Unikátní snímky představují lágr Broumov. Táborem prošlo přes 30 tisíc zajatců

Unikátní soubor fotografií představuje nová kniha o méně známé kapitole první světové války. Přibližuje osudy válečných zajatců, kteří byli internováni nedaleko Broumova. Za čtyři roky jich táborem prošlo přes 30 tisíc, dva a půl tisíce vězňů se konce bojů nedožilo. Knihu i výstavu přímo na místě, kde lágr stál, připravil broumovský písmák Petr Bergmann, který byl hostem Událostí v kultuře.

Tábor by mohl složením obyvatel připomínat multikulturní čtvrť evropského města, jaké národnosti se na Broumovsku sešly?
Původně byl zajatecký tábor budován pro ruské vojáky, nakonec ale převážili srbští zajatci, kterých bylo v táboře až 90 procent. Ke konci války se tam objevovali i Rumuni, Italové, Černohorci, a dokonce Poláci a Litevci.

Jak se ta kolekce fotografií vůbec dochovala, kdo je jejím autorem?
Autorem fotografií je táborový lékař, doktor Georg Langer. Byl amatérským fotografem a fotografoval uvnitř tábora, to je na souboru unikátní. Jeho otec byl jedním z velitelů, takže se mohl po táboře volně pohybovat a fotografovat, což normálně nebylo možné.

Z fotografií, kterých pořídil přes dvě stě, pak vytvořil album, které věnoval generálu Mayrhoferovi, což byl hlavní velitel tábora. Právě z jeho pozůstalosti se dochovalo.

Nahrávám video

Kde byly fotografie po celou dobu uloženy?
Kde byly celou dobu, se neví, ale pak se objevily v soukromé sbírce, kde jsem se k nim dostal já.

Skoro každý desátý v lágru nepřežil, proč bylo tolik obětí?
Zajatci umírali hlavně celkovým vyčerpáním a podvýživou. Epidemie samozřejmě propukaly, skvrnitý tyfus, cholera, malárie a podobně. Zacházení se zajatci ale není v žádném případě srovnatelné s tím, co se dělo za druhé světové války. Tady o ně bylo relativně dobře postaráno a zacházení bylo velice slušné, i když byli nasazováni do nucených prací. Nicméně žádné mučení ani popravy, nic takového se neobjevovalo.

Vy jste vydání knihy doprovodil také výstavou přímo v místech, kde tábor stál. Co z něj dnes zbylo?
Z tábora nezbylo vlastně nic. Dva a půl tisíce zemřelých připomíná pouze dochovaný památník postavený samotnými vězni na někdejším zajateckém hřbitově. Jinak tábor byl rozebrán ihned po skončení první světové války a dnes je tam sportovní letiště. Pozemky totiž patřily benediktinům a částečně martínkovickým sedlákům, takže se pak na nich dál hospodařilo.

Jaké povědomí mají o táboře současní obyvatelé Broumovska?
Obecně se vědělo, že tam nějaký tábor byl. Už ale málo se vědělo, že byl z první světové války a jak byl obrovský. Právě to nyní výstava dokumentuje. Jedná se o 55 panelů, které vedou podél celé plochy, kde tábor stál, tedy přímo na autentickém místě.

  • Publikace Lager Broumov / Braunau 1915–1918 vznikla z unikátního fotografického alba, které v zajateckém táboře pořídil místní lékař Georg Langer. Další materiály, jako jsou dobové články a dopisy zajatců, získal autor Petr Bergmann od sběratelů z Čech i Rakouska.
  • Při psaní textu vycházel ze svědectví pamětníků, zejména ze samizdatu broumovského obchodníka Augusta Welzenberga, který podrobně popsal každodenní život v táboře. Cenné jsou také materiály od vižňovského řemeslníka Franze Teutlera. Ten zaznamenal třeba vzpomínky na transporty vězňů a jejich pouť z vlakového nádraží v Meziměstí.
  • Poslední fotografie pocházejí z přelomu října a listopadu 1918, kdy byl po kapitulaci Rakouska-Uherska tábor opuštěn dohlížejícími vojáky a v nastalém chaosu docházelo k útěkům zajatců a rabování. Někteří vězni se pak do tábora dobrovolně vrátili, aby mohli být transportováni do vlasti.
  • V zajateckém táboře u Broumova bylo drženo asi 30 tisíc vězňů srbské, ruské, italské, rumunské a černohorské národnosti, některé zprávy hovoří také o makedonských Bulharech, litevských Polácích a podobně. Monarchie vězně využívala k nuceným pracím v zemědělství, průmyslu a stavebnictví. Někteří zajatci působili na statcích místních sedláků.
  • V táboře přišlo o život asi dva a půl tisíce lidí, zejména Srbů. Příčinou bylo hlavně vyčerpání, hlad a epidemie nemocí, které se mezi zesláblými vězni rychle šířily. Po skončení války byl tábor srovnán se zemí, ačkoliv jsou jeho pozůstatky stále k vidění. Na jeho místě poblíž Broumova se v současnosti nachází sportovní letiště.
  • Další informace na webu: Broumovsko.org

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
před 19 hhodinami

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
před 21 hhodinami

Vila Tugendhat slaví 25 let v UNESCO třídenní akcí v zahradách

Brněnská vila Tugendhat letos oslaví 25 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní část oslav výročí o víkendu propojí zahradu vily se zahradami sousední Arnoldovy vily a vily Löw-Beer. Vrcholem programu bude videomapping na fasádách všech tří památek, který budou lidé moci zdarma sledovat od pátku do neděle vždy mezi 21:00 a půlnocí.
7. 8. 2026

Knížák byl pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství, řekl Klaus

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Dvě deci tuše vykreslují japanologa a otce Petra Geislera

Sestry Ester a Anna Geislerovy složily ze vzpomínek a archivních záběrů portrét svého už zesnulého otce, japanologa Petra Geislera. Snímek Dvě deci tuše vzešel z potřeby pochopit a obsáhnout jeho osobnost. Vznikl v koprodukci České televize a 6. srpna ho začala promítat tuzemská kina.
7. 8. 2026

Válka ševců změnila obuvnictví, popisuje kniha

Od malé ruční výroby k mechanizaci a velkým továrnám. Proměnu obuvnictví na počátku dvacátého století popisuje kniha Válka ševců. Zaměřuje se i na to, jaký vliv měly na boty válečné konflikty.
6. 8. 2026

Album Revolver The Beatles naživo nikdy nehráli. Objevovali ale magii studia

Album Revolver se po vydání 5. srpna 1966 zařadilo mezi nejlepší desky rockové historie. The Beatles z této nahrávky pro složitost aranží nehráli na koncertech žádnou píseň, navíc nedlouho poté skončili s koncertováním úplně.
6. 8. 2026

VideoFilmové premiéry: 6 gramů, Dvě deci tuše i Hořké svátky

Film španělského režiséra Pedra Almodóvara Hořké svátky vypráví o stárnoucím režisérovi, v jehož příbězích se začnou poznávat jeho blízcí. Francouzský snímek Americký sen natočili tvůrci Nedotknutelných a je inspirován skutečnými událostmi z prostředí basketballu. V české komedii 6 gramů hraje výraznou roli nedorozumění a absurdita. Ondřej Vetchý, Jiří Mádl, David Novotný a Martin Pechlát se jako čtyři otcové potkávají ve škole poté, co je u jejich synů objeven bílý prášek. V dokumentu Dvě deci tuše představují Ester a Anna Geislerovy svého už zesnulého otce, japanologa a kaligrafa Petra. Využily rodinné archivy i vzpomínky přátel a dotýkají se i problematických aspektů jeho osobnosti.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.