentují čeští politici včetně prezidenta Miloše Zemana. Oba muži spolu vedou spory kvůli tomu, že prezident Fajtovi neudělil profesuru. Hlava státu uvedla jako důvod jeho údajné nemorální jednání při získání sponzoringu. Fajt má však za to, že důvodem je spíše jeho kritika Zemana při prezidentské volbě.