Národní technická knihovna hostí výstavu toho nejlepšího z architektury šedesátých a semdesátých let. Je završením pětiletého výzkumu Národního památkového ústavu (NPÚ), jehož cílem je upozornit na kvality architektury tohoto opomíjeného období. Výstavu zavřenou kvůli protipandemickým opatřením zpřístupnila knihovna zájemcům pomocí 3D vizualizace.
Virtuální výstava ukazuje opomíjené stavby. Lidé je hodnotí spíš podle vzpomínek než kvality
3D výstava upozorňuje na architekturu 60. a 70. let (zdroj: ČT24)
Odborníci prošli při výzkumu na pět set staveb. Výstava nabízí reprezentativní vizitku brutalismu, bruselského stylu i normalizační doby. Návštěvníky chce o moderní architektuře šedesátých a sedmdesátých let jednak informovat a jednak připomenout, co znamená pro současnost.
V uvolněných šedesátých letech pronikly po éře přejímání sovětských vzorů do české architektury nové tvary i materiály. „Obnova těchto staveb je daleko komplikovanější, protože řada z nich nese materiály, které se dnes už ani nevyskytují,“ poznamenává autorka projektu a generální ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková.
Nedostatek údržby a mnohdy i necitlivé úpravy některé z objektů přivedly až do dnešního neutěšeného a nevzhledného stavu. Odborníci nyní hledali nové metody, jak stavby šetrně obnovovat, a přitom zachovat jejich autentičnost. „V případě oprav a sanací nemůžeme využít dnes běžné sanační materiály, protože ty vypadají jinak než původní povrch konstrukce,“ zmiňuje další úskalí člen výzkumného týmu Ondřej Anton z Vysokého učení technického v Brně.
Stačil by respekt
K tomu nejlepšímu z architektury šedesátých a sedmdesátých let patří podle výzkumu například středisko vodních sportů ve Ždáni, železniční stanice v Ostravě-Vítkovicích, smuteční síň ve Svitavách nebo Městské divadlo v Mostě.
O výjimečnosti řady takových staveb ale veřejnost neví a lidé k nim nemají vztah. Navíc tyto objekty nesou stigma ideologie minulého režimu. „Lidé architekturu té doby nehodnotí z hlediska vlastní kvality, ale prizmatem vzpomínek. Ale u mladší generace, která není zatížena, sleduji, že k tomu dokáže přistupovat čistě a kvality vidí,“ podotýká historička architektury Radomíra Sedláková.
obrázek
Najdou se i výjimky, například vysílač a horský hotel Ještěd. Vlaštovka hi-tech architektury je na rozdíl od většiny staveb ze stejné doby památkou. Ne všechna architektura, kterou odborníci v šedesátých a sedmdesátých letech považují za výjimečnou, musí být podle nich památkově chráněná, stačil by pouhý respekt k práci minulých generací.
Kromě výstavy, která by měla ve virtuální podobě zůstat přístupná do konce června, mohou zájemci stavby ze zmíněného období najít také v Památkovém katalogu. Do této specializované veřejné databáze odborníci zařazovali ty, o něž se zajímali při výzkumu.