Do listopadu loňského roku bylo postupně z ukrajinských knihoven vyřazeno přibližně devatenáct milionů výtisků knih. Tyto tituly vyšly v dobách Sovětského svazu nebo byly v ruštině. Podle ukrajinské poslankyně Jevhenije Kravčukové byla rusky psána nadpoloviční většina vyřazených děl, část knih ze sovětské éry je ale v ukrajinském jazyce.
Z devatenácti milionu vyřazených výtisků bylo jedenáct milionů v ruštině, informovala Kravčuková, která působí jako místopředsedkyně parlamentního výboru pro humanitární a informační politiku. „Vyřazeny byly také některé knihy ze sovětské éry v ukrajinštině,“ dodala. Co se s vyřazenými knihami stalo, není jasné.
Poté, co Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, začala Ukrajina ve zvýšené míře omezovat používání ruských knih. Proces takzvané derusifikace nabral na obrátkách, když Rusko téměř před rokem Ukrajinu vojensky napadlo.
„Existují také doporučení vyřadit a odstranit knihy, jejichž autoři podpořili ozbrojenou agresi proti Ukrajině,“ zmínila Kravčuková.
Chybí knihy v ukrajinštině
V polovině loňského roku Ukrajina omezila distribuci ruských knih ve snaze dále zpřetrhat kulturní vazby mezi oběma sousedními zeměmi a zrušit politiku, která podle kyjevských úřadů po staletí potlačovala ukrajinskou identitu.
„Obecně je poměr knih v ruštině a ukrajinštině v našich knihovnách velmi žalostný,“ podotkla Kravčuková. Konkrétně podle jejích slov je v ruštině zhruba čtyřiačtyřicet procent knih v ukrajinských knihovnách, zbytek v ukrajinštině, případně jiných evropských jazycích. „Proto nyní hovoříme o tom, že je nutné co nejdříve obnovit fondy a nakoupit knihy v ukrajinském jazyce,“ dodala Kravčuková.
Náprava vynucené rusifikace
Ještě před vypuknutím války na Ukrajině, obviňovala Moskva opakovaně ukrajinské úřady ze snah o „derusifikaci“ své země, Ukrajina oponovala tím, že pouze napravuje vynucenou rusifikaci z dob Sovětského svazu.
Po získání nezávislosti Ukrajiny na Sovětském svazu se ukrajinština stala jediným oficiálním jazykem na Ukrajině. Přijetí jazykového zákona v dubnu 2019, který potvrdil ukrajinštinu jako jediný státní jazyk, vyvolalo nesouhlas ruskojazyčné komunity.
Podle průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu z roku 2019 asi polovina obyvatel mluvila převážně nebo pouze ukrajinsky a zhruba třicet procent převážně nebo pouze rusky.
Ruština i ukrajinština jsou východoslovanské jazyky, ale zatímco většina Ukrajinců umí rusky, Rusové neznalí ukrajinštiny tomuto jazyku rozumí jen obtížně. Ruština stále hraje velkou roli v obchodě, kultuře a médiích. A v mnoha městech včetně Kyjeva se ruština stále často používá, i když podléhá čím dám větším restrikcím. Právní předpisy například ukládají podnikům a dalším institucím povinnost používat pouze ukrajinštinu.
