Filmy a seriály o spisovatelích zvyšují jejich popularitu. Božena pomůže i ve školách, tvrdí učitelka

Nahrávám video
90' ČT24: Cílem seriálu Božena bylo hlavně zpopularizování spisovatelky
Zdroj: ČT24

Spisovatelé a jejich životy se často stávají námětem filmů či seriálů, jde totiž o velmi komplikované osobnosti a mnohdy s pohnutými osudy. S filmovým zpracování může jejich literární odkaz získat nový život – a k umělcům přivést novou generaci čtenářů. Česká televize nedávno uvedla minisérii Božena, která vypráví o životě první české spisovatelky Boženy Němcové. Poslední díl seriálu odvysílá ČT v neděli.

Literární vědec z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR Jiří Trávníček si myslí, že je dobře, že právě taková díla vznikají. Seriál Božena zatím hodnotí velmi vysoko. „Je tam velmi dobře propojen život s dílem, je nám ukázána jako bytost z masa a kostí. Všechno, co tam je, je z velké míry založeno na jejích textech,“ řekl v 90' ČT24. 

Seriál Božena pozitivně hodnotí i učitelka z Pražského humanitního gymnázia Michaela Šédová, podle které lze podobné snímky využít i při výuce. „Záleží samozřejmě na cílové skupině. Protože učím na osmiletém gymnáziu, předložím něco jiného nižšímu stupni a jiná fakta a jiné texty vyššímu stupni,“ řekla. 

Nahrávám video
Aňa Geislerová mluví o roli v minisérii Božena
Zdroj: ČT24

Podle Šédové je velmi dobré, když se studentům, ale i divákům ukáže spisovatel jako normální člověk, který má své slabé i silné stránky. „Sama za sebe jsem doporučila seriál starším dětem, to znamená patnáct plus. Velmi jsem ocenila, že ČT toto avizuje už před vysíláním, protože si myslím, že by tam mohlo dojít k chaosu v dětských duších, možná k nějakým zmatkům,“ uvedla. 

Při podobných zpracováních bývá scénárista často kreativní a někdy posouvá realitu. Podle Trávníčka i to může zvýšit popularitu. „(V případě Boženy Němcové) Stoupla poptávka po její koresponcenci, protože seriál je postaven hlavně na dopisech. Stoupla poptávka i po monografii Magdaleny Pokorné o životě jejího manžela, tím vším my Češi už žijeme,“ řekl. 

Představitelka hlavní hrdinky Geislerová by si s Boženou nerozuměla

Kreativní producent ČT Michal Reitler řekl, že hlavním cílem minisérie Božena bylo právě spisovatelku opětovně zpopularizovat a vytvořit novou cestu k její tvorbě. „Z reakcí jsme nadšení. Doufali jsme, že to vzbudí veřejný zájem, ale že bude takhle silný, nás opravdu těší,“ uvedl. 

Herečka Anna Geislerová, která si v seriálu zahrála právě Boženu Němcovou, řekla, že se díky natáčení dozvěděla o slavné české spisovatelce spoustu nových věcí, přiznává však, že by si s ní zřejmě nerozuměla. „Má spoustu kontroverzních povahových rysů, stoprocentně nejsem jejím oddaným fanouškem,“ řekla s tím, že i přesto má Boženu Němcovou jako spisovatelku ráda.
 

K seriálu ČT se vyjádřila i pra-pravnučka Boženy Němcové Renata Němcová, která uvedla, že ke zpracování měla i pár výhrad. „Chápu jejich pojetí (scénáristů), možná se mi nelíbí, že je to pro mě soukromé,“ uvedla zejména s odkazem na intimní scény. „Otázkou je, jestli to opravdu bylo jinak, nebo jestli je moje vnímání z hlediska toho, že je to členka mojí rodiny,“ dodala. 

„Mě Božena ve škole moc nebavila, jak se učila. Toto je mnohem zábavnější učení o někom, kdo prožil nějaký zajímavý a pestrý život a zanechal po sobě dílo, jaké po sobě zanechala ona. Takže mně se to moc líbí,“ dodal herec Jan Budař, který v seriálu ztvárnil lékaře Viléma Dušana Lambla. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 2 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 3 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 4 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
před 22 hhodinami

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
včera v 11:56

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

Kontrarevolucionář v hollywoodském stylu. KLDR zatraktivňuje propagandu

V novém propagandistickém filmu, který letos odvysílala severokorejská televize, se kontrarevolucionář neúspěšně pokusí o atentát na někdejšího vůdce Kim Čong-ila. Fiktivní příběh překvapuje akčními scénami a navazuje na trend filmařů KLDR točit ve stylu Hollywoodu. Chtějí tak konkurovat zahraniční produkci, která se k Severokorejcům i přes zákazy dostává. A nabídnout propagandu v atraktivním balení.
28. 2. 2026

Warner Bros. podepsala smlouvu o převzetí s Paramountem

Společnost Warner Bros. Discovery (WBD) podepsala smlouvu, podle níž ji za 110 miliard dolarů (2,2 bilionu korun) přebírá mediální skupina Paramount Skydance. Vyplývá to ze záznamu globální porady firmy, který má k dispozici agentura Reuters. Druhý zájemce o převzetí filmových studií a streamovací divize konglomerátu WBD, společnost Netflix, předtím odmítl zvýšit svou nabídku. Spojením obou firem vznikne jedno z největších filmových studií na světě.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...