Spejblův frak, opičí cirkus nebo skafandry vyrobené z gumového míče patří k části pozůstalosti Josefa Skupy, která prochází v Západočeském muzeu v Plzni restaurováním. V lednu uplynulo 125 let od narození a 60 let od úmrtí slavného loutkáře a „otce“ Spejbla a Hurvínka. Jeho tvorbu připomene nejen plzeňské muzeum.
Cesta Skupových nejznámějších loutek ke slávě začala nejistě. Spejbl na začátku dvacátých let minulého století nejprve bez větší odezvy vystupoval ve dvojici s Kašpárkem nebo Švejkem, až se zrodem Hurvínka přišel úspěch. Spejbla vytvořil podle Skupova návrhu řezbářský mistr Karel Nosek v roce 1920, Hurvínek ke svému „taťuldovi“ přibyl o šest let později. O čtyři sezony později se Spejblovic rodinka rozrostla o psa Žeryka a přibyla také Hurvínkova kamarádka Mánička.
Na Spejblovi a Hurvínkovi Skupa také stavěl program prvního profesionálního loutkového divadla v někdejším Československu. Založil ho v Plzni v roce 1930. Obě postavičky vodil a mluvil téměř až do své smrti – plzeňští restaurátoři opravují mimo jiné černý frak, který měl na sobě Spejbl při posledním Skupově představení. Odehrál ho na silvestra roku 1956.
Během třicátých let Skupa kočoval nejen u nás, ale i po Evropě. Většina jeho představení se Spejblem a Hurvínkem byla určena hlavně dospělému publiku. Loutky taťuldy a synka využíval pro improvizace a satiru. „Právě proto, že tahle dvojice dokázala rychle reagovat na dobové dění,“ doplnil dokumentátor z Muzea loutek Tomáš Pfejfer.
I proto v lednu 1944 populárního loutkáře zatklo gestapo. Za poslech zahraničního rozhlasu skončil v lednu 1944 ve vězení, jeho loutky byly buď ukryty anebo zabaveny.
Po válce se novým útočištěm Divadla Spejbla a Hurvínka stala Praha. Už na začátku 50. let přišel do divadla Miloš Kirschner, kterého si Josef Skupa vybral a vychoval jako svého nástupce. Po Kirschnerovi obě postavy převzal Martin Klásek, jenž je vede i v současnosti.
Původní loutky, které teď procházejí v Plzni opravami, představí Muzeum loutek na připravované výstavě koncem dubna. Výstavu k výročí Josefa Skupy připravilo i Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi – zatím si ji lidé mohou na stránkách instituce projít virtuálně. Muzeum se zároveň obrátilo na veřejnost, aby archivními materiály také přispěla do sbírek mapujících Skupovu tvorbu a činnost.
