Výročí narození Karla Čapka připomene jeho vila i Matka

Ve čtvrtek 9. ledna uplynulo sto třicet let od narození spisovatele a novináře Karla Čapka. Jeho práce a život se tak budou letos připomínat na místech s autorem spojených. Několikrát v průběhu roku se například otevře veřejnosti pražská vila, v níž bydlel. Premiéru Čapkových her chystá několik divadel.

Pietou na vyšehradském hřbitově, kde je pohřben, si slavného literáta v den výročí jeho narození připomněli zástupci Prahy 10. Právě v této městské části stojí dvojvila, kterou si Karel Čapek nechal postavit spolu se svým bratrem Josefem v polovině dvacátých let. Po jejich smrti dům zdědili příbuzní. Josefova část dál patří potomkům tohoto výtvarníka a také spisovatele, polovina, v níž žil Karel Čapek se svou ženou Olgou Scheinpflugovou, je připravena na rekonstrukci. 

Praha 10 nemovitost, včetně původního inventáře, před několika lety odkoupila. Opravami chce vilu vrátit do podoby z doby, kdy ji Čapek užíval a kdy se tam třeba scházeli takzvaní pátečníci, mimo jiné prezident T. G. Masaryk nebo novinář Ferdinand Peroutka. Podle architekta Jana Vaška by odkládaná rekonstrukce měla být zahájena ještě letos. Veřejnosti by se vila natrvalo měla otevřít po roce 2022.

Nahrávám video

Zatím si ji zájemci mohou prohlédnout buď virtuálně, anebo při občasných dnech otevřených dveří. Nahlédnout do ní umožní Praha 10 několikrát i během roku 2020. Dům se například stane na jaře místem Noci literatury anebo programu Sjezdu spisovatelů, který tam uspořádá diskusi o Čapkově antologii o francouzské poezii. 

Matka, Olga, Lotrando a Zubejda na divadle

Divadlo Mana, které sídlí na „desítce“, chystá navíc uvedení dvou dramat, jež s Čapkem souvisí.  Na 5. února plánuje premiéru antiválečné hry Matka. Hlavní roli ženy, která kvůli válce a hrdinné povinnosti bojovat za čest a pravdu postupně přichází o své syny, ztvární Jitka Smutná. „Čapek nás provokuje a klade si otázky o životních hodnotách. Polemizuje o ceně lidského života i o sebeobětování pro dobrou věc. To jsou témata, která by mohla diváka zaujmout,“ předpokládá režisér Peter Gábor.

V červnu divadlo Mana slavnému literátovi věnuje i představení Čapek a Olga. Mapuje v něm milostný příběh dvou mimořádných individualit – Čapka a jeho ženy, taktéž spisovatelky a herečky – za mimořádných historických okolností.

Ve stejném měsíci premiéru odbude i novinka Městského divadla v Mostě. K výročí se připojilo nastudováním pohádky o zdvořilém loupežníkovi a rozmazlené princezně Lotrando a Zubejda.

Čapka už má na repeortoáru například pražské Rokoko, jež inscenací s jednoduchým názvem Čapek přibližuje spisovatele na sklonku života, kdy musel čelit malosti a nenávisti českého národa. Plzeňské Divadlo J. K. Tyla zase zvolilo fantaskní hru o robotech R. U. R.

Halík ve Svatoňovicích

Malé Svatoňovice, v nichž se v roce 1890 spisovatel narodil, zvou 10. ledna na přednášku kněze Tomáše Halíka. V Čapkově rodišti bude mluvit o jeho „plaché zbožnosti“.

„Čapek ztělesňoval v české společnosti to, čemu se v anglosaském světě říká public intellectual – to znamená intelektuál, který nezůstává uzavřený do slonovinové věže své odbornosti, ale bedlivě sleduje vývoj společnosti, diagnostikuje jej, komentuje jej, je zde se svými radami a varováními,“ uvedl před lety k výročí Čapkova skonu kněz a teolog Tomáš Halík.

Příznivci díla Karla Čapka mohou také kdykoliv navštívit památník ve Strži u Staré Huti, někdejším autorově letním sídle. Především na tomto místě trávil poslední roky života a varoval před nastupujícím nacismem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
před 16 hhodinami

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
před 23 hhodinami

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
29. 9. 2026‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.