Šarlatán prohlédne Oscara. Česko zastoupí ve filmových cenách drama Agnieszky Hollandové

Film Šarlatán režisérky Agnieszky Hollandové bude bojovat o Oscara v kategorii nejlepší zahraniční film. Členové České filmové a televizní akademie (ČFTA) letos rozhodovali mezi deseti hranými a dokumentárními filmy, které přihlásili jejich producenti. Oscarový shortlist bude zveřejněn 9. února 2021, nominace následují 15. března. Oscarové vítěze svět pozná 25. dubna.

Šarlatán je inspirovaný skutečnými osudy léčitele Jana Mikoláška a Hollandová ho natočila podle scénáře Marka Epsteina a v koprodukci České televize. Do hlavní role obsadila Ivana Trojana a jeho syna Josefa. Mikoláškova spolupracovníka a partnera hraje slovenský herec Juraj Loj. V tuzemských kinech vidělo Šarlatána za dva měsíce více než 252 tisíc diváků a utržil přes 38,2 milionu korun.

Šarlatán je také spolu s Nabarveným ptáčetem Václava Marhoula mezi kandidáty na letošní Evropské filmové ceny, jejichž finálové nominace budou vyhlášeny 7. listopadu během filmového festivalu v Seville.

Soupeřem Šarlatána by mohl být dánský Chlast

Oscarový ceremoniál se měl původně jako obvykle konat na konci února, kvůli pandemii covidu-19 byl ale posunut o dva měsíce. To znamená, že o sošky za rok 2020 budou moci usilovat i filmy, které budou mít premiéru v lednu a v únoru 2021. Pro filmy soutěžící o Oscara za nejlepší zahraniční snímek to ale neplatí – ty musí mít ve své zemi premiéru do konce roku 2020. To Šarlatán splňuje, neboť po premiéře na festivalu Berlinale a jarním odkladu vstoupil do českých kin v srpnu.

Nahrávám video
Trailer: Šarlatán
Zdroj: ČT24

Některá americká média už spekulují, které zahraniční filmy by se mohly dostat do užšího výběru za letošní rok. Podle webu IndieWire by to mohla být dánská tragikomedie Chlast, která minulý týden vstoupila i do českých kin, švýcarský film My Little Sister nebo italský dokument Notturno. Polsko, které se do užšího výběru dostalo v nedávné minulosti s filmy Studená válka či Corpus Christi, už do boje oficiálně vyslalo sociální satiru Never Gonna Snow Again, Rumunsko pak patrně vsadí na dokument Colectiv o zkorumpovaném zdravotnickém systému, jenž letos vyhrál festival Jeden svět. Francie by pak mohla poslat do Los Angeles komorní drama ADN (DNA), jež distribuuje Netflix.



O vítězi bude rozhodovat přibližně devět tisíc akademiků, kteří se letos na filmy budou dívat převážně on-line. Obecně platí, že v „cizojazyčné“ kategorii bývají úspěšné filmy, které bodovaly v hlavních soutěžích festivalů jako Cannes či Benátky. Cannes se ale letos nekonalo a Benátky nabídly podle pozorovatelů méně atraktivní výběr filmů. Šarlatán měl premiéru v nesoutěžní berlínské sekci Berlinale Special Gala. Loni své zástupce na Oscary přihlásilo 91 zemí a sošku za nejlepší zahraniční film si odnesl vítěz canneského festivalu Parazit. Jihokorejský thriller se stal i historicky prvním neanglicky mluveným držitelem sošky za nejlepší film.

Hollandová studovala na AMU v době pražského jara

Režisérka a scenáristka Hollandová před třemi lety převzala titul doctor honoris causa Akademie múzických umění (AMU) v Praze. Přijetím čestného titulu se po letech symbolicky vrátila na AMU, jejíž Filmovou a televizní fakultu navštěvovala v době pražského jara a začínající normalizace. Absolvovala v roce 1971.

  • Šarlatán (2020)
    Nabarvené ptáče (2019)
    Všechno bude (2018)
    Bába z ledu (2017)
    Ztraceni v Mnichově (2016)
    Domácí péče (2015)
    Fair Play (2014)
    Donšajni (2013)
    Ve stínu (2012)
    Alois Nebel (2011)
    Kawasakiho růže (2010)



Do povědomí českých diváků se výrazně zapsala třídílným dramatem Hořící keř o Janu Palachovi, ze kterého vznikl celovečerní film. V roce 2014 získal 11 Českých lvů včetně těch hlavních, tedy za nejlepší film, režii a scénář.

Česko(slovensko) se může zatím těšit ze tří Oscarů

Dosud se podařilo cenu Oscar za nejlepší cizojazyčný film získat dvěma československým a jednomu českému filmu. V roce 1965 to byl Obchod na korze Jána Kádára a Elmara Klose, roku 1967 zvítězily Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela a v roce 1996 Kolja Jana Svěráka. Šest dalších filmů získalo nominace: Lásky jedné plavovlásky Miloše Formana v roce 1966 a Hoří má panenko téhož režiséra o dva roky později.

Po druhé šel do boje o Oskara Jiří Menzel roku 1986 s filmem Vesničko má středisková, svoji první nominaci získal Jan Svěrák za Obecnou školu v roce 1991. Roku 2000 vyjel do Los Angeles Jan Hřebejk s nominovaným filmem Musíme si pomáhat a roku 2003 zaujaly akademiky Želary Ondřeje Trojana.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 2 hhodinami

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 3 hhodinami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 8 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 8 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 9 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
včera v 16:55

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
včera v 11:56

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...