Téměř tisíc děl pětašedesáti československých autorů přibližuje konceptuální umění sedmdesátých let. Díla Dalibora Chatrného, Milana Knížáka nebo slovenského výtvarníka Dezidéra Tótha na výstavu shromáždila brněnská Fait Gallery.
Vlastně nic. Československé konceptuální umění začíná v Brně
Právě na začátku sedmdesátých let konceptuální umění na československou výtvarnou scénu nastoupilo. Důraz se přesunul od estetických a materiálových kvalit díla k jeho sociálnímu, osobnímu nebo historickému kontextu.
Vystavená díla pochází od různých autorů, přesto se v nich dají vystopovat společné tendence. Českoslovenští konceptuální umělci se v průběhu sedmdesátých let navštěvovali a vzájemně se inspirovali.
Vystavovat svá díla ale kvůli politickému režimu veřejně nemohli. Odmítal vše, co nepodporovalo oficiální umělecký směr – socialistický realismus. Autoři proto vytvářeli takové umělecké kousky, které se vešly do obálek, aby je mohli poslat na výstavy do zahraničí – nebo svým známým. „Vybraným přátelům jsem zasílal malou obálku, ve které byla kartička se slovem ‚oblak‘. Moje bytí jako součást něčeho, co plyne, což jsou oblaky,“ vzpomíná Dezider Tóth.
Výstava tematicky reflektuje tehdejší vnímání přírodního prostředí, využívání kartografie nebo partitur. „Rozdělena je na deset kategorií, prezentují se v nich jak čeští, tak slovenští autoři,“ upřesnila kurátorka Jana Písaříková. „Město Brno je jedno z míst, kde byla konceptuální tendence v sedmdesátých letech silně zastoupena,“ připomněla. Ke konceptuálnímu umění tehdejší doby se návštěvníci Fait Gallery mohou vracet do 13. ledna.