Sérii Pána prstenů rozšíří v roce 2026 Hon na Gluma

Filmová série Pána prstenů bude pokračovat v roce 2026 snímkem s pracovním názvem Hon na Gluma. Roli úskočného podrazáka si zopakuje Andy Serkis, který zároveň má nový příběh režírovat. Oznámilo to studio Warner Bros.

Chystaný Hon na Gluma je prvním ze dvou potvrzených nových filmů série. Jako producent se do obou titulů zapojil Peter Jackson, který před dvaceti lety režíroval trilogii Pána prstenů a následně tři filmová dobrodružství Hobita.

„Je nám ctí vrátit se do Středozemě s naším dobrým přítelem a spolupracovníkem Andym Serkisem, který má nevyřízené účty s tím šmejdem Glumem,“ reagoval na novou spolupráci Jackson a původní scenáristky Fran Walshová a Philippa Boyensová. Studio Warnes Bros. přislíbilo, že se „budou podílet na každém kroku“ dalšího epického dobrodružství.

Scenáristický tým, rozšířený ještě o Phoebe Gittinsovou a Artyho Papageorgioua, v současnosti pracuje na scénáři pro Hon na Gluma a „zkoumá dějové linie, které ještě nebyly odvyprávěny“. „Po více než dvě desetiletí milují filmoví diváci trilogii Pána prstenů díky nespornému respektu, který Peter, Fran a Philippa projevili při ochraně Tolkienova odkazu. Diváci tak mohli poznat neuvěřitelný svět vytvořený způsobem, který ctí Tolkienovu literární vizi,“ ocenil Warner Bors. v prohlášení.

Animovaný „předskokan“

Do fiktivní Středozemě obývané lidmi, elfy, trpaslíky a hobity se diváci podívají opět v roce 2026. Předchozí série Pán prstenů a Hobit, založené na knihách J. R. R. Tolkiena, vydělaly v celosvětových pokladnách kin celkově téměř šest miliard dolarů. Snímek Návrat krále z roku 2003 se navíc může chlubit jedenácti Oscary, včetně sošky za nejlepší film.

Čekání na premiéru fanouškům tolkienovského světa zkrátí animovaný Pán prstenů s podtitulem Válka Rohirů z americko-japonské produkce. Kina, včetně českých, příběh o osudném boji odehrávajícím se dvě stě let před událostmi v Hobitovi odvyprávějí letos v prosinci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 17 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...