Už nedělám v životě tu chybu, že bych se snažila pro všechny, říká herečka Anna Geislerová

Nahrávám video
Interview ČT24: Anna Geislerová o Němcové i Havlové
Zdroj: ČT24

V neděli večer končí minisérie Božena, kde si hlavní roli zahrála herečka Anna Geislerová. V Interview ČT24 mluví o tom, co pro ni role znamenala, co ji baví na vlastním psaní i jak koronavirus proměnil hereckou profesi a filmový průmysl.

„Mám hodně ráda svoji práci, která mi umožňuje nepřemýšlet sama nad sebou, ale nad někým jiným. Myslím, že hodně herců to tak má. Máte prostor věnovat se v mysli plně někomu jinému než sám sobě. Teď mám dost času, ale pracuji dál, točím, takže tvůrčí proces pořád probíhá, a to je věc, která mě naplňuje a odpoutává od sebe, což je zdravý proces,“ říká o svojí práci Geislerová.

Podle herečky by o sobě spisovatelka Božena Němcová nepochybovala v části své osobnosti, zároveň ale byla inteligentní ženou. „A takoví lidé pochybují hodně o sobě a o svých hodnotách či kvalitách,“ myslí si. Během natáčení minisérie prý s kolegy debatovala, zda by dnes Němcová byla bloggerkou, aktivistkou nebo třeba opoziční političkou. V dnešní době by podle herečky určitě neztratila schopnost pojmenovávat věci a interpretovat je.

Na roli se Geislerová připravovala i čtením korespondence spisovatelky, chtěla o Němcové vědět co nejvíc. „Přišla mi jako sklo. Tvrdá a zároveň strašně křehká. Chtěla jsem s ní a pro ni být odvážná. Šla přes bolest, přes trápení, přes lásku. Byla schopná vše převálcovat. Chtěla jsem být statečná a doufám, že jsem se k tomu beze strachu postavila. Člověk musí zapomenout na sebe a otevřít věci, které jinak neotvírá,“ uvádí herečka.

Jako spisovatelka se Geislerová zatím neoznačuje

V roli Němcové Geislerová vystřídala herečku Annu Kameníkovou. Měla kvůli tomu pochybnosti. „Mám pověst buldozeru, ale jsem velmi pochybovačný a přemýšlející člověk. Nejvíc pochybuji sama o sobě. Jsem šťastná, když vidím někoho, že je dobrý. Jít na řadu po někom, kdo prokázal vysokou kvalitu, je náročné a zavazující. Je to výzva, člověk chce obstát,“ sděluje Geislerová.

Pomohlo jí prý, že na place nebyla sama, a připravena je prý i na kritiku. Ohlasy má prý dobré, i když četla spoustu „strašlivých vyjádření“. „Už nedělám v životě tu chybu, že bych se snažila pro všechny. To nejde. Člověk musí vidět svoji cestu a vědět, že jde tudy. Co se děje okolo, na to se nesmí moc hledět,“ míní.

Sama stále píše povídky, chtěla by psát více, ale je prý „neukázněná“. „Zdráhám se říkat, že jsem spisovatelka, spíše se vidím jako autorka. To je takové nezávaznější. Až vydám další knihu, tak možná. Chtěla bych být spisovatelka. Potřebuji to dlouho nosit v hlavě, pak to jde rychle. Potřebuji to 'přespat' noc, dvě, a pak, když se k tomu po spánku vrátím, mozek udělá bilanci. Pak to upravuji a pak už to jde,“ uvádí. Povídky prý čte svým dětem a svému muži.

Havlová podle ní nestála o velkou pozornost

Nyní si také vysloužila další nominaci na Českého lva za roli Olgy Havlové ve filmu Havel. Boženu i snímek Havel točila Geislerová současně. Na bývalé první dámě obdivuje, že byla diplomatem, uměla na věci reagovat z odstupu a důležitá pro ni byla svoboda. Byla skromná, důstojná a elegantní.

„Její snažení bylo vždycky poctivé a upřímné. Nestála o moc velkou pozornost. To je v dnešní době vzácné. To já třeba nemám. Jsem herečka, takže nebudu tvrdit, že jsem strašně skromná a chci žít v ústraní,“ směje se Geislerová.

Lidé v branži prý nyní přistupují k práci s větší vděčností. Ona sama v současné době stihla dotočit projekty před uzávěrkami kvůli koronaviru, což považuje za štěstí a náhodu. Od herců se podle ní očekává, že budou „připravení dát si s kýmkoliv panáka na baru a být legrační“, hlavně by ale neměli mít názor a vyjadřovat se. „Je fakt, že máme velký dosah, asi tím, že jsme vidět a lidi se o nás zajímají. Potom nevidím žádný důvod, proč zrovna právě herci by se neměli vyjadřovat a neměli by být aktivní. Možná právě naopak,“ sděluje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
před 3 hhodinami

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
před 7 hhodinami

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
před 18 hhodinami

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
5. 3. 2026

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
4. 3. 2026

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
4. 3. 2026
Načítání...