Václav Marhoul začal natáčet Nabarvené ptáče, hvězdy se přidají později

2 minuty
Václav Marhoul začal natáčet Nabarvené ptáče
Zdroj: ČT24

Film Nabarvené ptáče, příběh dítěte, které se musí samo vypořádat s krutostí války, začal natáčet režisér Václav Marhoul. Vůbec první natáčecí den v životě si v pondělí prožil hlavní hrdina, teprve devítiletý Petr Kotlár. Spolupráci na filmu přislíbili také slavní herci Stellan Skarsgård nebo Harvey Keitel. Koproducentem snímku je České televize.

Mladého Petra Kotlára zná režisér Václav Marhoul už několik let. Jeho prarodičům totiž patří restaurace v Českém Krumlově, kam režisér chodí, když pracuje na scénářích. „Úplně intuitivně bez castingu jsem si ho vybral, protože jsem vycítil, že by to mohl být on,“ říká režisér válečného dramatu Tobruk nebo parodie na detektivky Mazaný Filip.

Fretka je teprve začátek

Děj Nabarveného ptáčete se odehrává za druhé světové války a hlavní postavou je devítiletý Žid Joska, jehož rodiče pošlou k příbuzné na venkov kdesi ve východní Evropě, aby ho uchránili před nacisty.

I když režiséra a představitele hlavní role dělí několik desítek let, jedno je spojuje, totiž určitá nezkušenost. Chlapec nemá herecké zkušenosti, režisér zase nikdy nenatáčel s dětmi. „Myslím, že si na to oba postupně zvykneme, nějak to dáme. Ty těžké věci ho teprve čekají,“ říká Marhoul.

Režisér Václav Marhoul
Zdroj: Radek Petrášek/ČTK

„Nelíbí se mi, že mě kousla fretka, ale docela mě to baví,“ říká mladý Petr Kotlár. Drobné zranění od fretky je jen malá nepříjemnost v porovnání s psychickou zátěží, která na chlapce teprve čeká: scény plné násilí. Během natáčení se o něj stará psycholog i babička.

„Přijde mi důležité zdůraznit, že to je jenom hra, že se to ve skutečnosti neděje,“ říká o psychicky náročném natáčení konzultant a student psychologie Filip Šinkner. Scénář napsal Václav Marhoul podle knižního bestselleru Jerzyho Kosińského. Ve své prvotině spisovatel zpracoval vlastní zkušenosti a traumata, kvůli židovskému původu se musel během druhé světové války skrývat na polském venkově.

V nově natočené scéně mladého hrdinu Josku v borovém lese pronásledují tři chlapci. Když ho dohoní, ztlučou, benzinem polijí jeho ochočenou kunu a zapálí. Ve skutečnosti jde o atrapu. „Zvířat bude ve filmu požehnaně, ale žádnému neublížíme,“ dodal Marhoul.

Ve filmu se mají objevit Stellan Skarsgård nebo Harvey Keitel

Scénářem k Nabarvenému ptáčeti Marhoul přesvědčil nejen porotu Ceny Krzysztofa Kieślowského na festivalu v Cannes, ale také filmové hvězdy. Nabídku zahrát si v jeho filmu přijal švédský herec Stellan Skarsgård, známý z filmů Prolomit vlny nebo Dobrý Will Hunting, a německý herec Udo Kier, kterého diváci znají třeba z hororového seriálu Království.

Písemně svůj zájem potvrdil také Harvey Keitel, kterého Češi mohli potkat předloni na festivalu v Karlových Varech, kam přijel představit tehdejší novinku Paola Sorrentina Mládí.

Natáčení na Ukrajině a v Polsku

První klapka filmu padla v Doksech na Českolipsku. Štáb se však brzy přesune do zahraničí. „Pak 18. března letíme na Ukrajinu, kde budeme do Velikonoc. Film budeme realizovat až do června 2018. Ukrajina je první fáze, potom točíme několikrát v České republice a v červnu příštího roku končíme v Polsku,“ prozradil režisér.

V roce 2019 plánuje Nabarvené ptáče premiéru ve světě, až pak se uskuteční promítání v Česku. Snímek neskrývá velké ambice. Poslední český film, který vyhrál prestižního Oscara, byl roku 1996 Kolja režiséra Jana Svěráka. Se snímkem Nabarvené ptáče ho spojuje nejen sázka na dětského hrdinu, ale také jméno kameramana Vladimíra Smutného.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Možná je něco ve vodě. Patnáct výtvarníků spojují Louny a výstava

Galerie města Loun slaví patnáct let činnosti a na připomenutí připravila výstavu patnácti lounských výtvarníků. Všichni představovali svou tvorbu už i dříve právě v prostorách této galerie.
před 10 hhodinami

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
před 15 hhodinami

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
včeraAktualizovánovčera v 18:56

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
včera v 11:02

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
včera v 07:30

Národní divadlo Brno uspělo na světových operních cenách

Národní divadlo Brno proměnilo obě nominace na ocenění The International Opera Awards. V konkurenci přehlídek a operních domů zvítězilo v kategorii nejlepší festival za Janáček Brno 2024 a mezi novými produkcemi bodovala inscenace opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy. Delegace z Brna v čele s ředitelem Martinem Glaserem ocenění převzala v pátek v Athénách v sídle Řecké národní opery.
14. 11. 2025

Běda obrazu, který na výstavě Evy Švankmajerové potřebuje vysvětlit

V pražském Centru DOX je k vidění tvorba přední výtvarnice českého surrealistického hnutí Evy Švankmajerové. Výstava Běda obrazu představuje její malby, kresby, ale i návrhy plakátů a filmové dekorace. Výrazně se na ní podílel manžel zesnulé umělkyně, výtvarník a filmař Jan Švankmajer.
14. 11. 2025

Českou cenu za architekturu získal dětský hospic Dům pro Julii

Českou cenu za architekturu letos získal dětský hospic Dům pro Julii. Jeho autory jsou Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru Čtyřstěn architekti a krajinářský architekt Marek Holán. Vítěze ve čtvrtek vyhlásili zástupci České komory architektů, která soutěž pořádá. Společně s hlavním vítězem porota ocenila i pět realizací titulem Finalista a další dvě Cenou Aleny Šrámkové a čestným uznáním. Šest projektů získalo cenu partnerů.
13. 11. 2025
Načítání...