Výročí narození Karla Čapka připomene jeho vila i Matka

Ve čtvrtek 9. ledna uplynulo sto třicet let od narození spisovatele a novináře Karla Čapka. Jeho práce a život se tak budou letos připomínat na místech s autorem spojených. Několikrát v průběhu roku se například otevře veřejnosti pražská vila, v níž bydlel. Premiéru Čapkových her chystá několik divadel.

Pietou na vyšehradském hřbitově, kde je pohřben, si slavného literáta v den výročí jeho narození připomněli zástupci Prahy 10. Právě v této městské části stojí dvojvila, kterou si Karel Čapek nechal postavit spolu se svým bratrem Josefem v polovině dvacátých let. Po jejich smrti dům zdědili příbuzní. Josefova část dál patří potomkům tohoto výtvarníka a také spisovatele, polovina, v níž žil Karel Čapek se svou ženou Olgou Scheinpflugovou, je připravena na rekonstrukci. 

Praha 10 nemovitost, včetně původního inventáře, před několika lety odkoupila. Opravami chce vilu vrátit do podoby z doby, kdy ji Čapek užíval a kdy se tam třeba scházeli takzvaní pátečníci, mimo jiné prezident T. G. Masaryk nebo novinář Ferdinand Peroutka. Podle architekta Jana Vaška by odkládaná rekonstrukce měla být zahájena ještě letos. Veřejnosti by se vila natrvalo měla otevřít po roce 2022.

Nahrávám video
Architekt Jan Vašek provází Čapkovou vilou
Zdroj: ČT24

Zatím si ji zájemci mohou prohlédnout buď virtuálně, anebo při občasných dnech otevřených dveří. Nahlédnout do ní umožní Praha 10 několikrát i během roku 2020. Dům se například stane na jaře místem Noci literatury anebo programu Sjezdu spisovatelů, který tam uspořádá diskusi o Čapkově antologii o francouzské poezii. 

Matka, Olga, Lotrando a Zubejda na divadle

Divadlo Mana, které sídlí na „desítce“, chystá navíc uvedení dvou dramat, jež s Čapkem souvisí.  Na 5. února plánuje premiéru antiválečné hry Matka. Hlavní roli ženy, která kvůli válce a hrdinné povinnosti bojovat za čest a pravdu postupně přichází o své syny, ztvární Jitka Smutná. „Čapek nás provokuje a klade si otázky o životních hodnotách. Polemizuje o ceně lidského života i o sebeobětování pro dobrou věc. To jsou témata, která by mohla diváka zaujmout,“ předpokládá režisér Peter Gábor.

V červnu divadlo Mana slavnému literátovi věnuje i představení Čapek a Olga. Mapuje v něm milostný příběh dvou mimořádných individualit – Čapka a jeho ženy, taktéž spisovatelky a herečky – za mimořádných historických okolností.

Ve stejném měsíci premiéru odbude i novinka Městského divadla v Mostě. K výročí se připojilo nastudováním pohádky o zdvořilém loupežníkovi a rozmazlené princezně Lotrando a Zubejda.

Čapka už má na repeortoáru například pražské Rokoko, jež inscenací s jednoduchým názvem Čapek přibližuje spisovatele na sklonku života, kdy musel čelit malosti a nenávisti českého národa. Plzeňské Divadlo J. K. Tyla zase zvolilo fantaskní hru o robotech R. U. R.

Halík ve Svatoňovicích

Malé Svatoňovice, v nichž se v roce 1890 spisovatel narodil, zvou 10. ledna na přednášku kněze Tomáše Halíka. V Čapkově rodišti bude mluvit o jeho „plaché zbožnosti“.

„Čapek ztělesňoval v české společnosti to, čemu se v anglosaském světě říká public intellectual – to znamená intelektuál, který nezůstává uzavřený do slonovinové věže své odbornosti, ale bedlivě sleduje vývoj společnosti, diagnostikuje jej, komentuje jej, je zde se svými radami a varováními,“ uvedl před lety k výročí Čapkova skonu kněz a teolog Tomáš Halík.

Příznivci díla Karla Čapka mohou také kdykoliv navštívit památník ve Strži u Staré Huti, někdejším autorově letním sídle. Především na tomto místě trávil poslední roky života a varoval před nastupujícím nacismem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 12 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 14 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
16. 4. 2026
Načítání...