Výtvarník a hudebník František Skála chystá k vydání rozšířenou verzi Velkého putování Vlase a Brady. Komiks poprvé doplní návrhy z nikdy nerealizovaného filmu. Nové vydání mělo doprovodit zahájení výstavy v Galerii hlavního města Prahy, kde chce Skála představit svou, ne tak veřejnosti známou, ilustrátorskou tvorbu. V případě, že se výstava neotevře, bude o všestranném umělci i tak dost slyšet, navíc totiž nahrál debut svých autorských písní a album surrealistických dechovek.
Vlas a Brada putují k filmu. A František Skála hledá posluchače surrealistické dechovky
František Skála se prý všemi dostupnými prostředky pokouší navodit sám sobě stav úžasu a poté ho zprostředkovat druhým. Tvořivou energii nechává na ostatní působit už od konce osmdesátý let, kdy volné umělecké sdružení Tvrdohlaví vzdorovalo ztuhlosti socialismu provokativním humorem.
Ve stejné době nakreslil Velké putování Vlase a Brady. Příběh o cestě dvou přátel podivuhodnou zemí označuje za první knižní komiks, který v Československu mohl díky uvolněné atmosféře vyjít. „Dělal jsem ho v průběhu roku 1987 a 1988, to byla nejkrásnější léta mé generace, kdy všechno to kulminovalo a schylovalo se pomalu k revoluci. Je to typická ukázka postmoderního přístupu k tvorbě,“ poznamenává.
Velké putování vznikalo navíc v době, kdy byly jeho děti malé a on se po nánosu z uměleckých škol vracel do svého dětství, což ovlivnilo i jeho volnou tvorbu. Ta se vyznačuje notnou dávkou fantazie a hravosti.
Lesojan se dostal do Národní galerie, do filmu ne
V komiksu využil zároveň postavy, které vytvořil také dříve nebo později jako sochy. „Třeba v modrém lese se vyskytuje lesní duch Lesojan, toho jsem pak udělal ze dřeva a pergamenu a je ve sbírkách Národní galerie,“ uvádí konkrétní příklad Skála.
Komiksový příběh podle něho má v sobě všechno, co by měl mít: legraci, atmosféru i trošku hrůzy. Převyprávět se ho chystal také celovečerním animovaným filmem. „S tím nápadem přišel Martin Otevřel. Pracovalo se na něm v polovině devadesátých let ve zlínských studiích, kde chtěli, aby se studia znovu nastartovala,“ prozradil Skála.
Nepodařilo se ale sehnat dost peněz, takže dvouleté přípravy skončily v šuplíku. Z něho se nyní dostaly na padesát stran rozšířeného vydání Velkého putování Vlase a Brady.
Ilustrace a obraz mamince
Knižní vydání návrhů k nikdy nerealizovanému snímku načasoval Skála na velkou výstavu své ilustrátorské tvorby, která zůstává tak trochu ve stínu jeho dalších uměleckých aktivit. Ilustracím se věnoval především právě v osmdesátých letech. Jeho práce lze najít v dětských knihách, vědeckých publikacích, fotografických komiksech i autorských titulech.
Výstava František Skála a jiné práce v Galerii hlavního města Prahy se měla veřejnosti otevřít 9. dubna, s velkou pravděpodobností ale zůstane za zavřenými dveřmi. „Jiné práce“ v názvu zastupují třeba Skálovy malby.
„Začínat by měla nejstaršími obrazy, které jsem nikdy nevystavoval, jen v undergroundových výstavách u nás doma v zadním pokoji. Například obrazy z roku sedmdesát, když jsem byl v osmé třídě, které jsem maloval mamince k Vánocům,“ prozradil.
„Končit to bude současnou tvorbou. Mou vášní posledních dvou let je, že maluju důsledně přírodními hlinkami, které si nasbírám v krajině.“ Umělec, pro něhož je typické využívání rozličných přírodnin při tvorbě, si tak třeba vytvořil nový odstín červenohnědé roztlučením kamene z australského Darwinu.
Rudé oko leze ze stanu
Aby toho nebylo málo, v pětašedesáti letech vydává album autorských písní, které za léta nashromáždil. Nazval ho jednoduše Debut a nahrával s uskupením Třaskavá směs. Kapela, do níž patří také Petr Nikl, Miroslav Černý a nedávno se přidal Petr Tichý, vystupuje kromě autorských písní také s interpretacemi hitů Elvise Presleyho, Toma Waitse nebo Boba Dylana.
S dechovou hudbou Provodovjané navíc natočil CD Pojď se mnou děvče mé. Jak uvádí doprovodná dechovka, spíše pro pobavení. „Polovina písní je ode mě, polovina jsou ty, které mě naučil tatínek, buď staropražské, nebo velice kuriózní songy jako Rudé oko leze ze stanu nebo Na krchově vrzly dveře. S dechovkou mají naprosto surrealistický rozměr,“ pokouší se přiblížit výsledek Skála.
Připouští, že novinka míří na cílovou skupinu, která ještě neexistuje. „Tady je potřeba vysekat spáru majzlíkem a pak ji odpálit dynamitem, aby se ta skupina vytvořila,“ zná ale cestu.