Knihy a myšlenky Karla Čapka jsou aktuální dodnes díky nadčasovým tématům a víře v obyčejného člověka. Spisovatel, dramatik, novinář a humanista se zájmem o veřejné dění se přitom narodil už před sto třiceti lety, 9. ledna, v Malých Svatoňovicích. Zemřel v politicky pohnuté době o pouhých 49 let později.
(Ne)obyčejný život. Před 130 lety se narodil Karel Čapek
Slovy jeho přítele, novináře Ferdinanda Peroutky, pozvedl Čapek „českou literaturu na úroveň světovosti“. Čapkův tvůrčí záběr byl pozoruhodně široký. Sahal od poezie přes publicistiku, prózu, drama, cestopisy, pohádky až k politickým a filozofickým úvahám.
Nesmrtelnost si zajistil zejména romány a dramaty, která varují před zneužitím politické moci či techniky. K jeho nejslavnějším dílům patří Válka s mloky, Bílá nemoc, Ze života hmyzu nebo Matka. V letech 1932 až 1938 byl opakovaně nominován na Nobelovu cenu za literaturu, pokaždé neúspěšně.
Schopnost bystrého pozorovatele, jenž vidí i obyčejné maličkosti v neotřelých souvislostech, prokazoval Čapek pravidelně i v tisku. Jako novinář pracoval od roku 1921 až do konce života v pražské redakci Lidových novin. Kromě aktuální publicistiky psal s lehkostí i humorem o lidských vášních, zálibách či slabostech. Z některých fejetonů později vznikly i knihy, například román Továrna na absolutno.
Jeho trilogií novel Hordubal, Povětroň a Obyčejný život se prý inspiroval americký spisovatel Arthur Miller, autor hry Smrt obchodního cestujícího.
Karel Čapek působil také jako dramaturg a režisér Vinohradského divadla v Praze, kde nastudoval mimo jiné světovou premiéru své hry Věc Makropulos, v níž si zahrála i Olga Scheinpflugová. S touto herečkou a spisovatelkou se Čapek oženil v roce 1935, tři roky před svou smrtí.
S bratrem Josefem a pátečníky
Od poloviny 20. let minulého století žil, spolu se svým bratrem, malířem Josefem Čapkem, na pražských Vinohradech ve dvojvile se společnou zahradou. Společně napsali některá díla. Například divadelní hry Ze života hmyzu a Loupežník, povídkové knihy Krakonošova zahrada či Devatero pohádek nebo jednoaktovku Lásky hra osudná.
Do literatury vstoupili společnými povídkovými soubory Zářivé hlubiny. Z jejich spolupráce vyšlo i Pásmo Guillauma Apollinaira, jež Karel přeložil a Josef doplnil linoryty. A právě Josef údajně poradil svému bratrovi pro drama R.U.R. slovo robot, které se následně ujalo i v dalších jazycích.
Připomeňte si v iVysílání filmy podle děl Karla Čapka:
GALERIE
čapek filmy
Ve vinohradské vile se každý pátek scházeli „pátečníci“. Mezi hosty patřila demokratická elita první republiky – kromě T. G. Masaryka, Edvarda Beneše, Ferdinanda Peroutky například také Eduard Bass, Karel Poláček a Vladislav Vančura.
S Masarykem sepsal navíc Čapek třídílné „hovory“. S prvním československým prezidentem ho spojovalo demokratické a humanistické smýšlení. „… věřím v právo každého na život, práci, blahobyt a svobodu ducha, věřím v mír, ve Spojené státy světa a rovnost národů, věřím v humanitu, v demokracii a v člověka, amen,“ napsal v jednom ze svých děl.
Útočiště ve Strži
Poslední tři roky života pobýval Karel Čapek převážně na letním sídle nad rybníkem Strž u Staré Huti nedaleko Dobříše, kde je v současnosti jeho památník. Tam strávil také podstatnou část osudového podzimu roku 1938.
„Přijíždí sem z Prahy, kde je rozjitřená atmosféra, aby si uspořádal myšlenky, aby dokázal dát ještě na papír to, co chce říci. Připravuje prohlášení do novin bezprostředně po přijetí mnichovského diktátu, píše útěšné články, nabádá lidi, aby nacházeli nové hodnoty,“ přiblížila Kristina Váňová, někdejší ředitelka Čapkova památníku, v roce 2013 v pořadu Historie.cs tehdejší spisovatelovo rozpoložení.
Bílá nemoc, film z roku 1937 podle Čapkova dramatu (k přehrání do 16. 1. 2020) (zdroj: ČT24)
A na Staré Huti zažívá také povodeň, která zasáhla prakticky celou zahradu i s novými výsadbami. Při odklízení škod u domu si původně přivodil lehkou chřipku. Jeho stav se nejprve zlepšil, ale brzy musel znovu ulehnout. Až pozdě bylo rozpoznáno, že se u něj rozvinul zápal plic. Zdravotní stav komplikovalo i to, že Čapek byl silný kuřák a trpěl Bechtěrevovou chorobou, která mu deformovala páteř a hrudní koš. V situaci, kdy nebyla dostupná antibiotická léčba, se tak zápal plic stal takřka neřešitelnou situací.
Nebezpečný i po smrti
Zemřel doma ve vile v Praze na Vinohradech večer na první svátek vánoční, tedy 25. prosince. „Umíral vsedě při plném vědomí, pokorně a tiše, jako dítě, kterému to nařídil učitel. Ještě odpoledne se omlouval za to, že umírá: Řekni pánům profesorům Charvátovi a Pelnářovi, že jsem jim nerad zkazil Vánoce,“ popisuje Olga Scheinpflugová, jak na prahu smrti myslel na lékaře, kteří ho navštívili na Štědrý den.
Smrt ho uchránila před tragickým osudem jeho bratra Josefa, který byl zatčen už v září 1939 a zemřel zřejmě těsně před koncem druhé světové války v koncentračním táboře.
Pohřeb Karla Čapka se konal 29. prosince. „V soumračné druhé republice je Čapek nebezpečný pro některé lidi i po smrti, protože ani Národní divadlo, pro něž napsal řadu dramat, ani Národní muzeum, kde by měl jako člen Akademie nárok na vypravení pohřbu z Pantheonu, se k němu nehlásí a uvádějí velice malicherné důvody, proč to nemohou udělat. Nakonec je to paradoxně katolická církev, opat Metoděj Zavoral, Čapkův přítel, který vypravuje pohřeb na Vyšehradě. A byla to zároveň jedna z posledních manifestací českého národa před okupací,“ připomněla v pořadu Historie.cs Kristina Váňová.
V roce 1995 mu prezident Václav Havel udělil in memoriam Řád T. G. Masaryka.
Přehrajte si v iVysílání dokumenty o životě a díle Karla Čapka:
GALERIE
dokumenty o karlu čapkovi