Vlastně nic. Československé konceptuální umění začíná v Brně

2 minuty
Fait Gallery se vrací ke konceptuálnímu umění 70. let
Zdroj: ČT24

Téměř tisíc děl pětašedesáti československých autorů přibližuje konceptuální umění sedmdesátých let. Díla Dalibora Chatrného, Milana Knížáka nebo slovenského výtvarníka Dezidéra Tótha na výstavu shromáždila brněnská Fait Gallery.

Právě na začátku sedmdesátých let konceptuální umění na československou výtvarnou scénu nastoupilo. Důraz se přesunul od estetických a materiálových kvalit díla k jeho sociálnímu, osobnímu nebo historickému kontextu. 

Vystavená díla pochází od různých autorů, přesto se v nich dají vystopovat společné tendence. Českoslovenští konceptuální umělci se v průběhu sedmdesátých let navštěvovali a vzájemně se inspirovali.

Konceptuální umění pro mě znamenalo ohromné osvobození. K tomu, aby člověk udělal nějaké dílo, nepotřebuje vlastně nic.
Jiří Kovanda
výtvarník

Vystavovat svá díla ale kvůli politickému režimu veřejně nemohli. Odmítal vše, co nepodporovalo oficiální umělecký směr – socialistický realismus. Autoři proto vytvářeli takové umělecké kousky, které se vešly do obálek, aby je mohli poslat na výstavy do zahraničí – nebo svým známým. „Vybraným přátelům jsem zasílal malou obálku, ve které byla kartička se slovem ‚oblak‘. Moje bytí jako součást něčeho, co plyne, což jsou oblaky,“ vzpomíná Dezider Tóth.

Z výstavy ČS koncept 70. let
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

Výstava tematicky reflektuje tehdejší vnímání přírodního prostředí, využívání kartografie nebo partitur. „Rozdělena je na deset kategorií, prezentují se v nich jak čeští, tak slovenští autoři,“ upřesnila kurátorka Jana Písaříková. „Město Brno je jedno z míst, kde byla konceptuální tendence v sedmdesátých letech silně zastoupena,“ připomněla. Ke konceptuálnímu umění tehdejší doby se návštěvníci Fait Gallery mohou vracet do 13. ledna.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 4 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 5 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 6 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 9 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 15 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
včera v 20:36

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...