Šarlatán prohlédne Oscara. Česko zastoupí ve filmových cenách drama Agnieszky Hollandové

Film Šarlatán režisérky Agnieszky Hollandové bude bojovat o Oscara v kategorii nejlepší zahraniční film. Členové České filmové a televizní akademie (ČFTA) letos rozhodovali mezi deseti hranými a dokumentárními filmy, které přihlásili jejich producenti. Oscarový shortlist bude zveřejněn 9. února 2021, nominace následují 15. března. Oscarové vítěze svět pozná 25. dubna.

Šarlatán je inspirovaný skutečnými osudy léčitele Jana Mikoláška a Hollandová ho natočila podle scénáře Marka Epsteina a v koprodukci České televize. Do hlavní role obsadila Ivana Trojana a jeho syna Josefa. Mikoláškova spolupracovníka a partnera hraje slovenský herec Juraj Loj. V tuzemských kinech vidělo Šarlatána za dva měsíce více než 252 tisíc diváků a utržil přes 38,2 milionu korun.

Šarlatán je také spolu s Nabarveným ptáčetem Václava Marhoula mezi kandidáty na letošní Evropské filmové ceny, jejichž finálové nominace budou vyhlášeny 7. listopadu během filmového festivalu v Seville.

Soupeřem Šarlatána by mohl být dánský Chlast

Oscarový ceremoniál se měl původně jako obvykle konat na konci února, kvůli pandemii covidu-19 byl ale posunut o dva měsíce. To znamená, že o sošky za rok 2020 budou moci usilovat i filmy, které budou mít premiéru v lednu a v únoru 2021. Pro filmy soutěžící o Oscara za nejlepší zahraniční snímek to ale neplatí – ty musí mít ve své zemi premiéru do konce roku 2020. To Šarlatán splňuje, neboť po premiéře na festivalu Berlinale a jarním odkladu vstoupil do českých kin v srpnu.

Nahrávám video
Trailer: Šarlatán
Zdroj: ČT24

Některá americká média už spekulují, které zahraniční filmy by se mohly dostat do užšího výběru za letošní rok. Podle webu IndieWire by to mohla být dánská tragikomedie Chlast, která minulý týden vstoupila i do českých kin, švýcarský film My Little Sister nebo italský dokument Notturno. Polsko, které se do užšího výběru dostalo v nedávné minulosti s filmy Studená válka či Corpus Christi, už do boje oficiálně vyslalo sociální satiru Never Gonna Snow Again, Rumunsko pak patrně vsadí na dokument Colectiv o zkorumpovaném zdravotnickém systému, jenž letos vyhrál festival Jeden svět. Francie by pak mohla poslat do Los Angeles komorní drama ADN (DNA), jež distribuuje Netflix.



O vítězi bude rozhodovat přibližně devět tisíc akademiků, kteří se letos na filmy budou dívat převážně on-line. Obecně platí, že v „cizojazyčné“ kategorii bývají úspěšné filmy, které bodovaly v hlavních soutěžích festivalů jako Cannes či Benátky. Cannes se ale letos nekonalo a Benátky nabídly podle pozorovatelů méně atraktivní výběr filmů. Šarlatán měl premiéru v nesoutěžní berlínské sekci Berlinale Special Gala. Loni své zástupce na Oscary přihlásilo 91 zemí a sošku za nejlepší zahraniční film si odnesl vítěz canneského festivalu Parazit. Jihokorejský thriller se stal i historicky prvním neanglicky mluveným držitelem sošky za nejlepší film.

Hollandová studovala na AMU v době pražského jara

Režisérka a scenáristka Hollandová před třemi lety převzala titul doctor honoris causa Akademie múzických umění (AMU) v Praze. Přijetím čestného titulu se po letech symbolicky vrátila na AMU, jejíž Filmovou a televizní fakultu navštěvovala v době pražského jara a začínající normalizace. Absolvovala v roce 1971.

  • Šarlatán (2020)
    Nabarvené ptáče (2019)
    Všechno bude (2018)
    Bába z ledu (2017)
    Ztraceni v Mnichově (2016)
    Domácí péče (2015)
    Fair Play (2014)
    Donšajni (2013)
    Ve stínu (2012)
    Alois Nebel (2011)
    Kawasakiho růže (2010)



Do povědomí českých diváků se výrazně zapsala třídílným dramatem Hořící keř o Janu Palachovi, ze kterého vznikl celovečerní film. V roce 2014 získal 11 Českých lvů včetně těch hlavních, tedy za nejlepší film, režii a scénář.

Česko(slovensko) se může zatím těšit ze tří Oscarů

Dosud se podařilo cenu Oscar za nejlepší cizojazyčný film získat dvěma československým a jednomu českému filmu. V roce 1965 to byl Obchod na korze Jána Kádára a Elmara Klose, roku 1967 zvítězily Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela a v roce 1996 Kolja Jana Svěráka. Šest dalších filmů získalo nominace: Lásky jedné plavovlásky Miloše Formana v roce 1966 a Hoří má panenko téhož režiséra o dva roky později.

Po druhé šel do boje o Oskara Jiří Menzel roku 1986 s filmem Vesničko má středisková, svoji první nominaci získal Jan Svěrák za Obecnou školu v roce 1991. Roku 2000 vyjel do Los Angeles Jan Hřebejk s nominovaným filmem Musíme si pomáhat a roku 2003 zaujaly akademiky Želary Ondřeje Trojana.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Cibulka a Jagelka se s Klempířem neshodli. Mají se ale sejít znovu

Moderátor Aleš Cibulka a moderátor, dabér a herec Michal Jagelka sdělili, že se při úterním jednání s ministrem kultury Oto Klempířem (za Motoristy) v jednotlivých tématech neshodli. Probírali mimo jiné poplatky za televizi a rozhlas nebo Klempířovu někdejší spolupráci se Státní bezpečností. Diskuze nicméně byla podle dvojice umělců korektní. Před prázdninami by se měli s ministrem sejít znovu, řekli po setkání.
před 10 hhodinami

Devadesátník Smoček napsal hru o tom, co má v životě smysl

Spoluzakladatel Činoherního klubu Ladislav Smoček napsal novou hru. Třiadevadesátiletý režisér a dramatik nastudoval na této pražské scéně inscenaci Hermína. Do hlavních rolí obsadil Andreu Černou, Ondřeje Vetchého nebo Vladimíra Javorského.
před 12 hhodinami

Divadla vítají růst platů. Někteří zřizovatelé s tím nepočítali

Divadlům kvůli navýšení platů v kultuře chybí ve schválených rozpočtech na letošní rok miliony korun. Vláda chce pracovníkům v kultuře od dubna zvýšit platy o devět procent. Zřizovatelé, případně poskytovatelé dotací, s navýšením sice počítali, nikoli však v takovém rozsahu.
před 21 hhodinami

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
9. 2. 2026

Katar chce být i kulturním centrem, peníze na to má

Největší světový organizátor veletrhů moderního a současného umění Art Basel rozšířil svou franšízu na Blízký východ. V katarském hlavním městě Dauhá skončil před pár dny vůbec první ročník této akce. Podle znalců trhu s uměním může oblast Perského zálivu kompenzovat poklesy prodejů na západních trzích. A zároveň veletrh potvrzuje snahy katarské metropole stát se předním kulturním centrem.
9. 2. 2026

Filmoví kritici vyzdvihli Sbormistra

Nejlepším snímkem roku 2025 je podle Cen české filmové kritiky drama Sbormistr. Získalo dvě ocenění, stejně jako snímky Otec a Letní škola, 2001.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Brejchová byla nezapomenutelnou filmovou hvězdou, shodli se herci i politici

Jako na opravdovou hereckou hvězdu a ikonu českého a československého filmu vzpomínali v sobotu herečtí kolegové na Janu Brejchovou, která zemřela ve věku 86 let. Připomněli její talent, krásu i nezapomenutelné role. Hold legendární herečce a upřímnou soustrast její rodině vyjádřili také prezident Petr Pavel či premiér Andrej Babiš (ANO). Její úmrtí po dlouhé nemoci oznámili pozůstalí v pátek.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Zemřela „česká Bardotka“ Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela po dlouhé nemoci herečka Jana Brejchová, oznámila její dcera Tereza Brodská podle serveru iDNES. Svoji první filmovou roli dostala už ve třinácti letech a brzy se zařadila mezi nejvýraznější a nejobsazovanější české filmové herečky. Pro její krásu se jí přezdívalo „česká Bardotka“. To vše přesto, že se celý život potýkala se svou plachostí a ostychem.
6. 2. 2026Aktualizováno6. 2. 2026
Načítání...