Více než dvě stě děl malíře Zdeňka Buriana vystavuje pražský Obecní dům. Rozsáhlá výstava nazvaná Širým světem zavede návštěvníky do světa významného umělce, jehož kresby doprovázely knihy Eduarda Štorcha, Jaroslava Foglara nebo Karla Maye. Expozice, která některá díla na veřejnosti prezentuje vůbec poprvé, potrvá do konce června.
„Výstava, kterou jsme připravovali rok, skýtá přes 200 originálů, které jsou rozděleny do 14 tematických celků. Výstava je výjimečná v tom, že to je velmi komplexní pohled do tvorby Zdeňka Buriana,“ upozornil její kurátor Jakub Sluka z Retro Gallery, která minulý rok pro Obecní dům připravila úspěšnou výstavu Kamila Lhotáka.
„Výstavu Kamila Lhotáka navštívilo 30 tisíc lidí a my předpokládáme, že toto číslo bude pokořeno, protože ilustrace Zdeňka Buriana jsou úžasné,“ řekl předseda představenstva Obecního domu Vlastimil Ježek.
Mistr dobrodružství
Výstava se jmenuje Širým světem podle časopisu, který vycházel ve třicátých letech a každý rok reprodukoval desítky originálů Zdeňka Buriana. Jednotlivé tematické celky expozice, které mapují jeho umělecký vývoj a velmi široký záběr, představují ilustrace k dobrodružným příběhům Jacka Londona, Julese Verna, Rudyarda Kiplinga, Roberta Louise Stevensona, Karla Maye nebo Arthura Ransoma.
Další kapitoly lákají na kvašové malby k cestopisům Enriqua Stanka Vráze nebo ilustrace k vědecko-fantastickým titulům Ludvíka Součka a Vladimira Obručeva. Právě Obručevova Plutonie se nyní dočká nového vydání.
„Je to příběh ruských vědců, kteří se vydají do neznámých oblastí, kde objeví zemi odříznutou od zbytku světa a neznámou zvířenu,“ říká Ondřej Müller, programový ředitel nakladatelství Albatros, které na výstavě v Obecním domě spolupracovalo.
Pravěká imaginace
Expozice uvádí také jeho vědecké ilustrace, zejména rekonstrukce pravěkých zvířat a rostlin a prehistorických krajin zpracované společně s profesorem paleontologie Josefem Augustou. Známé jsou zejména obrazy dinosaurů, mamutů nebo prvních lidí.
Burian tak významně přispěl k popularizaci této vědní disciplíny, i když některé jeho obrazy vědecky zastaraly ještě za jeho života. „Burian nedělal vědecké rekonstrukce, on dělal imaginativní obrazové rekonstrukce pravěku,“ říká k tomu kurátor Vladimír Prokop.
Výstava představuje také Burianovu volnou tvorbu. Ačkoliv jeho umění po několik generací oživuje fantazii čtenářů, kritika toto obrovské dílo, které čítá kolem 14 tisíc ilustrací a obrazů, dlouho nebrala vážně. Jeho dosud nejdražším vydraženým obrazem je Tygr ussurijský, který se roku 2017 prodal za 3,1 milionu korun včetně aukční přirážky.
