Kámen byl pro Valeriána Karouška hlavním materiálem i největším soupeřem. Jako umělec objevoval možnosti jeho užití v abstraktních sochách, jako horolezec se snažil překonávat jeho sílu. O zápasu člověka s hmotou je i jím inspirované představení pražského divadla X10.
„Prvotním impulzem bylo to, že na budově divadla máme jeho reliéf. Jde o jednu z jeho posledních zachovalých prací,“ upozornila režisérka Eva Zembok. Vzlety Valeriána Karouška pojala jako sice-specific představení. Odehrává se celé v okolí Strašnického divadla, kde X10 působí.
JP jako Jan Palach
Jednou z Karouškových nejvýznačnějších plastik zůstává Aeskulap, umístěná u polikliniky na pražském Pankráci. Svým tvarem připomínala písmena JP a stala se neoficiálním pomníkem Jana Palacha.
„Češi byli v době po roce 1968 zvyklí číst mezi řádky, a tak to rychle pochopili. Na výročí Palachova výročí k plastice nosili svíčky,“ doplnil sochař Pavel Karous, který se socialistickým umění ve veřejném prostoru dlouhodobě zabývá.
Aeskulap socialismus paradoxně přežil, odstraněn byl ale v roce 2003. „Odstranilo ho pravicové vedení Prahy 4 jako komunistické reziduum, aniž by se zjistilo, že se jedná o autentický pomník Jana Palacha,“ vysvětlil Karous.
Kámen je můj osud
Valerián Karoušek s kamenem vedl souboje i dialogy. Jeho přirozené tvary hledal v přírodě a pak je zakomponovával do svých vizionářských soch. „Zajímavé na něm bylo, že strašně tlačil na pilu. Jeho díla se neopakují, jsou pořád novátorská,“ uvedl Karous.
Posedlost silou kamene táhla Karouška kupředu i jako vášnivého horolezce. A také se mu stala osudnou. Zahynul v roce 1970, v pouhých jednačtyřiceti letech jako člen výpravy na šestitisícovou horu Huascarán v Peru.
Jeho krátká kariéra ho odsoudila k roli nedoceněného talentu. Až na několik realizací ve veřejném prostoru je jeho dílo málo známé. Loni Karouškovu tvorbu připomněla výstavou Oblastní galerie v Liberci, nyní se k jeho životu vrací nová inscenace – v nejbližší repríze 14. května.
