Královská akademie umění se zajímá o Říjnovou revoluci. Pod názvem Revoluce: ruské umění 1917-1932 nabízí pohled na jedno z nejdynamičtějších období v historii 20. století. Velkou část vystavených děl si londýnská galerie vypůjčila ze sbírek Státního ruského muzea v Petrohradě.
Na dvou stovkách děl výstava ukazuje, jak se v Rusku po Říjnové revoluci proměnil vztah mezi uměním a politikou. Jak stát ovlivňoval umělce, aby tvořili díla pro účely propagandy. „Vidíte obrazy Lenina a Stalina před červenou látkou. Umělci se je snažili postavit na piedestal a dělat z nich svaté,“ poukazuje na jedno z nejvýraznějších témat kritička umění Estelle Lovattová.
V Rusku přitom v této době tvořili Kandinskij, Malevič nebo Chagall, zastoupeni jsou i na výstavě. Tito celosvětově uznávaní avantgardní umělci byli ze začátku cenění i doma, než je Stalin označil za „buržoazní úchylku“. Někteří raději emigrovali.
„Od 20. let se začal rozvíjet socialistický realismus. Jeho zastánci argumentovali, že i obyčejní lidé potřebují rozumět umění,“ připomíná kurátor John Milner, který výtvarný styl ruský režim naopak podporoval.
„Výtvarníci byli považováni za stejně mocné jako třeba vojáci. Jejich zbraní byl štětec. Vytvářeli vizuální propagandu. Obzvláště když většina populace byla negramotná, mělo výtvarné umění pro propagandistické účely smysl,“ doplnila Lovattová. Na výstavě nejsou jen obrazy v tomto duchu - návštěvníci si mohou prohlédnout třeba i nerealizovaný návrh létajícího stroje architekta a futuristy Vladimira Tatlina.
Ruské umění představuje Královská akademie do 17. dubna.
