Ve čtvrtek 9. ledna uplynulo sto třicet let od narození spisovatele a novináře Karla Čapka. Jeho práce a život se tak budou letos připomínat na místech s autorem spojených. Několikrát v průběhu roku se například otevře veřejnosti pražská vila, v níž bydlel. Premiéru Čapkových her chystá několik divadel.
Výročí narození Karla Čapka připomene jeho vila i Matka
Pietou na vyšehradském hřbitově, kde je pohřben, si slavného literáta v den výročí jeho narození připomněli zástupci Prahy 10. Právě v této městské části stojí dvojvila, kterou si Karel Čapek nechal postavit spolu se svým bratrem Josefem v polovině dvacátých let. Po jejich smrti dům zdědili příbuzní. Josefova část dál patří potomkům tohoto výtvarníka a také spisovatele, polovina, v níž žil Karel Čapek se svou ženou Olgou Scheinpflugovou, je připravena na rekonstrukci.
Praha 10 nemovitost, včetně původního inventáře, před několika lety odkoupila. Opravami chce vilu vrátit do podoby z doby, kdy ji Čapek užíval a kdy se tam třeba scházeli takzvaní pátečníci, mimo jiné prezident T. G. Masaryk nebo novinář Ferdinand Peroutka. Podle architekta Jana Vaška by odkládaná rekonstrukce měla být zahájena ještě letos. Veřejnosti by se vila natrvalo měla otevřít po roce 2022.
Zatím si ji zájemci mohou prohlédnout buď virtuálně, anebo při občasných dnech otevřených dveří. Nahlédnout do ní umožní Praha 10 několikrát i během roku 2020. Dům se například stane na jaře místem Noci literatury anebo programu Sjezdu spisovatelů, který tam uspořádá diskusi o Čapkově antologii o francouzské poezii.
Matka, Olga, Lotrando a Zubejda na divadle
Divadlo Mana, které sídlí na „desítce“, chystá navíc uvedení dvou dramat, jež s Čapkem souvisí. Na 5. února plánuje premiéru antiválečné hry Matka. Hlavní roli ženy, která kvůli válce a hrdinné povinnosti bojovat za čest a pravdu postupně přichází o své syny, ztvární Jitka Smutná. „Čapek nás provokuje a klade si otázky o životních hodnotách. Polemizuje o ceně lidského života i o sebeobětování pro dobrou věc. To jsou témata, která by mohla diváka zaujmout,“ předpokládá režisér Peter Gábor.
V červnu divadlo Mana slavnému literátovi věnuje i představení Čapek a Olga. Mapuje v něm milostný příběh dvou mimořádných individualit – Čapka a jeho ženy, taktéž spisovatelky a herečky – za mimořádných historických okolností.
Ve stejném měsíci premiéru odbude i novinka Městského divadla v Mostě. K výročí se připojilo nastudováním pohádky o zdvořilém loupežníkovi a rozmazlené princezně Lotrando a Zubejda.
Čapka už má na repeortoáru například pražské Rokoko, jež inscenací s jednoduchým názvem Čapek přibližuje spisovatele na sklonku života, kdy musel čelit malosti a nenávisti českého národa. Plzeňské Divadlo J. K. Tyla zase zvolilo fantaskní hru o robotech R. U. R.
Halík ve Svatoňovicích
Malé Svatoňovice, v nichž se v roce 1890 spisovatel narodil, zvou 10. ledna na přednášku kněze Tomáše Halíka. V Čapkově rodišti bude mluvit o jeho „plaché zbožnosti“.
„Čapek ztělesňoval v české společnosti to, čemu se v anglosaském světě říká public intellectual – to znamená intelektuál, který nezůstává uzavřený do slonovinové věže své odbornosti, ale bedlivě sleduje vývoj společnosti, diagnostikuje jej, komentuje jej, je zde se svými radami a varováními,“ uvedl před lety k výročí Čapkova skonu kněz a teolog Tomáš Halík.
Příznivci díla Karla Čapka mohou také kdykoliv navštívit památník ve Strži u Staré Huti, někdejším autorově letním sídle. Především na tomto místě trávil poslední roky života a varoval před nastupujícím nacismem.